Prevence rakoviny

Zjisti, jaké jsou nejčastější příznaky rakoviny. A co dělat, pokud se projeví u tebe nebo ve tvém okolí.

Co je to rakovina?

Rakovinu čili zhoubný nádor si můžeš představit jako nekontrolovatelné množení buněk jakéhokoliv orgánu v těle.
Ten může ztratit svoji funkci nebo svojí velikostí začít utlačovat okolí.

Rozdělení nádorů

Podle závažnosti rozdělujeme nádory na:

  • Nezhoubné, které rostou většinou v pouzdře (ohraničený) a nešíří se do okolí.
  • Zhoubné, které se šíří krví či lymfatickými cestami po těle a zakládají další nádory tzv. metastázy. Je neohraničený.

Jak se rakovina projevuje?

Rakovina se projevit může a nemusí. V závislosti na jejím typu a uložení se může vyznačovat některými z celkových či specifických příznaků:

Celkové příznaky:

  • Úbytek hmotnosti
  • Nevolnost, zvracení
  • Bulky
  • Bolest
  • Nechutenství

Specifické příznaky: 

  • Žloutenka - nádory jater, žlučníku, slinivky
  • Krvácení - z nosu, čípku, konečníku
  • Poruchy vidění a bolesti hlavy - nádory mozku
  • Průjem a zácpa - nádory střeva
  • Kašel - nádory plic
  • Zlomeniny - nádory kostí

Rakovina může být i bez příznaků. Pokud na sobě zpozoruješ cokoliv neobvyklého, neváhej a navštiv lékaře.

Jak se léčí rakovina?

Léčba nádorů, neboli onkologická léčba, vyžaduje většinou součinnost lékařů různých odborností a je tedy takzvaně multioborová. Plán léčby se odvíjí od pečlivé diagnostiky se stanovením rozsahu onemocnění a je vždy velmi individuální. 

Poslouchej podcast

Tentokrát se podíváme na to, jak s onkologicky nemocným pacientem správně komunikovat. Proč neříkat otřelé fáze jako "to bude dobrý"? Jak na blízkého příliš netlačit, ale zároveň ho v situaci, kdy se potýká s nevyléčitelnou chorobou, maximálně podpořit?

Děloha a vaječníky

Vaječníky mají na starosti produkci ženských pohlavních hormonů - estrogenů a progesteronu. Kromě toho jsou i zásobárnou pro ženské pohlavní buňky – vajíčka. Ta se v případě oplození usadí v děloze, která tak funguje jako takový „inkubátor” na miminka.

Projevy rakoviny vaječníků nebo dělohy

Nádor na vaječníku nebo v děloze se může projevit:

  • Krvácení po menopauze
  • Nepravidelná menstruace
  • Krvavý výtok

Rakovina dělohy se nejčastěji objevuje u žen kolem 60. roku věku.

Děložní čípek

Děložní čípek, nebo také hrdlo, latinsky cervix tvoří spodní část dělohy. Představit si ho můžeš jako takovou oboustrannou zátku. Zvenčí zabraňuje vstupu infekce z pochvy do dělohy a vejcovodů, v těhotenství pak naopak zabraňuje „vypadnutí miminka” tedy předčasnému porodu.

A čím může čípek onemocnět?

  • Zánětem, který se nejčastěji projevuje výtokem a bolestí v podbřišku,
  • objevit se mohou i přednádorové změny,
  • a také rakovina, HPV virus je jednoznačnou příčinou vývoje cervikálního karcinomu (více o něm níže).

Preventivní prohlídky

Důležitou součástí péče o děložní čípek je návštěva preventivní prohlídky u gynekologa 1× za rok, kde se provádí stěr z čípku - tzv. cytologie. Tuto prohlídku však v Česku bohužel navštěvuje jen každá druhá žena.

