Dobré nitro

Zdravá mysl je důležitou součástí celkového zdraví. Potřebuje stejnou pozornost jako tvoje tělo. Proto pečuj o své #dobrenitro.

#dobrenitro

Neboj se říct si o pomoc

Vyhledat odbornou pomoc, když dlouhodobě nejsme ve své kůži, je u mnohých stále tabu. Psychiatrické diagnózy jsou provázeny stigmaty a terapeutická pomoc se setkává s ostychem: „Přeci nejsem blázen, abych chodil/a k psychologovi!“ nebo „Můj problém není dost vážný na to abych ho řešila s odborníkem.“ Lidé trpící duševním onemocněním si velmi často připadají, že by měli umět své problémy zvládnout sami.

Nitro však může onemocnět stejně snadno jako naše prsa, koule, hlava nebo srdce. Stejně jako cukrovka, zlomenina nebo angína, jsou i duševní onemocnění nemocemi, které se samy od sebe nevyléčí. Jejich úspěšná léčba potřebuje nejen zkušeného odborníka, ale i laskavou a trpělivou péči k sobě samému.

30 %

Během koronavirové krize stoupl výskyt duševních onemocnění z 20 % na 30 %.

792 milionů

 lidí na světě trpí nějakým duševním onemocněním

4 %

tak nízké množství psychiatrických
pacientů chodí na terapie

Co je duševní zdraví?

Odborně řečeno, duševní nebo mentální zdraví označuje úroveň psychické pohody a nepřítomnosti psychických poruch. Je to stav, ve kterém člověk „funguje na uspokojivé úrovni emocionálního a behaviorálního rozpoložení“. Zkrátka duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti a schopnost se vypořádat s občasnou oblačností na duši.

Duševně zdravý člověk je schopen:

  • přijímat a zpracovávat informace,

  • řešit problémy a logicky myslet,

  • vytvářet nové věci,

  • aktivně se zúčastňovat dění kolem sebe, 

  • adaptovat se na nové situace,

  • dobře komunikovat,

  • být citově vyrovnaný a zvládat vlastní emoce,

  • umět se uvolnit na konci i toho nejhektičtějšího dne.

Máš dotaz ohledně duševního zdraví?

Rádi ti poradíme.

A co jsou duševní onemocnění?

Jsou to stavy našeho nitra, které mají negativní dopad především na myšlení, prožívání a vztahy (k nám samým i k okolí). 
Duševní onemocnění patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti, předčasného odchodu do důchodu a invalidity. Na jejich zvýšeném výskytu v dnešní době má zásadní podíl i nevyvážený životní styl a podceňování faktorů jako jsou:

  • shon a stres,
  • nezdravá strava,
  • nedostatek odpočinku,
  • velké pracovní tempo,
  • nedostatek sociálních vazeb.

V roce 2017 se s duševní poruchou potýkalo 10 % světové populace.

Jak duševnímu onemocnění předcházet?

Snaž se dodržovat tyto nejzákladnější návyky pro své dobré nitro. Znějí možná banálně, ale mají na tvou duševní pohodu zásadní vliv.

  • Nešiď spánek
    Nepodceňuj sílu dostatečného a kvalitního spánku. Je nezbytný pro tvou fyzickou i duševní regeneraci. Patříš mezi nespavce s jeho chronickým nedostatkem? Dodržuj pravidla spánkové hygieny, pravidelnost usínání a vstávání, abys si užil/a zdraví prospěšných 7–8 hodin nerušeného snění. Tvoje tělo i hlava se ti odvděčí.
     

  • Jez zdravě
    Vyváženě, výživně a pravidelně. Odměníš své tělo i mozek, zásobíš se energií a prospěješ tím celému organismu, včetně svého nervového systému. Opakovaná dlouhodobá konzumace jednoduchých cukrů, nedostatku živin a vitamínů totiž vede k celé řadě fyzických, ale i duševních problémů. 
     

  • Pohybem ke štěstí
    A to doslova. Hormon štěstí endorfin se totiž začne vyplavovat už po dobré půlhodince svižnějšího pohybu. Navíc, ne nadarmo se říká „Ve zdravém těle, zdravý duch“. Najdi si pohyb, který tě bude bavit. Nemusíš trávit hodiny ve fitku – počítá se i procházka (třeba do/z práce) nebo začni cvičit u oblíbeného seriálu. Posílíš svou kondičku, ale i psychiku a sebevědomí.
     

