Demence a Alzheimerova choroba
Demence ovlivní v průběhu života snad každého z nás. Ať už se vyskytne u našich blízkých nebo přímo u nás.
Nauč se rozpoznat její příznaky včas!
Dobrou zprávou je, že demenci lze předcházet!
🧠 Co je to demence?
Demence je získaná porucha alespoň dvou funkcí mozku jako jsou pozornost, paměť, rozpoznávací nebo rozhodovací schopnosti. Porucha bývá natolik závažná, že narušuje běžný život člověka a omezuje jeho soběstačnost. Postupem času může demence ovlivnit i další funkce mozku jako je spánek nebo chování.
Počet pacientů trpících demencí se zvyšuje s věkem. Mezi 65letými se vyskytuje asi 5 %, ale u devadesátiletých dosahuje až 40 %. Demence je jedním z nejčastějších důvodů invalidity a ztráty soběstačnosti u seniorů.
V současnosti trpí demencí přibližně 10 milionů Evropanů a očekává se, že kvůli stárnutí populace se do roku 2050 tento počet zdvojnásobí. Celosvětově přibývá jeden pacient s demencí každé 3 sekundy.
Jak demence vzniká?
1️⃣ Neurodegenerativní demence
Způsobena zmenšením mozku a ztrátou funkce nervových buněk. Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, jejíž přesná příčina vzniku není známa. Víme o ní ale to, že v mozku dochází k nadměrnému ukládání chybně vytvořených proteinů.
2️⃣ Sekundární demence
Vzniká následkem jiného onemocnění mozku, např. cévní mozkové příhody (mrtvice), mezi sekundární demence patří i vratné příčiny - deficit vitamínu B1, infekce, nádory nebo snížená funkce štítné žlázy.
Oba dva typy se mohou i kombinovat dohromady.
Jak odlišit běžné stárnutí od začínající demence?
Příznaky demence, jako je zapomínání, mohou být normální součástí stárnutí. Rozlišení normálního stáří od demence je náročné i pro odborníky. Mezi běžným stárnutím a demencí existuje tzv. mírná kognitivní porucha, která se projevuje poklesem jedné kognitivní funkce bez narušení soběstačnosti pacienta. Objevuje se u 15-20 % osob nad 65 let a u 10-15 % z těchto osob každý rok přechází do demence.
🚨Kdy zpozornět?🚨
Příznaky různých typů demence se od sebe někdy trochu liší. Kdy ale zpozornět, navštívit lékaře a zjistit, jestli se jedná o běžné stárnutí nebo už o demenci? Podívej se na nejčastější první příznaky začínající demence:
-
Dezorientace v neznámém prostředí
Bloudění při cestě do obchodu, neschopnost dorazit na předem domluvené místo, absence náhledu na svůj stav. -
Dezorientace v čase
Čas, den, měsíc i rok mohou být problém, s tím se může pojit i narušení spánkového cyklu. -
Opakované kladení stále stejných otázek
Během 10 minut 5x nevědomě stále stejný dotaz, často jsou to situace náročné pro okolí. -
Ztráta věcí
Zanechání věcí i na neobvyklých místech, neschopnost vzpomenout si kde, problémové, pokud se jedná např. o klíče, hotovost nebo doklady. -
Neschopnost odpovědět na otázku týkající se nedávných událostí
Může vést k obviňování okolí, podezřívavosti. -
Ztracení ,,nitě’’ vyprávění
Živé vyprávění příběhu a náhlé zaseknutí. -
Neschopnost naučit se něco nového
Vyhledávání stereotypu, problém zvyknout si např. na přemístění věcí, přesun do jiného prostředí. -
Závislé chování
Neschopnost samostatně fungovat, vyhledávání pomoci jiných.
🛟 Kde hledat pomoc?
Pokud u sebe nebo svého blízkého pozoruješ některý z výše uvedených příznaků vyhledej pomoc.
- První kontakt by měl být s praktickým lékařem, který pomocí pozorování, rozhovoru a dále laboratorních testů vyloučí odvratitelné příčiny demence a provede screeningové testy.
- Pokud je to nutné, lékař pacienta předá do péče neurologa, psychiatra nebo geriatra pro další vyšetření, která mohou zahrnovat zobrazovací metody (výpočetní tomografie nebo magnetická rezonance) nebo odběr mozkomíšního moku.
Nechce se ti hned za lékařem a chceš vědět, jak je na tom tvoje paměť?
Otestovat se je také možné ve vybraných lékárnách. Jejich seznam společně s dalšími místy, které pomáhají pacientům hlavně s Alzheimerovou chorobou najdeš na www.alzheimer.cz
🧠 Jak předcházet demenci?