Cytologický stěr je jedním ze tří oficiálních screeningových programů pro dospělé, díky kterému došlo v posledních deseti letech k poklesu výskytu onemocnění o 25 %. Zjištují se při něm změny buněk čípku způsobené virem HPV.

HPV neboli lidský papillomavirus

HPV neboli lidský papillomavirus se přenáší pohlavním stykem jak vaginálním, tak orálním a análním, a nenapadá proto jen buňky sliznice děložního čípku, ale také dutiny ústní a análního otvoru. Pozor! K přenosu HPV viru může dojít při jakémkoliv stylu kůže s kůží v genitální oblasti, tj. při orálním sexu či „mazlení".

Nejvíce náchylné k infekci jsou mladé dívky. S infekcí se do 30 let setká až 80 % žen, které měly 2 a více sexuálních partnerů. Většinu těchto infekcí odstraní imunitní systém ženy sám. U malé části populace se však mohou vyvinou přednádorové změny či právě rakovina. Pojďme se proto na jednotlivá stádia změn na čípku podívat blíže:

Projevy rakoviny děložního čípku

  • Nejčastěji vaginálním krvácením, po pohlavním styku nebo po menopauze,
  • dále vaginálním dyskomfortem (svědění či pálení),
  • zapáchajícím či krvavým výtokem,
  • či bolestmi při močení, v podbřišku nebo při styku.

Nechceme tě však vystrašit. Ne každá změna menstruačního cyklu či bolest v podbřišku musí být nutně rakovina. Každou změnu je ale dobré zkonzultovat s lékařem. Proto prosím, pokud na sobě zpozoruješ tyto příznaky, neváhej a navštiv svého gynekologa! Počáteční stadia rakoviny děložního čípku jsou nicméně bezpříznaková, a proto je tak důležité chodit na prevenci.

Rakovinou děložního čípku v ČR onemocnění ročně až 1000 žen, nejčastěji po 35. roce života.

Co dělat, aby zůstal čípek zdravý?

  • Choď 1x ročně na preventivní prohlídku ke gynekologovi.
  • Účinnou prevencí je očkování proti lidským papilomavirům (HPV).
  • Používej kondom, který sníží riziko přenosu HPV.
  • Jez vyváženou stravu bohatou na vitamín A a C.
  • Pravidělně se hýbej.
  • Nekuř.

Očkování proti HPV

Papilomavirů (HPV) existuje více než 200 typů, typy rizikové pro vznik rakoviny děložního čípku jsou zejména 16 a 18, ale jsou existují i další rakovinotvorné typy. Typy rizikové pro vznik genitálních bradavic jsou pak 6, 11. Ty vás sice na životě neohrozí, dokážou ale také pořádně potrápit. 

A na co při očkování myslet?

  • Očkování je nejvhodnější zahájit ještě před začátkem pohlavního života, kdy náš organismus ještě nepřišel s HPV do styku. Má však smysl i po jeho zahájení.
  • Očkovací látky se liší podle toho, proti kolika typům virů působí, je proto dobré se vždy poradit se s gynekologem či pediatrem, která vakcína je pro tebe či tvé děti nejvhodnější. Cervarix chrání proti dvěma typům HPV viru: 16 a 18, Gardasil pak ještě proti dvěma navíc: 6, 11, 16, 18. Nejnovější je vakcína Gardasil 9, která chrání proti devíti typům HPV viru: 6, 11, 16, 18, 31, 33, 45, 52, 58.
  • Očkovat je vhodné dívky i chlapce. V Česku přispívá na očkování proti HPV ve věku 13 – 14 let (začít je potřeba už ve věku 13 let, jinak ho pojišťovna neuhradí) veřejné zdravotní pojištění a to dívkám i chlapcům. Ano i chlapce je potřeba očkovat! Nezapomínej, že HPV nezpůsobuje jen rakovinu děložního čípku, ale i jiných oblastí. Chlapci jsou taktéž velice často přenašeči viru a stejně tak se mohou u obou pohlaví objevit i genitální bradavice. Vakcíny Cervarix, Gardasil i Gardasil 9 jsou pojištovnami plně hrazeny. V tomto věku se očkuje 2 dávkami. Ve vyšším věku si pak pacient hradí celou vakcínu sám, ceny se pohybují od 1800 Kč/dávka (Cervarix), přes přibližně 3000 Kč/dávka u Gardasilu až po 4000 Kč/dávka u Gardasil 9. V pozdějším věku je již třeba podat 3 dávky vakcíny. O možnosti příspěvku se informuj u své zdravotní pojišťovny.