  • Plánuj a zastav se
    Stanov si kolik času budeš trávit prací nebo školou a kolik budeš věnovat sobě. Čím víc vytížený/á jsi, o to laskavější k sobě buď. Správné hospodaření s časem je pro udržení dobrého nitra zásadní. Dopřej si třeba i jen drobné radosti a hlavně nezapomínej odpočívat a nabrat sílu, ať už u Netflixu, poslechu písniček nebo běháním. Organizuj svůj vzácný čas s ohledem na odpočinek a nepřetěžuj se. 
     

  • Nestresuj se
    Každý den si udělej seznam úkolů, který ten den splníš. Dávej si realistické cíle. K odbourání stresu pomáhá jakýkoliv pohyb - ať už sport nebo relaxační cvičení.  Relaxační cvičení pomáhají k cílenému zvládání úzkostí a podpoře duševní vyrovnanosti. Skvělou metodou je například i cvičení jógy, která propojuje relaxaci, tělesné protažení a trénink správného dýchání. Naučí tě soustředit se na přítomný okamžik a nezatěžovat se věcmi, které nemůžeš ovlivnit.

Odhadem 700 000 lidí v České republice trpí depresí nebo bipolární poruchou, péči ale vyhledá jen asi 100 až 200 000 z nich. Jen 4 % psychiatrických pacientů chodí na terapie.

Co dělat, když?

Pokud máš v okolí blízkého člověka, který trpí duševním onemocněním, neodsuzuj ho nebo neříkej, že by se měl „více snažit.“ Dej mu potřebnou oporu a porozumění. Není v tom zdaleka sám.

Kdy si říct o pomoc?

Kdykoliv,
kdy cítíš, že bys ocenil/a si o problému s někým promluvit.

Komu říct o pomoc?

  • Blízký člověk, kterému věříš
  • Lékař, terapeut, psycholog
  • Svépomocné skupiny, pacientské organizace
  • Krizová centra, linka bezpečí

Jak postupovat?

  • Jsi v životní situaci, kterou musíš řešit okamžitě a nejsi ji schopný zvládnout sám/sama? Obrať se na krizové centrum (o krizovém centru více níže)
  • Jsi v situaci, kterou nemusíš řešit okamžitě? 
    • Jsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv psychoterapeuta. Ten tě může odeslat na vyšetření k psychiatrovi.
    • NEjsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv praktického lékaře. Ten tě může odeslat na vyšetření k psychiatrovi či na psychoterapii.
    • Nevíš, kterého odborníka navštívit? Navštiv praktického lékaře, který ti odborníka doporučí.   

Přehledný seznam online a offline míst, kde hledat pomoc najdeš na webu Nevypusť duši.

Krizové centrum

Krize je pro člověka náročná životní situace, kterou není schopen zvládnout sám. Může to být například:

  • Ztráta blízkého
  • Partnerské nebo osobní problém
  • Závažná událost
  • Nové vzniklé psychické potíže
  • Akutní zhoršení trvajících psychických potíží

Krizové centrum můžeš kontaktovat:

Poslouchej podcast

Linka bezpečí je největší a nejdéle fungující celostátní krizovou linkou pro děti a mladistvé. Poslechni si rozhovor s Mgr. Kateřinou Liškovou.

Rozdíl psychiatr vs. psycholog vs. psychoterapeut vs. kouč

  • Psychiatr
    • Je lékař a může předepisovat léky.
    • Dostaneš na něho doporučení od praktického lékaře, ale u některých zdravotních pojišťoven žádanku k psychiatrovi nepotřebuješ (např. u VZP).
    • Věnuje se závažným psychickým poruchám a psychickým onemocněním, které vyžadují léčbu léky.
       
  • Psycholog
    • Vystudoval psychologii a může mít široké uplatnění.
    • Léčí slovem.
    • Pomáhá nalézt ztracenou rovnováhu, zpracovat traumatizující zážitky a porozumět sám sobě.
    • Věnuje se také psychologické diagnostice.
  • Psychoterapeut
    • Je absolventem psychoterapeutického výcviku.
    • Dostaneš se k němu vlastní cestou nebo na doporučení od praktika.
    • Věnuje se minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Pomáhá s procesem zvládání situace, v zorientování se a pochopení.
       
