Duševní zdraví

Zdravá mysl je důležitou součástí celkového zdraví. Potřebuje stejnou pozornost jako tvoje tělo. Proto pečuj o své #dobrenitro. Nitro může onemocnět stejně snadno jako naše prsa, koule, hlava nebo srdce.

Druhy duševních onemocnění a jejich prevence

Co je duševní zdraví?

Duševní zdraví znamená dobrou kondici celé osobnosti a schopnost se vypořádat s občasnou oblačností na duši.

Duševně zdravý člověk je schopen:

  • přijímat a zpracovávat informace,

  • řešit problémy a logicky myslet,

  • vytvářet nové věci,

  • aktivně se zúčastňovat dění kolem sebe, 

  • adaptovat se na nové situace,

  • dobře komunikovat,

  • být citově vyrovnaný a zvládat vlastní emoce,

  • umět se uvolnit na konci i toho nejhektičtějšího dne.

30 %

Během koronavirové krize stoupl výskyt duševních onemocnění z 20 % na 30 %.

792 milionů

lidí na světě trpí nějakým duševním onemocněním

4 %

tak nízké množství psychiatrických pacientů chodí na terapie

A co jsou duševní onemocnění?

Duševní onemocnění jsou stavy našeho nitra, které mají negativní dopad především na myšlení, prožívání a vztahy (k nám samým i k okolí). 
Duševní onemocnění také patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti, předčasného odchodu do důchodu a invalidity. Na jejich zvýšeném výskytu v dnešní době má zásadní podíl i nevyvážený životní styl a podceňování faktorů jako jsou:

  • shon a stres,
  • nezdravá strava,
  • nedostatek odpočinku,
  • velké pracovní tempo,
  • nedostatek sociálních vazeb.

V roce 2017 se s duševní poruchou potýkalo 10 % světové populace.

Máš dotaz ohledně duševního zdraví?

Rádi ti poradíme.

Jak pečovat o duševní zdraví

Snaž se dodržovat tyto nejzákladnější návyky pro péči o své duševní zdraví. Znějí možná banálně, ale mají na tvou duševní pohodu zásadní vliv.

  1. Nešiď spánek

    Nepodceňuj sílu dostatečného a kvalitního spánku. Je nezbytný pro tvou fyzickou i duševní regeneraci. Patříš mezi nespavce s jeho chronickým nedostatkem? Dodržuj pravidla spánkové hygieny, pravidelnost usínání a vstávání, abys si užil/a zdraví prospěšných 7–8 hodin nerušeného snění. Tvoje tělo i hlava se ti odvděčí.
     

  2. Jez zdravě

    Vyváženě, výživně a pravidelně. Odměníš své tělo i mozek, zásobíš se energií a prospěješ tím celému organismu, včetně svého nervového systému. Opakovaná dlouhodobá konzumace jednoduchých cukrů, nedostatku živin a vitamínů totiž vede k celé řadě fyzických, ale i duševních problémů. 
     

  3. Pohybem ke štěstí

    A to doslova. Hormon štěstí endorfin se totiž začne vyplavovat už po dobré půlhodince svižnějšího pohybu. Navíc, ne nadarmo se říká „Ve zdravém těle, zdravý duch“. Najdi si pohyb, který tě bude bavit. Nemusíš trávit hodiny ve fitku – počítá se i procházka (třeba do/z práce) nebo začni cvičit u oblíbeného seriálu. Posílíš svou kondičku, ale i psychiku a sebevědomí.
     

  4. Plánuj a zastav se

    Stanov si kolik času budeš trávit prací nebo školou a kolik budeš věnovat sobě. Čím víc vytížený/á jsi, o to laskavější k sobě buď. Správné hospodaření s časem je pro udržení dobrého nitra zásadní. Dopřej si třeba i jen drobné radosti a hlavně nezapomínej odpočívat a nabrat sílu, ať už u Netflixu, poslechu písniček nebo běháním. Organizuj svůj vzácný čas s ohledem na odpočinek a nepřetěžuj se. 
     