Nejčastější otázky

  • Musí se infekce HPV projevit vždy? Nemusí, ve většině příznaků je infekce HPV bezpříznaková. Proto je třeba pravidelně chodit na preventivní prohlídky a optimálně se i nechat očkovat.
  • Platí, že každý, kdo má HPV musí mít i předrakovinné změny nebo rakovinu? Ne, u části žen se s infekcí vyrovná jejich imunitní systém a ke změnám nedojde.
  • Jaká je šance, že má partner také HPV? Velmi vysoká, pokud má partner HPV, je velká pravděpodobnost, že onemocníš také. Proto pravidelně choď na preventivní prohlídky.
  • Mohu se nechat na přítomnost HPV otestovat? Ano, testování probíhá u gynekologa, a to nejčastěji mezi 35. a 45. rokem. 
  • Může očkování vyléčit změny na děložním čípku? Ne, očkování má preventivní, avšak ne léčebný účinek.
  • Chrání očkování na 100 %? Bohužel ne, typů je více, než proti kterým chrání očkování. Je to ale nejúčinnější ochrana před nákazou, pokud nepočítáme celoživotní sexuální abstinenci.
  • Má očkování proti HPV smysl i po zahájení pohlavního života? Ano, protože se daný muž či žena ještě s rizikovými typy nemuseli setkat. Vakcína je doporučená do věku 45 let.
  • Hradí dospělým očkování pojišťovna? Ne, ale řada z nich na očkování přispívá. O výši příspěvku se informuj na webových stránkách své zdravotní pojišťovny.
  • Jak a kam se vakcína aplikuje? Injekcí, většinou do svalu horní části paže.
  • Je nutné chodit na preventivní prohlídky ke gynekologovi i v případě, že jste očkovaná? Ano, očkování nenahrazuje screeningový program, neboť nepokrývá všechny typy virů, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku. Prohlídka 1× ročně je tedy potřebná.
  • Jaké mohou být reakce na očkování? Očkování je obvykle dobře snášeno. Objevit se ale může zarudnutí, otok či bolestivost v místě vpichu, popř. celkové bolesti svalů nebo hlavy, které většinou vymizí v řádu dnů.
  • Existuje nějaká jiná ochrana před HPV virem? Ano, účinná je celoživotní sexuální abstinence :-).
  • Kde se mohu informovat o očkování pro sebe a svoje děti? Ženy nejlépe u gynekologa, muži u praktického lékaře. V případě očkování dětí ti nejlépe poradí praktický lékař pro děti a dorost.
  • Jaký je rozdíl mezi běžnou cytologií a cytologií do tekutého média (liquid-based cytology)? Metody jsou zcela srovnatelné, cytologie do tekutého média nepředstavuje lepší detekci přednádorových lézí děložního hrdla ve srovnání s běžnou cytologií. Nabízí se spíše z komerčních důvodů.   
  • Jaký je rozdíl mezi cytologií a testem na přítomnost HPV? Onkologická cytologie i testování na přítomnost viru HPV patří spolu s kolposkopií (vyšetřením na křesle zrcátky) k tzv. prebioptickým metodám vyšetření děložního hrdla. Obě jsou metody používané ve screeningu rakoviny děložního čípku. Test na přítomnost HPV viru (HPV DNA testace) má ve srovnání s cytologií vyšší sensitivitu (citlivost) pro objevení přednádorových lézí. Dobrá zpráva je, že v Česku bude testace od roku 2021 nově hrazena pojišťovnami 2× za život a gynekologové ji budou provádět u žen ve věku 35 a 45 let, eventuelně častěji za úhradu. HPV testace se dále používá jako „třídící test", který pomáhá stanovit závažnost přednádorových stádií rakoviny děložního čípku. 
  • Jak dlouho je infekce, než se projeví? Měsíce až roky. Proto pravidelně choď na preventivní prohlídky ke gynekologovi 1x ročně.