  • Kouč
    • Je absolventem koučovacího výcviku.
    • Dostaneš se k němu vlastní cestou.
    • Jeho cílem je motivace a zlepšení výkonu.
    • Věnuje se přítomnosti a budoucnosti.
    • Nabízí nová řešení současných situací, vystoupení ze stereotypu a motivaci.

Jak mluvit s člověkem s duševním onemocněním?

  • Naslouchej Základním principem komunikace s někým, kdo trpí duševním onemocněním, je naslouchání. Je důležité dát člověku prostor, snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. Například u deprese je naprosto nevhodné člověka povzbuzovat a nutit ho k aktivitě, říkat mu, že by se měl trochu rozveselit atd. Taková komunikace jen přispívá k prohloubení deprese, protože daného člověka jen utvrzuje v tom, že není schopen ničeho a táhne ho to ještě hlouběji.
     

  • Nepoučuj, nezlehčuj – Zdravý člověk nemá tušení, jaké to je trpět jakýmkoliv duševním onemocněním. Pokud poskytneme prostor a nepoučujeme, je větší pravděpodobnost, že se nám jedinec svěří, otevře se, zjistíme, co ho trápí, co by potřeboval. Jakmile začneme poučovat, jedinec se stáhne do sebe, uzavře se a komunikace ztroskotá. To je například velmi důležité u onemocnění jako je anorexie. Rodiče mají tendenci poučovat, vytýkat, přehlížet dítě a jeho problém. A právě pozornost a naslouchání je často to, co dítěti primárně chybí a co může vést k vytvoření daného onemocnění. 
     

  • Věnuj pozornost a ptej se – Věnuj člověku pozornost a ptej se, jestli existují situace, kdy se například cítí lépe.
     

  • Nabídni pomoc – Nabídni, že mu pomůžeš vyhledat odbornou pomoc, ovšem netlač na něj, pokud protestuje. Lidé, kterým se blízcí svěří, že mají duševní problém se často snaží přinutit blízkého člověka, aby vyhledal pomoc nebo aby se na svou situaci podíval z jiného úhlu pohledu. Ale má to většinou opačné účinky. Pokud tedy dotyčný nechce vyhledat odborníka, vrať se k předchozím bodům.

Vhodné jsou otázky typu: Vidím, že jsi vyčerpaný. Děje se něco? Můžu pro tebe něco udělat? Můžu ti nějak pomoci? 

Prevence duševních onemocnění

Jaké jsou základní metody péče o duševní zdraví?

  • Dostatek spánku – Každodenní přísun spánku by měl být ideálně mezi 7–9 hodinami. Samozřejmě záleží na tvém věku. V pravidelném spánku ti pomůže, pokud si stanovíš čas, ve který budeš pravidelně každý den chodit spát a vstávat.
     
  • Vyvážená a zdravá strava – Základem duševního zdraví je i vyvážená zdravá strava, která nás zásobuje energií a vytváří naši tělesnou konstituci.
     
  • Pravidelný pohyb – Ten je pro celkové zdraví člověka nepostradatelný. Pravidelný pohyb přispívá, jak k fyzickému zdraví, tak k tomu psychickému. Snížuje stres, úzkost a zvyšuje sebevědomí. Právě proto je důležitým faktorem v prevenci duševních onemocnění a zároveň zvyšuje kvalitu života lidem, kteří nějakým duševním onemocněním trpí (často se zařazuje do léčby deprese). Zkus si proto najít nějaký druh aktivity, která tě bude bavit a věnuj se jí 3× týdně po dobu alespoň 30 minut.
  • Správné hospodaření s časem – Na všechny z nás je kladeno obrovské množství povinností, proto je důležité zaměřit se na správné hospodaření s časem. Do svého denní režimu zařaď dostatečnou dávku relaxace (až už aktivní či pasivní), stanov si přesný čas, kdy se budeš věnovat práci a jakou dobu budeš věnovat sobě. 
     
  • Relaxační a autoregulační cvičení – Jsou základem psychohygieny, pomáhají k cílovědomému zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost. Relaxace odstraňuje svalové a duševní napětí, umožňuje organismu (včetně mozku) regeneraci a zotavení. Mezi nejúčinější prostředky relaxace patří pohyb, vnímání těla (mindfulness) nebo střídání napětí a uvolnění. Zkus třeba jógu, procházky, cvičení nebo meditaci.