  5. Nestresuj se

    Každý den si udělej seznam úkolů, který ten den splníš. Dávej si realistické cíle. K odbourání stresu pomáhá jakýkoliv pohyb - ať už sport nebo relaxační cvičení.  Relaxační cvičení pomáhají k cílenému zvládání úzkostí a podpoře duševní vyrovnanosti. Skvělou metodou je například i cvičení jógy, která propojuje relaxaci, tělesné protažení a trénink správného dýchání. Naučí tě soustředit se na přítomný okamžik a nezatěžovat se věcmi, které nemůžeš ovlivnit.

Odhadem 700 000 lidí v České republice trpí depresí nebo bipolární poruchou, péči ale vyhledá jen asi 100 až 200 000 z nich. Jen 4 % psychiatrických pacientů chodí na terapie.

Neboj se říct si o pomoc

Vyhledat odbornou pomoc, když dlouhodobě nejsme ve své kůži, je u mnohých stále tabu. Psychiatrické diagnózy jsou provázeny stigmaty a terapeutická pomoc se setkává s ostychem: „Přeci nejsem blázen, abych chodil/a k psychologovi!“ nebo „Můj problém není dost vážný na to abych ho řešila s odborníkem.“ Lidé trpící duševním onemocněním si velmi často připadají, že by měli umět své problémy zvládnout sami.

Nitro však může onemocnět stejně snadno jako naše prsa, koule, hlava nebo srdce. Stejně jako cukrovka, zlomenina nebo angína, jsou i duševní onemocnění nemocemi, které se samy od sebe nevyléčí. Jejich úspěšná léčba potřebuje nejen zkušeného odborníka, ale i laskavou a trpělivou péči k sobě samému.

Poslouchej podcast

Jaký má stres vliv na lidské tělo? Jaká je role vztahů s blízkými v rozvoji onkologických onemocnění? Co obnáší práce onkopsychologa?

Nejčastější otázky

Kdy a komu si říct o pomoc?

Kdykoliv, kdy cítíš, že bys ocenil/a si o problému s někým promluvit. 

Komu říct o pomoc?

  • Blízký člověk, kterému věříš
  • Lékař, terapeut, psycholog
  • Svépomocné skupiny, pacientské organizace
  • Krizová centra, linka bezpečí (kontakty na vybrané organizace uvádíme níže)

Jak postupovat, když  potřebuješ pomoc?

  • Jsi v životní situaci, kterou musíš řešit okamžitě a nejsi ji schopný zvládnout sám/sama? Obrať se na krizové centrum (o krizovém centru více níže)
  • Jsi v situaci, kterou nemusíš řešit okamžitě? 
    • Jsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv psychoterapeuta. Ten tě může odeslat na vyšetření k psychiatrovi.
    • NEjsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv praktického lékaře, který ti doporučí odborníka spolupracujícího s pojišťovnou.
    • Nevíš, kterého odborníka navštívit? Navštiv praktického lékaře, který ti odborníka doporučí.   

Přehledný seznam online a offline míst, kde hledat pomoc najdeš na webu Nevypusť duši.

Krizové centrum: Jaká krizová centra můžeš kontaktovat?

Krize je pro člověka náročná životní situace, kterou není schopen zvládnout sám. Může to být například:

  • Ztráta blízkého
  • Partnerský nebo osobní problém
  • Závažná událost
  • Nově vzniklé psychické potíže
  • Akutní zhoršení trvajících psychických potíží

Krizové centrum můžeš kontaktovat:

Rozdíl: psychiatr vs. psycholog vs. psychoterapeut vs. kouč

Psychiatr

  • Je lékař a může předepisovat léky.
  • Dostaneš na něho doporučení od praktického lékaře, ale u některých zdravotních pojišťoven žádanku k psychiatrovi nepotřebuješ (např. u VZP).
  • Věnuje se závažným psychickým poruchám a psychickým onemocněním, které vyžadují léčbu léky

Psycholog

  • Vystudoval psychologii a může mít široké uplatnění.
  • Léčí slovem.
  • Pomáhá nalézt ztracenou rovnováhu, zpracovat traumatizující zážitky a porozumět sám sobě.
  • Věnuje se také psychologické diagnostice.