  • Je možné se HPV nakazit ještě před zahájením pohlavního života? Teoreticky to možné je. HPV je virus, který je poměrně odolný vnějšímu prostředí, takže je možné infekci přes oděrku chytnout v tělocvičně, v bazénu. Pravděpodobnější je ale nákaza prostřednictvím „nekoitálních” sexuálních aktivit.

  • Proč se změny nižšího stupně (tzv. stadium L-SIL) na děložním čípku jen pozorují? Dlouhodobý trend v péči je omezení chirurgických výkonů na pacientech, pokud to není nezbytně nutné. Jakákoliv operace je pro tělo stres a zásah. Změny nižšího stupně mohou přetrvávat dlouhou dobu beze změny a pacientku navíc bezprostředně neohrožují.

  • Můžeme s infekcí HPV něco dělat? Pokud víš, že HPV infekci máš, poraď se s gynekologem o dalším postupu, zda je potřeba ji přeléčit. Jinak je dobré udržovat věrnost ve vztahu, popřípadě mít pouze chráněný pohlavní styk (i kvůli dalším pohlavně přenosným chorobám). Důležité je také chodit na pravidelné prohlídky na gynekologii, kde se provádí stěr z děložního čípku. Více o preventivních prohlídkách na gynekologii se dozvíš  tady. Pokud máš genitální bradavice, je vhodné je odstranit, protože se virus může přenést i z nich. I když se nejedná o předrakovinovou změnu, genitální bradavice jsou velmi nepříjemné a může být těžké se jich úplně zbavit.

  • Má se nechat partner vyšetřit? Pouze pokud má nějaké potíže nebo klinické projevy.

  • Jak mě chrání očkování proti rakovině děložního čípku? Očkování specificky nabudí naší vlastní imunitu v boji proti HPV. Víc se dozvíš rozhovoru s panem profesorem Zikánem v otázce Jak funguje očkování proti HPV?.

  • Chrání kondom proti HPV infekci? Ne, virus je jednak velmi odolný a za druhé, pokud si vezmeme klasické schéma pohlavního styku, předchází nasazování kondomu mnoho různých jiných forem styku (orální sex, …). Už v té chvíli přicházíme s virem do kontaktu a přenášíme ho.
  • Má smysl se nechat očkovat po konizaci? Ano, sníží se tím pravděpodobnost návratu onemocnění.
  • Mohu se nechat přeočkovat Gardasil 9, když už jsem očkována Cervarix? Ano, budete pak chráněna proti více typům HPV virů, které způsobují genitální bradavice. Základním smyslem očkování je ale onkologická prevence, kterou zajišťuje i základní vakcína Cervarix.
  • Jaký je rozdíl mezi vakcínami Cervarix, Gardasil a Gardasil 9?

    • Cervarix chrání proti  typům 16/18, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku. Je hrazen ze zdravotního pojištění pro dívky a chlapce ve věku mezi 13-ti a 14-ti lety.

    • Gardasil chrání proti typům 16 a18, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku a zároveň proti typům 6 a 11, které mohou způsobit genitální bradavice (tzv. kondylomata), které nejsou předrakovinovou změnou. Přesto jsou ale poměrně nepříjemné.

    • Gardasil 9 pak chrání proti stejným 4 typům HPV jako Gardasil a navíc ještě proti dalším 5-ti typům.