Pravidla spánkové hygieny

Do postele uléhej pouze při pocitu ospalosti.

  • Nespi během dne (šlofík ale nevadí).
  • Každý den vstávej a usínej pravidelně ve stejnou denní dobu (a to i o víkendech).
  • Spi v dobře vyvětrané místnosti. Optimální teplota (18–20°C) a nejlépe ti bude v tichu a tmě.
  • Nepij kávu, černý či zelený čaj, kolové nápoje ani kakao 4–6 hodin před ulehnutím. Citlivější jedinci by se měli vyvarovat konzumaci těchto nápojů během celého dne (i ráno). Kofein působí stimulačně a ruší spánek.
  • Nekuř!
  • Před spaním nepij alkohol. Ten sice krátkodobě působí uvolnění organismu a ospalost, pomůže tedy s usínáním, ale často způsobuje předčasné ranní probouzení a únavu během dne. Spánek navozený alkoholem je nekvalitní.
  • Vyvaruj se konzumaci těžkých jídel těsně před spaním.
  • Hýbej se přiměřeně během dne, tzn. snaž se unavi, ale vyvaruj se náročné fyzické aktivitě těsně před spaním. V klidu bys měl/a být alespoň 3 hodiny před spaním (procházka po večeři se ale doporučuje).
  • Vypni telefon a pc alespoň 2–3 hodiny před spaním, modré světlo, které elektronika vyzařuje snižuje vyplavování melatoninu, a tím zhoršuje kvalitu spánku .
  • Zařaď během dne chvilku, při které budeš přemýšlet nad problémy, které se ti obvykle vybavují před usnutím (tzv. worry time).
  • Buď v posteli jen po dobu spánku (tedy 6–9 hodin během noci).
  • Pokud se ti nedaří usnout do 30 min, vstaň z postele a věnuj se nějaké příjemné a monotónní činnosti (čtení, poslech relaxační hudby, sprcha apod.).

Tip na video

Praktický webinář zaměřený na mindfulness v současných náročných dnech od autorek z Českého mindfulness institutu.

.

Nejčastější druhy duševních onemocnění a jak jim předcházet?

Depresivní syndrom

Je to časté onemocnění, které závažně ovlivňuje denní činnosti člověka. Podle Světové zdravotnické organizace jím na celém světě trpí více než 250 milionů lidí. 

Depresivní syndrom patří mezi poruchy nálady. Hlavní příčinu vzniku deprese nelze jednoznačně určit. Na jejím rozvoji se podílí více rizikových faktorů, např. genetika (zvyšuje riziko až 3×), závažné životní situace (např. ztráta blízkého člověka), dlouhodobý stres aj.

Jak se deprese projevuje?

  • Nejčastěji pokleslou náladou, kterou nelze vylepšit a která během dne kolísá 

  • Dále ztrátou radosti ze života 

  • Sníženou energií a motivací

  • Pocitem prázdnoty a beznaděje

  • Podrážděností a únavou či ztrátou sebedůvěry. 

  • Poruchou koncentrace a paměti

  • Sebevýčitkami a pocitem viny

  • U těžkých forem se pak mohou vyskytnout bludy a halucinace

  • Sníženou či zvýšenou chutí k jídlu

  • Přidat se mohou i fyzické obtíže jako např. nespavost, potíže se zažíváním, srdeční obtíže, snížení libida a chuti k jídlu

Jak se deprese léčí? 

Chceme-li depresi diagnostikovat musí symptomy přetrvávat nejméně 2 týdny. Pokud na sobě nebo blízkém člověku tyto příznaky zpozorujete, navštivte praktického lékaře, který doporučí psychiatrické vyšetření. Když stanoví diagnózu depresivního syndromu, navrhne další kroky. Ty se mohou pro každého lišit. Důležitá je změna životního stylu (pohyb, strava, techniky ovládající vlastní vnímání aj.), ale i pravidelné užívání léků, které mohou významně zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů. Biologickou léčbu deprese je vhodné doplnit i dlouhodobější psychoterapií.

K depresím jsou statisticky náchylnější ženy a to až v 5 %, u mužů se pak vyskytuje ve 3 %.  