Psychoterapeut

  • Je absolventem psychoterapeutického výcviku.
  • Dostaneš se k němu vlastní cestou nebo na doporučení od praktika.
  • Věnuje se minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Pomáhá s procesem zvládání situace, v zorientování se a pochopení.

Kouč

  • Je absolventem koučovacího výcviku.
  • Dostaneš se k němu vlastní cestou.
  • Jeho cílem je motivace a zlepšení výkonu.
  • Věnuje se přítomnosti a budoucnosti.
  • Nabízí nová řešení současných situací, vystoupení ze stereotypu a motivaci.

Jak mluvit s člověkem s duševním onemocněním?

Pokud máš v okolí blízkého člověka, který trpí duševním onemocněním, neodsuzuj ho nebo neříkej, že by se měl „více snažit.“ Dej mu potřebnou oporu a porozumění. Není v tom zdaleka sám.
  • Naslouchej Základním principem komunikace s někým, kdo trpí duševním onemocněním, je naslouchání. Je důležité dát člověku prostor, snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. Například u deprese je naprosto nevhodné člověka povzbuzovat a nutit ho k aktivitě, říkat mu, že by se měl trochu rozveselit atd. Taková komunikace jen přispívá k prohloubení deprese, protože daného člověka jen utvrzuje v tom, že není schopen ničeho a táhne ho to ještě hlouběji.
     

  • Nepoučuj, nezlehčuj – Zdravý člověk nemá tušení, jaké to je trpět jakýmkoliv duševním onemocněním. Pokud poskytneme prostor a nepoučujeme, je větší pravděpodobnost, že se nám jedinec svěří, otevře se, zjistíme, co ho trápí, co by potřeboval. Jakmile začneme poučovat, jedinec se stáhne do sebe, uzavře se a komunikace ztroskotá. To je například velmi důležité u onemocnění jako je anorexie. Rodiče mají tendenci poučovat, vytýkat, přehlížet dítě a jeho problém. A právě pozornost a naslouchání je často to, co dítěti primárně chybí a co může vést k vytvoření daného onemocnění. 
     

  • Věnuj pozornost a ptej se – Věnuj člověku pozornost a ptej se, jestli existují situace, kdy se například cítí lépe.
     

  • Nabídni pomoc – Nabídni, že mu pomůžeš vyhledat odbornou pomoc, ovšem netlač na něj, pokud protestuje. Lidé, kterým se blízcí svěří, že mají duševní problém se často snaží přinutit blízkého člověka, aby vyhledal pomoc nebo aby se na svou situaci podíval z jiného úhlu pohledu. Ale má to většinou opačné účinky. Pokud tedy dotyčný nechce vyhledat odborníka, vrať se k předchozím bodům.

Vhodné jsou otázky typu: Vidím, že jsi vyčerpaný. Děje se něco? Můžu pro tebe něco udělat? Můžu ti nějak pomoci? 

Poslouchej podcast

Zajímá tě duševní zdraví a chceš se dozvědět více? Poslechni si naši podcastovou sérii. Do studia jsme si pozvali spoustu odborníků, kteří ti přiblíží, jak o své duševní zdraví pečovat správně.

Není ti ohledně duševního zdraví něco jasné nebo máš dotaz? 

Rádi ti poradíme.

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence 

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, články a podcasty, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.

 

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence 

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, podcasty a články, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.
 

Projekt vznikl za finanční podpory