Tato sekce vznikla za podpory

Poslouchej podcast

Prsa

Prsa čili ňadra čili mamma mají na starosti produkci mateřského mléka
a zároveň plní i funkci estetickou a namlouvací. 

Zajímavosti o prsou

  • D je průměrná velikost prsou v Česku.
  • 500 gramů v průměru váží jeden prs.
  • 67 kcal má 100 ml mateřského mléka (víc než 1 pivo).

Projevy rakoviny prsou

  • Bulka
  • Pomerančová kůže
  • Vyrážka, začervenání
  • Změny bradavky
  • Výtok z bradavky
Po 45. roce zajdi 1x za 2 roky na vyšetření mamografem, které hradí pojišťovna. Seznam mamocenter najdeš na www.mamo.cz.

Rakovina prsu se objevuje nejčastěji u žen kolem 55. až 65. roku věku. Mohou ji však mít i muži.

Nejčastější otázky

  • Může se rakovina prsu objevit i v těhotenství? Ano, může. Ženy by se měly samovyšetřovat během těhotenství  i v době, kdy kojí.
  • Jaký má vliv kojení na rozvoj rakoviny? Je kojení protektivním faktorem rakoviny prsu? Ano, mléčná žláza během těhotenství a kojení „dozrává” a hrozí v ní tak následně menší nebezpečí vzniku rakoviny.
  • Je něco špatně, když mě během menstruačního cyklu bolí prsa? Co to může znamenat? Pokud je tento projev pravidelný v určitou část cyklu, pravděpodobně se bude jednat o bolest vyvolanou kolísáním hladiny hormonů. Hormony mohou způsobit rozpínání mléčné žlázy, která pak tlačí na okolní nervové pleteně. Pokud se však bolest projevila náhle nebo je doprovázena dalšími příznaky, je vhodné navštívit gynekologa.
  • Je lepší mamograf nebo ultrazvuk? U mladých žen (před těhotenstvím nebo do 40 let) se zpravidla provádí ultrazvukové vyšetření. Je to z toho důvodu, že prsní žláza má jinou strukturu než u žen po kojení ve vyšším věku a po menopauze a nálezy jsou v tomto období lépe viditelné na ultrazvuku. Ve vyšším věku se ze stejného důvodu provádí mamograf. Pokud jsou pochybnosti, obě metody se kombinují.
  • Je možné se samovyšetřovat s prsními implantáty? Ano, ženy by se měly pravidelně samovyšetřovat. Prsní implantáty nevadí ani mamografii ani ultrazvuku.
  • Způsobuje mamograf rakovinu? Mamografie používá ionizující záření (jako v rentgenu), které má malé nežádoucí účinky. Jedná se však o velmi nízkou dávku podobnou té, kterou obdržíme při mezinárodních letech letadlem. Přínos mamografie tedy výrazně převažuje nad riziky.
  • Odhalí mamograf úplně každý nádor? Na mamografu primárně se snažíme zachytit zvápenatění, které je milimetrové. Pokud se lékařům zdá nález na mamografu podezřelý, pošlou tě na další vyšetření jako je ultrazvuk nebo magnetická rezonance. Jsou oblasti, které mamograf „nevidí”, protože se stiskne hlavní část mléčné žlázy a pokud by byl nález například výš na hrudníku, nemusí se při vyšetření ukázat.
  • Existují některé nádory, které na mamografu nejsou zřetelné, ale pohmatem je zachytit lze? Mamograf je schopen dobře odhalit zejména zvápenatění, které se v nádorech často vyskytuje, a to už od velikosti zhruba 1 milimetr.  Pohmatem si najdeš strukturu zhruba od půl centimetru. Může to být např. cysta nebo nezhoubný nádor (např. fibroadenom), který na mamografu vidět být může, ale nemusí být úplně zřetelný. 
  • Mám v rodině vzdálenější příbuznou s rakovinou prsu nebo vaječníku (např. prababička, prateta, sestřenice) nebo jinou příbuznou s rakovinou prsu po 50. roce. Mám se bát? Neboj se. Každý měsíc se samovyšetři. Jednou za dva roky se můžeš objednat na ultrazvuk prsu.
  • Mám v rodině jednu nemocnou přímou příbuznou (matka, teta, babička) s nádorem ve starším věku nebo vzdálenou příbuznou s nádorem prsu nebo vaječníku zjištěným do 40 let. Požádej praktického lékaře nebo gynekologa, aby ti vystavil žádanku na genetické vyšetření. Každý měsíc se samovyšetři. Jednou za rok se objednej na ultrazvuk prsu.
  • Mám v rodině dvě nebo více nemocných s nádorem prsu či vaječníku nebo přímou příbuznou (matka, teta, babička) s nádorem prsu nebo vaječníku zjištěným do 40 let. Požádej praktického lékaře nebo gynekologa, aby ti vystavil žádanku na genetické vyšetření. Podle výsledků genetického vyšetření ti lékaři naplánují intenzivní lékařská sledování podle speciálního protokolu.