Úzkostná porucha

Úzkost je nepříjemná emoce, která je taktéž řazena mezi duševní onemocnění a jejíž příčinu nelze zcela definovat. Tím se liší od strachu, který má příčinu jasnou. Běžně zažije úzkostnou poruchu za svůj život až ¼ lidí. 2× častěji se pak vyskytuje u žen. 
Co úzkost způsobuje? Na vině může být trauma z dětství, ale také stres či genetika.

Jak se úzkostná porucha projevuje?

Celou řadou fyzických a psychických příznaků. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se u něj mohou i potíže se spánkem. Jednotlivé ataky pak mohou přicházet náhle, v rámci minut dosáhnout maxima a poté odeznít. V této formě se s úzkostí nejčastěji setkají mladí lidé se stresovým dětstvím či maminky v šestinedělí. 

  • Z fyzických příznaků je to především:
    • Bušení srdce, pocení, třes, sucho v ústech, zrychlené dýchání

    • Bolesti hlavy, břicha či na hrudi

    • Dostavit se mohou i návaly horka a chladu, mravenčení či závrať

    • Neschopnost se uvolnit

  • Z těch psychických pak:
    • Neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly 
    • Strach, co přijde v budoucnu
    • Odosobnění
    • Potíže se soustředěním

Jak se úzkostná porucha léčí?

Léčba úzkostné poruchy je opět v psychoterapii a psychoedukaci a v případě středně či těžkých příznaků se nasazuje i medikace.  

Děti rodičů s panickou poruchou mají riziko vzniku až 20 %.

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření (burn-out syndrom) je Světovou zdravotnickou organizací definován jako onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu. Je charakterizovaný vyčerpáním, odosobněním, negativismem a poklesem pracovní výkonnosti.

Koho syndrom vyhoření nejčastěji postihuje?

Lidi pracující s lidmi. A profese, které kladou vysoké nároky na výkon, často bez možnosti delší úlevy a závažnými důsledky v případě omylu, např. u manažerů. Výkon takových profesí bývá spojen s velkou odpovědností, nasazením a vnímáním své profese jako poslání nebo jako koníčka. Vyhoření je pak důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou. Dříve byl syndrom vyhoření spojován především s pomáhajícími profesemi, ale jak můžete vidět výše, problematika je výrazně komplexnější a opravdu může postihnout každého z nás.

Jaké jsou projevy syndromu vyhoření?

  • Z psychický jsou to:
    • Únava, pokles výkonnosti a kreativity

    • Deprese, úzkost a pocity zklamání

    • Poruchy paměti a soustředění

    • Neschopnost uvolnit se či emoční oploštělost

    • Postrádání smyslu v zaměstnání, v životě, apatie

  • Z fyzických jsou to:
    • Poruchy trávení a dýchání
    • Pokles libida 
    • Poruchy spánku
    • Tendence k návykovým látkám (alkohol, tabák, drogy, sladkosti)
    • Vysoký krevní tlak nebo až riziko infarktu
    • Únava, pocity vyčerpání, ztráta energie

Co dělat, když mám tyto příznaky?

Důležité je přiznat si, že se tyto příznaky týkají tebe. Nepotlačuj je. Když se objeví, buď k sobě laskavý/á a netlač na sebe, že to přeci musíš zvládnout apod. Mluv o tom se svými blízkými, sdílej své pocity.

Jako další krok ideálně vyhledej odborníka – psychologa či psychiatra, který se pokusí s tebe nahlédnout na tvůj život a priority i z jiných úhlů pohledu, dá ti konkrétní doporučení, jak postupovat atd. Řešením může být delší dovolená (sabbatical) a ke zvážení pak může být změna pracovní pozice, změna zaměstnavatele či oboru. Hlavně na sebe nespěchej a nechtěj vše vyřešit ihned, to by tě mohlo ještě více vyčerpat. Dopřej si čas na sebe.

Jak syndromu vyhoření předcházet?

Prevence je základ a proto se vyplatí do prevence investovat čas a energii, než pak řešit důsledky našeho přetížení a to, že jsme sami pro sebe nebyli hlavní prioritou.

