Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření (burn-out syndrom) je Světovou zdravotnickou organizací definován jako onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu. Je charakterizovaný vyčerpáním, odosobněním, negativismem a poklesem pracovní výkonnosti.

Příznaky syndromu vyhoření

Psychické:

  • Únava, pokles výkonnosti a kreativity
  • Deprese, úzkost a pocity zklamání
  • Poruchy paměti a soustředění
  • Neschopnost uvolnit se či emoční oploštělost
  • Postárádní smyslu v zaměstnání, v životě, apatie

Fyzické:

  • Poruchy trávení a dýchání
  • Pokles libida
  • Poruchy spánku
  • Tendence k návykovým látkám (alkohol, tabák, drogy, sladkosti)
  • Vysoký krevní tlak nebo až riziko infarktu
  • Únava, pocity vyčerpání, ztráta energie

Co dělat, když mám tyto příznaky?

Důležité je přiznat si, že se tyto příznaky týkají tebe. Nepotlačuj je. Když se objeví, buď k sobě laskavý/á a netlač na sebe, že to přeci musíš zvládnout apod. Mluv o tom se svými blízkými, sdílej své pocity.

Jako další krok ideálně vyhledej odborníka – psychologa či psychiatra, který se pokusí s tebe nahlédnout na tvůj život a priority i z jiných úhlů pohledu, dá ti konkrétní doporučení, jak postupovat atd. Řešením může být delší dovolená (sabbatical) a ke zvážení pak může být změna pracovní pozice, změna zaměstnavatele či oboru. Hlavně na sebe nespěchej a nechtěj vše vyřešit ihned, to by tě mohlo ještě více vyčerpat. Dopřej si čas na sebe.

Poslouchej podcast

V dnešní epizodě si Míša popovídá s Mgr. Hanou Mezerovou o syndromu vyhoření. Některé průzkumy mluví o tom, že jím trpí asi 5 % obyvatel republiky. Jak mu předcházet? Jak ho rozpoznat a odlišit od stresu? A jak syndrom vyhoření vyléčit?

Jak syndromu vyhoření předcházet?

Prevence je základ a proto se vyplatí do prevence investovat čas a energii, než pak řešit důsledky našeho přetížení a to, že jsme sami pro sebe nebyli hlavní prioritou.

  1. Nebýt sám - Najdi si lidi, kteří tě budou podporovat, mít rádi a bude jim na tobě záležet. Rozvíjením vztahů s rodinou, přáteli i kolegy, kteří tě podpoří v náročném období, přispěješ k osobní pohodě.
  2. Nepřepínat se - Stanov si na sebe realistické nároky a dávej si dosažitelné cíle. Důležité je také umět říkat NE ve chvílích, kdy se člověk cítí vyčerpaný.
  3. Najít balanc - Starej se o dobrou organizaci času a pestrost činností a zážitků nejen v pracovním životě, ale i v tom soukromém. Stanov si pevné hranice kolik času věnuješ práci a kolik času svému soukromému životu.
  4. Relax - Dbej na dostatek spánku a odpočinku. V práci ti mohou pomoci i nejrůznější relaxační techniky, od protažení, přes meditaci, až po krátkou procházku v obědové pauze. Relaxační techniky můžeš využít i mimo práci, vhodná může být jóga, autogenní trénink, Jacobsonova progresivní svalová relaxace, mindfulness.
  5. Koníčky a čas pro sebe - Věnuj dostatek času i vlastním koníčkům a sám/sama sobě. Je důležité tady nebýt jen pro druhé, ale i sám pro sebe.
  6. Buď laskavý/á - Buď v kontaktu sám/sama se sebou a ptej se sám sebe, jak se cítíš, co potřebuješ. Vnímej své myšlenky, energii i tělo. Pokud se necítíš dobře, zaměř se na to, čím to je. Nedávej nepříjemné pocity na vedlejší kolej, ale naopak jim věnuj pozornost.
  7. Pohyb - Vyber si pohyb či sport, který tě baví a zapomínáš při něm na okolní svět. Díky tomu odpoutáš své myšlenky od běžných starostí a endorfiny ti určitě zlepší náladu.
  8. Příroda - Choď do přírody. Najdi si svá oblíbená místa, kde je ti dobře a dokážeš tam hodit všechny starosti za hlavu. Nech čas jen tak plynout.
  9. Nebuď obětí moderních technologií - Digitální svět a moderní technologie jsou fajn a v lecčems  nám usnadňují život. Zkus se naučit být i bez nich. Dovol si nebýt na telefonu k dispozici 24/7, neusínej s tím, že kontroluješ ještě pracovní e-maily v telefonu, neprobouzej se s Facebookem či Instagramem v ruce. Dopřej si digitální detox. Pomoci ti také mohou různé aplikace, které ti běží na pozadí telefonu a dají ti feedback, kolik času denně trávíš na mobilu.