Poslouchej podcast

Tlusté střevo

  • Je poslední část trávicí trubice. Měří 1,5 m a je tak mnohem kratší než střevo tenké.
  • Vystýlají ho střevní buňky, kterým říkáme enterocyty. Ty se velmi často obměňují a žijí v průměru jen 1–3 dny.
    Tlusté střevo navazuje na střevo tenké a skládá se z několika částí:

Zajímavosti o střevu

  • Rakovina střeva je 3. nejčastějším typem rakoviny v Česku.
  • 1,5 metru měří tlusté střevo na délku.
  • 35 % pouze tolik procent lidí starších 50 let navštěvuje screening rakoviny tlustého střeva.

Jakou má střevo funkci?

  1. Vstřebávací
  2. Vylučovací
  3. Mikrobiální

    Trávení a vstřebávání probíhá především v tenkém střevě. To tlusté se pak stará o vstřebávání vody a minerálů, a taky zahušťování a formování stolice. Zajišťuje tím vyloučení nevstřebaných zbytků potravy, žluče a odpadních látek z těla. 

    Důležitou součástí tlustého střeva jsou i střevní bakterie, kterým souhrnně říkáme také střevní mikrobiom. Zkuste si tipnout, kolik jich ve vašich střevech žije? Je to až neuvěřitelné kilo a půl. Tyto bakterie jsou důležité k přeměně složek potravy, tvorbě bílkovin a vitaminu K. Podílet se můžou ale dokonce i na vzniku nádorů tlustého střeva či jejich vznik potlačit. 

Čím může tlusté střevo onemocnět?

  • infekční zánět: nejčastěji vyvolaný kampylobaktery, salmonelou nebo rotaviry.
  • autoimunitní zánět (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida)
  • rakovina tlustého střeva a koneční

Rakovina tlustého střeva

Rakovinu čili zhoubný nádor si můžeš představit jako nekontrolovatelné množení buněk jakéhokoliv orgánu v těle. Ten může ztratit svoji funkci nebo svojí velikostí začít utlačovat okolí.

Podle závažnosti rozdělujeme nádory na:

  • Nezhoubné, které rostou většinou v pouzdře (ohraničený) a nešíří se do okolí.
  • Zhoubné, které se šíří krví či lymfatickými cestami po těle a zakládají další nádory tzv. metastázy. Je neohraničený.

Samotná rakovina tlustého střeva a konečníku pak představuje nekontrolovatelné množení buněk výstelky střeva, zhoubný nádor.

Rakovinou tlustého střeva onemocní v ČR každoročně více než 7000 lidí a jedná se o 3. nejčastější typ rakoviny u mužů i u žen.

Projevy rakoviny tlustého střeva

To závisí na tom, v jaké části střeva se nádor vyskytne.