  • Nebýt sám – Najdi si lidi, kteří tě budou podporovat, mít rádi a bude jim na tobě záležet. Rozvíjením vztahů s rodinou, přáteli i kolegy, kteří tě podpoří v náročném období, přispěješ k osobní pohodě.
  • Nepřepínat se – Stanov si na sebe realistické nároky a dávej si dosažitelné cíle. Důležité je také umět říkat NE ve chvílích, kdy se člověk cítí vyčerpaný.  
  • Najít balanc – Starej se o dobrou organizaci času a pestrost činností a zážitků nejen v pracovním životě, ale i v tom soukromém. Stanov si pevné hranice, kolik času věnuješ práci a kolik času svému soukromému životu.
  • Relax – Dbej na dostatek spánku a odpočinku. V práci ti mohou pomoci i nejrůznější relaxační techniky, od protažení, přes meditaci, až po krátkou procházku v obědové pauze. Relaxační techniky můžeš využít i mimo práci, vhodná může být jóga, autogenní trénink, Jacobsonova progresivní svalová relaxace, mindfullnes.
  • Koníčky a čas pro sebe – Věnuj dostatek času i vlastním koníčkům a sám/sama sobě. Je důležité tady nebýt jen pro druhé, ale i sám pro sebe. 
  • Buď k sobě laskavý/á – Buď v kontaktu sám/sama se sebou a ptej se sám sebe, jak se cítíš, co potřebuješ. Vnímej své myšlenky, energii i tělo. Pokud se necítíš dobře, zaměř se na to, čím to je. Nedávej nepříjemné pocity na vedlejší kolej, ale naopak jim věnuj pozornost.
  • Pohyb – Vyber si pohyb či sport, který tě baví a zapomínáš při něm na okolní svět. Díky tomu odpoutáš své myšlenky od běžných starostí a endorfiny ti určitě zlepší náladu.
  • Příroda – Choď do přírody. Najdi si svá oblíbená místa, kde je ti dobře a dokážeš tam hodit všechny starosti za hlavu. Nech čas jen tak plynout.
  • Nebuď obětí moderních technologií – Digitální svět a moderní technologie jsou fajn a v lecčems nám usnadňují život. Zkus se naučit být i bez nich. Dovol si nebýt na telefonu k dispozici 24/7, neusínej s tím, že kontroluješ ještě pracovní e-maily v telefonu, neprobouzej se s Facebookem či Instagramem v ruce. Dopřej si digitální detox. Pomoci ti také mohou různé aplikace, které ti běží na pozadí telefonu a dají ti feedback, kolik času denně trávíš na mobilu.

Poslouchej podcast

Jak syndromu vyhoření předcházet? Jak ho léčit a kolik lidí v ČR jím trpí? Dozvíš se v rozhovoru s Mgr. Hanou Mezerovou.

Závislost

Závislostí se myslí skupina rysů chování, myšlení a tělesných příznaků, v nichž má užívání některé látky či vykonávání určité činnosti pro člověka největší prioritu. Typickou je pro syndrom závislosti touha - často velice silná.

Jak se závislost projevuje?

  • Nejčastěji touhou po dané látce či činnosti. 

  • Ztrátou kontroly nad užíváním.

  • Přidat se může i tělesný odvykací stav doprovázený psychickými a fyzickými příznaky. 

  • Z psychických se jedná o úzkosti, nervozitu, poruchy spánku a soustředění, depresivní náladu.

  • Z tělesných pak o třes, pocení, zrychlený tep, bolesti břicha, hlavy či kloubů. 

  • Pokud je činnost nebo látka závislému odepřena, dostavují se nepříjemné pocity a podrážděnost.

  • Postupně mohou být omezeny i běžné zájmy nemocného, dochází k zanedbávání jiných potěšení.

  • V požívání závislý pokračuje i přesto, že existují zjevné důkazy o tom, že si škodí.

Nejčastější druhy závislostí

  • Závislost na alkoholu 

  • Závislost na tabáku

  • Závislost na virtuálních drogách, tzv. netolismus (hraní online her, internetové nakupování a sázení, sledování videí a prohlížení fotografií)

  • Drogová závislost 

Jak závislostem předcházet?

  • Pokud tě něco trápí a nevíš si s tím rady, vyhledej pomoc odborníka
  • Obklop se lidmi, kteří tě podporují 
  • Pečlivě si vybírej své přátele
  • Zjisti si jaké mají závislosti vliv na zdraví a mezilidské vztahy
  • Rozvíjej své schopnosti ve škole nebo v práci  
  • Najdi si koníček
  • Vyhni se pokušení v mladém věku
  • Zapoj se do programů proti závislostem

Co dělat, když...?