Loono Blog

Relaxační a meditační techniky pro začátečníky. Pomohou s odbouráním stresu i bolesti.

Tento proces sebeuvědomování je schopností, která se dá trénovat jako každá jiná, a je tedy možné se v ní zdokonalovat.

K lepšímu sebeuvědomování nám mohou pomoci relaxační a meditační...celý článek.

Nejčastější otázky

Kdy se obrátit na odborníka?

Kdykoliv budeš cítit, že si o dané situaci chceš s někým promluvit. Vyhledat ho můžete i v případě, že chceš nad danou situaci získat nadhled nebo přijít na nové řešení. 

Jaké jsou základní metody péče o duševní zdraví?

Dostatek spánku – Každodenní přísun spánku by měl být ideálně mezi 7–9 hodinami. Samozřejmě záleží na tvém věku. V pravidelném spánku ti pomůže, pokud si stanovíš čas, ve který budeš pravidelně každý den chodit spát a vstávat.

Vyvážená a zdravá strava – Základem duševního zdraví je i vyvážená zdravá strava, která nás zásobuje energií a vytváří naši tělesnou konstituci.

Pravidelný pohyb – Ten je pro celkové zdraví člověka nepostradatelný. Pravidelný pohyb přispívá, jak k fyzickému zdraví, tak k tomu psychickému. Snížuje stres, úzkost a zvyšuje sebevědomí. Právě proto je důležitým faktorem v prevenci duševních onemocnění a zároveň zvyšuje kvalitu života lidem, kteří nějakým duševním onemocněním trpí (často se zařazuje do léčby deprese). Zkus si proto najít nějaký druh aktivity, která tě bude bavit a věnuj se jí 3× týdně po dobu alespoň 30 minut.

Správné hospodaření s časem – Na všechny z nás je kladeno obrovské množství povinností, proto je důležité zaměřit se na správné hospodaření s časem. Do svého denní režimu zařaď dostatečnou dávku relaxace (až už aktivní či pasivní), stanov si přesný čas, kdy se budeš věnovat práci a jakou dobu budeš věnovat sobě. 

Relaxační a autoregulační cvičení – Jsou základem psychohygieny, pomáhají k cílovědomému zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost. Relaxace odstraňuje svalové a duševní napětí, umožňuje organismu (včetně mozku) regeneraci a zotavení. Mezi nejúčinější prostředky relaxace patří pohyb, vnímání těla (mindfulness) nebo střídání napětí a uvolnění. Zkus třeba jógu, procházky, cvičení nebo meditaci.

Loono Blog

Deprese je nemoc středního věku, onemocnět jí však mohou i malé děti.

Depresivní syndrom je velmi časté onemocnění, kterým během svého života onemocní každá 5. žena a každý 10. muž. V České republice jde často ruku v ruce se závislostí... celý článek.

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, články a podcasty, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.

 

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, články a podcasty, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.