  • Pokud je to ve vzestupném tračníku, tedy na vaší pravé straně, nádor častěji krvácí. Krev je často skrytá, tzn. že není vidět pouhým okem, ale její přítomnost se zjišťuje pomocí speciálního testu. Mezi další příznaky nádoru ve vzestupném tračníků patří také bolesti břicha nebo hubnutí.
  • Nádory v sestupném tračníku pak střevo častěji ucpávají. Proto mohou způsobit zácpu, průjem nebo jejich střídání a také zvýšenou plynatost. 

Rizikové faktory rakoviny tlustého střeva

  • Věk nad 50 let.
  • Genetika - výskyt v rodině 
  • Nezdravá strava - hlavně červené maso, uzeniny a tučná jídla. 
  • Nedostatek vlákniny, která střeva čistí od škodlivin. Jejím skvělým zdrojem je ovoce a zelenina. 
  • Nespecifické střevní záněty jako je právě ulcerózní kolitida či Crohnova choroba.
  • Kouření zvyšuje riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva a konečníku až o 20 %. 
  • Obezita
  • Konzumace alkoholu

Jak rakovině tlustého střeva předcházet?

  • Je to 1× za 2 roky prohlídka u praktického lékaře. 
  • 50-54 let: preventivně jednou ročně TOKS nebo jednou za 10 let koloskopie.
  • Nad 55 let: jednou za 2 roky TOKS nebo jednou za 10 let koloskopie.
  • Omez konzumaci červeného masa a alkoholu. 

  • Jez dostatek zeleniny a ovoce. 
  • Nezapomínej ani na omezení kouření a pravidelný pohyb.

Po 50. roce zajdi k praktickému lékaři, který provede TOKS – test okultního (skrytého) krvácení do stolice. Nově také můžeš zajít na koloskopii již od 50 let.

Nejčastější otázky

  • K čemu je koloskopie dobrá? TOKS nestačí?
    TOKS pouze zjistí, jestli není ve stolici nějaké ‘neviditelné’ krvácení. Lékař v ten okamžik ovšem neví, jestli je to krvácení způsobeno vřídkem na sliznici, bakteriální infekcí nebo nádorem. Zavedením hadičky s kamerou při koloskopii si může lékař daný nález lépe prohlédnout, vidí jeho rozsah, může odebrat vzorky pro další vyšetření. Některé nádory tlustého střeva navíc krvácí jen někdy, což je další důvod, proč by je TOKS nemusel odhalit. 

Poslouchej podcast

Kůže

Kůže je největším orgánem lidského těla, chrání tvoje tělo před prochladnutím, infekcí a UV zářením. Na starosti má ale i produkci vitamínu D.

Zajímavosti o kůži

Víš, že...?

  • zabírá 1,7 m² plochy?
  • tvoří 8 % lidské hmotnosti?
  • celkem průměrně váží 5 kg (záleží na množství podkožního tuku)?
  • rakovina kůže je nejčastějším typem rakoviny?
  • u mužů se melanom nejčastěji vyskytuje na trupu a u žen zase na holeni a lýtku nebo na zádech?
  • 30 až 50 % melanomů vzniká z existujícího znaménka?
  • bezpečné opalování neexistuje a že solárium ti neposkytne lepší základ pro opalování na slunci?

Čím může kůže onemocnět?

Rakovinu si můžeš představit jako nekontrolovatelné množení buněk jakéhokoliv orgánu v těle. Ten může ztratit svoji funkci nebo svojí velikostí začít utlačovat okolí. Můžeš ji mít i na kůži. Jaké jsou nejčastější typy rakoviny kůže?

  • Bazaliom: tento typ rakoviny kůže je nejčastější a jeho výskyt se v posledních 15 letech zdvojnásobil.  V 80 % případů se vyskytuje na hlavě a krku.
  • Melanom: je zhoubný nádor pigmentových buněk, který se vyskytuje převážně na kůži, ale může se objevit i pod nehtem nebo,v oku. 