…. na sobě nebo někom blízkém zpozoruješ příznaky závislosti? Poraď se se svým praktickým lékařem nebo kontaktuj adiktologickou ambulanci. Obrátit se také můžeš na kontaktní centra, která pomáhají závislým s uspořádáním života, zajišťují zdravotnický i psychologický dohled. Jejich seznam i kontakt najdeš na www.drogy-info.cz.

Jak se závislost léčí?

Závislost patří mezi chronická onemocnění, s kterým nemocný bojuje celý život. Součástí léčby proto bývá především abstinence, psychoterapie i terapie léky. Aby mohla započít léčba je nutné projít detoxem - tedy očištěním od návykové látky. 
Další důležitou složkou je odstranění rituálu – například si nemocný ke kávě místo zapálení cigarety luští křížovku. Pomoci mohou také léky. Využívá se například antabus, tedy látka, která zvyšuje citlivost na alkohol a vyvolá tak nepříjemné příznaky po jeho vypití. Pozor, užívání alkoholu v kombinaci s touto látkou může být životu nebezpečné.

Závislostí na virtuálních drogách trpí v ČR 4 % lidí mezi 16.–29. rokem.

OCD – Obsedantně kompulzivní porucha

Obsedantně kompulzivní poruchou (OCD) trpí 2–3 % lidí, což je asi každý 42. člověk. Vyskytuje se ve stejném poměru u mužů i u žen. Postiženého trápí nepříjemné myšlenky. Úlevu od nich nalézá tak, že se neustále ujišťuje a opakovaně provádí nějakou činnost.

Jak se OCD projevuje?

Jde o onemocnění charakterizováné vznikem obsese a kompulze. Výrazem obsese označujeme nechtěné, vtíravé, opakující se a neodbytné myšlenky, které se znovu a znovu vnucují do mysli člověka. Naproti tomu kompulze znamenají nutkavé, opakující se jednání či chování člověka.

Příklady kompulzí (nutkavého jednání):

  • neustálé kontrolování – např. dveří, zda jsou skutečně zamčené, až člověk přijde pozdě do práce

  • nadměrný smysl pro pořádek – např. neustálé přerovnávání šatníku, protože jeden kus oblečení není dokonale složený

  • nutkavé mytí – nejčastěji rukou, často tak dlouho a důkladně, dokud nejsou rozedřené

  • patologické shromažďování – např. shromažďování novin či časopisů v takové míře, až tím zásadně trpí kvalita bydlení

Provedení kompulze (rituálu) úzkost odstraňuje, ale pouze dočasně. Z dlouhodobé perspektivy vede ke vzniku „začarovaného kruhu“ a stupňování úzkosti. Jak si to představit? Když například nemocný, odchází z domova, zamkne. Po cestě si ovšem vzpomene, že nezamknul a musí se vrátit a zkoušet kliku. Po té odejde ale opět se  vrací z poloviny cesty aby se přesvědčil. Takto se to může opakovat mnohokrát než konečně dorazí do práce. 

Jak se OCD léčí? 

Léčbou první volby je dnes kognitivně behaviorální terapie. Pacient je vystaven situaci, která u něj vyvolává úzkost a je mu zabráněno ve vykování kompulze/rituálu. Postupuje se od jednodušších aktivit ke složitějším a je pro každého pacienta individuální. Dále se v léčbě využívá farmakoterapie( SSRI antidepresiva- inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), režimová opatření(eliminace stresu, relaxace, pohyb), zřídka neurochirurgický zásah či elektrokonvulzivní terapie.

Obsedantně kompulzivní poruchou (OCD) trpí 2–3 % lidí, což je asi každý 42. člověk

ADHD

Syndromem hyperaktivity neboli ADHD trpí v míře, jež vyžaduje podpůrná opatření, kolem 5–8 % naší populace, což je až 135 000 českých dětí.  Projevuje se již od raného dětství, ve školním věku, ale symptomy poruchy mohou přetrvávat i do dospělosti a to až v 50 % případů.

Jak se ADHD projevuje?