Demenci, včetně Alzheimerovy choroby, nelze nikdy zcela předejít. S některými rizikovými faktory jako je věk nebo genetika nic udělat nemůžeme, ale mnoho dalších rizikových faktorů lze ovlivnit změnou životního stylu a důslednou léčbou chronických onemocnění. To vše může kromě jiného i výrazně oddálit její nástup.
“Středomořská” strava
Zdravá strava může snížit riziko demence. Zaměř se na dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných potraviny, ryb a zdravých tuků, jako je např. olivový olej. Potraviny bohaté na antioxidanty, jako jsou borůvky nebo černý rybíz a listová zelenina, dokážou chránit mozek před oxidačním stresem a zánětem, které přispívají k vzniku demence.
Dostatek kvalitního spánku
Spánek je klíčový pro zdraví mozku. Nedostatek spánku nebo poruchy spánku jsou spojeny s vyšším rizikem demence. Tak dnes ani zítra nezapomeň strávit v posteli 7 - 9 hodin.
Pravidelnou fyzickou aktivitou (alespoň 150 minut týdně)
Chůze, plavání nebo cvičení, udržuje v kondici srdce a cévy a tím snížuje riziko hlavně cévní = vaskulární demence. Cvičení také podporuje neuroplasticitu, což je schopnost mozku vytvářet nové nervové spoje a adaptovat se na změny.
Pokud trpíš chronickým onemocněním, důsledně dodržuj léčbu
Choď na pravidelné prohlídky, každé dva roky ti praktik změří tlak. Pokud by zjistil, že je vysoký, tak může poškozovat cévy v mozku a zvyšovat riziko vaskulární demence. Nezapomínej tak na své léky, ať ho udržuje v normě a snižuješ riziko co nejvíce. I vysoká hladina cukru v krvi může poškozovat mozkové buňky. Pokud tak trpíš cukrovkou, tak se řiď radami svého lékaře.
Trénuj svůj mozek
Před spaním si přečti knížku nebo překvap svůj mozek a zkus něco nového - lušti křížovky nebo uspořádej večer deskových her s kamarády. Udržování aktivního mozku může pomoci #neztratithlavu.
Kvalitní čas s blízkými
Mozku i duševnímu zdraví obecně prospívá komunikace a trávení času s našimi blízkými. Demence je onemocnění spíš starších lidí, tak nezapomínej i na své prarodiče a rodiče, zajeď za nimi zahrajte si spolu deskovky a dojděte si spolu na procházku.
Zanechej kouření a omez alkohol
Na srdce a cévy má vliv i kouření a alkohol. Když se jich vzdáš, můžeš výrazně snížit riziko rozvoje vzniku demence.
Léčba demence a péče
U sekundárních demencí může po úpravě primárního onemocnění dojít ke zlepšení stavu až návratu do normálu, s výjimkou vaskulární demence, kde je důležitější prevence, která spočívá ve zdravém životním stylu. Kromě léků je důležitá i nefarmakologická léčba, která zahrnuje programy na trénování paměti, trénink praktických dovedností nebo psychologickou péči.
„Dříve či později se problém demence bude dotýkat každého z nás.”
O tom, jak se správně starat o člověka s demencí a jak s ním efektivně komunikovat jsme si povídali s doktorkou Petrou Krulovou, ředitelkou Alzheimer Home.
Pokud není v silách rodiny postarat se o nemocného, může se rodina obrátit na centra Alzheimer Home, které jsou schopny poskytnout seniorům a nemocným komplexní péči dlouhodobě.
Co dělat když...
Je ti méně než 65 let?
- Pravděpodobnost, že trpíš demencí je malá.
- Perfektní čas, kdy se důkladně zaměřit na prevenci.
- Nezapomeň na pravidelné kontroly u praktického lékaře, případná chronická onemocnění je třeba co nejdříve léčit.
- Pokud u někoho ve tvém okolí vidíš příznaky demence, neboj se s ním o tom mluvit a pomoct mu dojít za odborníkem.
- V případě pozitivní rodinné anamnézy, můžeš zvážit genetické testování genů, které zvyšují riziko vzniku demence.
Je ti nad 65 let?
- Pokud se v některých příznacích poznáváš, neboj se to říct svému praktickému lékaři a začněte to společně řešit.
- Na prevenci není nikdy pozdě - i pro tebe platí její zásady, pravidelné prohlídky a zdravý životní styl. Neodbývej se a občas vyraž do společnosti, vyzkoušej něco nového - kurzy tance, nebo univerzita třetího věku? Zůstat aktivní a sociálně zapojený je klíčem k udržení duševního zdraví.
ℹ️ Kde čerpat další informace?
Péče o člověka s demencí je náročná nejen pro něj samotného, ale i pro pečující okolí. Existuje však několik organizací, které se snaží rodinám s touto nemocí pomáhat. Na jejich stránkách kromě jiného najít i kontakty na různé odborníky.
Stránka vznikla ve spolupráci s