Projevy rakoviny kůže

Rakovina kůže se nejčastěji projeví netypickým mateřskými znaménky. 1x za měsíc si je proto vyšetři podle abecedy. Pokud si alespoň na jednu z následujících otázek odpovíš “ano”, zajdi za svým praktickým lékařem nebo rovnou k dermatovenerologovi.

Metoda ABCDE

A - Assymetry
Je znaménko asymetrické?

B - Border
Je znaménko špatně ohraničené?

C - Color
Má znaménko jinou barvu než před měsícem? Pozor na černou nebo modrou!

D - Diameter
Je jeho průměr větší než 0,6 mm?
E - Evolution 
Mění se znaménko v čase?

Rakovina kůže se objevuje nejčastěji kolem 60. roku věku.

Poslouchej podcast

Lymfatický systém

Lymfatický systém je soustava cév a orgánů, která odvádí mízu z těla do krve. Chrání tím naše tělo před škodlivinami. K lymfatickým orgánům řadíme brzlík, kostní dřeň ale také uzliny, slezinu a tonsily, které možná znáte pod pojmem „krční mandle”. Lymfatická uzlina má vejčitý tvar a velikost obvykle do 1 cm a je elastická.

Jakou má lymfatický systém funkci?

  • Odvádí tkáňový mok z tkání ve formě lymfy
  • Odvádí tuky ve formě kapének do horní duté žíly
  • Chrání tělo před infekcemi 
  • Odvádí z těla škodlivé a nepotřebné látky 
  • Přivádí do krve živiny
  • Podílí se na stálosti vnitřního prostředí

Čím může lymfatický systém onemocnět?

  • nespecifické zvětšení lymfatických uzlin (příčinu neznáme)
  • záněty lymfatických uzlin 
  • rakovina - lymfom, leukémie, metastázy jiných nádorů

Lymfom

Rakovinu čili zhoubný nádor si můžeš představit jako nekontrolovatelné množení buněk jakéhokoliv orgánu v těle. Ten může ztratit svoji funkci nebo svojí velikostí začít utlačovat okolí.

Podle druhů lymfatických buněk v nádoru rozdělujeme:

  • Hodgkinův lymfom 
  • Ne-Hodgkinovy lymfomy

Lymfomy – tedy nádory lymfatické tkáně tvoří 6 % všech zjištěných maligních nádorů. Většinou tvoří ohraničené útvary, ale mohou se také šířit dál po těle (tzv. leukemizovat). Hodgkinův lymfom postihuje nejčastěji muže ve věku mezi 20–30 lety, ale může se objevit i u starších pacientů nad 60 let věku. Ne-Hodgkinovy lymfomy se mohou vyskytnout v jakémkoli věku ovšem častěji u mužů okolo 50 let.

Jak se lymfom projevuje a jaké jsou rizikové faktory?

Projevy:

  • Zvětšená uzlina (nejčastěji na krku, v třísle, podpaží)
  • Nevysvětlitelná horečka - teplota nad 38°C
  • Noční pocení (za noc propotí 2 trička) 
  • Úbytek hmotnosti
  • Únava
  • Později se objevují specifické příznaky odpovídající rostoucí lokalizované mase buněk (např. útlak orgánu, kašel, dušnost, svědění kůže... )

Rizikové faktory:

  • Snížená imunita
  • Autoimunitní onemocnění
  • Infekce virem Epsteina–Barrové (EBV), Mycobacterium tuberculosis, HPV typu 6
  • Genetické predispozice 

Prevence a co dělat, když?

  • Jaká je prevence lymfomů? Pravidelná návštěva preventivních prohlídek u praktického lékaře.
  • Co dělat, když se objeví zvětšená uzlina?  Nepanikař! Ne každá zvětšená uzlina hned znamená rakovinu. Navštiv svého praktického lékaře. 

Poslouchej podcast

Není ti ohledně prevence rakoviny něco jasné nebo máš dotaz? 

Rádi ti poradíme.

Stránka vznikla za podpory