  • U dětí:

    • Nedostatkem pozornosti

    • Zapomnětlivost 

    • Neustálým pohybem

    • Impulzivností 
       

  • U dospělých:

    • Vnitřní neklid

    • Potíže plynoucí z nepozornosti

    • Neschopnost dodržet časový plán

    • Zapomínání

    • Emoční labilita

    • Rychlé střídání nálad 

    • Zkratkovité jednání

Jak se ADHD léčí? 

Dětem pomáhá rodičovský trénink, nácvik sebeovládání a nastavení režimu. Možné je také využít léky nebo psychoterapii.

ADHD trpí v míře, jež vyžaduje podpůrná opatření, kolem 5–8 % naší populace, což je až 135 000 českých dětí. 

Psychózy

Psychóza je termín užívaný k popisu psychických potíží, které člověku brání v jasném uvažování a rozlišení skutečnosti od fantazijních obsahů. Mohou jí vyvolat různé spouštěče a obvykle jou pro ni typické dva symptomy: halucinace a bludy.

Jak se psychózy projevují?

  • Halucinace = vidění, slyšení nebo fyzické vnímání nečeho neexistujícího (věci, které ostatní nevidí, slyšení hlasů nebo zažívání neobvyklých jevů).
  • Bludy = nevývratná přesvědčení, která nejsou sdílena ostatními a nezakládají se na všeobecně přijímané skutečnosti.

Jak se psychózy léčí? 

Zatímco neexistuje jediný lék, který by vyhovoval všem, se správnou podporou nemocného a individuálním přístupem k léčbě je možné zvládnout symptomy a/nebo dosáhnout úzdravení. V mnoha případech symptomy nezmizí napořád a je možné , že se čas od času objeví, ale s vhodnou podporou a vedením v léčbě je možné se s nimi vyrovnat tak, že jsou mnohem méně obtěžující.

Pro lidi, které trpí psychózami existují podpodpůrné skupiny, které poskytují prostor k setkávání s dalšími lidimi, kteří mají podobnou životní zkušenost.  

Poruchy příjmu potravy

Mezi poruchy příjmu potravy řadíme:

  • Anorexia nervosa = onemocnění, kdy si žena nebo muž snižuje hmotnost sám/sama dietami, vyprovokovaným zvracením, užíváním léků nebo excesivním cvičením.
  • Bulimia nervosa = onemocnění, při kterém nemocného/nemocnou trápí neustálé myšlenky na jídlo a neodolatelná touha po jídle. Kalorií ze zkonzumovaného jídla se pak snaží zbavit vyprovokovaným zvracením, hladovkami nebo nadužíváním léků. 
  • Orthorexie = psychická porucha, při které se člověk upíná na zdravou stravu.
  • Bigorexie = psychická porucha, která se vyznačuje posedlostí cvičit a v nadměrném množství používat steroidy.
  • Psychogenní přejídání = přejídání může být reakcí na stresové situace, jako jsou sexuální trauma, ztráta blízké osoby nebo uplatnění. Vede k nárůstu hmotnosti následkem psychických faktorů a poruch stravovacího chování.

Jak se PPP léčí? 

Hlavními psychoterapeutickými metodami jsou kognitivně-behaviorální terapie, rodinná a individuální psychoterapie a nutriční poradenství a psychoedukace jak pacientů, tak rodičů. Ve vážných a život ohrožujících případech je nutná hospitalizace.

PPP nejsou jen onemocněním mladých a dospívajících dívek, ale mohou postihnout i dospělé ženy, muže i děti.

Poslouchej podcast

Co je to závislost? Jak je na tom s počty závislých Česko? A jak člověk pozná, že je závislý? Poslouchej podcast s klinickým psychologem prof. PhDr. Michalem Miovským, Ph. D.

Není ti ohledně duševního zdraví něco jasné nebo máš dotaz? 

Rádi ti poradíme.

Podpoř prevenci duševních onemocnění nákupem

Poříď si tričko s ilustrací od Marka Ehrenbergera, plecháček nebo ponožky, které rozeženou i ta nejtemnější mračna na duši. Jejich nákupem podpoříš prevenci duševních onemocnění.

Webinář Dobré nitro

Naučíme tě, jak předcházet a včas rozpoznat duševní onemocnění  i kam zajít, pokud se člověk s některým setká u sebe nebo ve své okolí

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence 

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, články a podcasty, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.

 

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence 

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, podcasty a články, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.
 

Stránka vznikla za báječné podpory