Jak se stane, že zapálená svíčka vyhasne, aneb syndrom vyhoření.

MUDr. Zůza, Chief Medical Officer v Loono
absolventka LFP Univerzity Karlovy, maminka dvou dětí a nadšená knihomolka

🤯 Pracovní stres, moc úkolů, vyčerpanost, ale i pokles pracovní výkonnosti i to je syndrom vyhoření, takzvaný burn-out syndrom. Koho nejčastěji postihuje a jak mu můžeš předcházet?

Název syndrom vyhoření byl poprvé použit v 80. letech 20.století a přesně vystihuje, co u této nemoci můžeme pozorovat: Jak člověk zapálený do své práce postupně vyhasíná, podobně jako vyhořelá svíčka. Ze začátku se věřilo, že vyhoření postihuje především profese pracující s lidmi, ale v dnešní době už to dávno nemusí platit. Lidé pracující s lidmi mohou být sice stále v mírně vyšším riziku, ale syndrom vyhoření může postihnout kohokoliv. Co je však obecně v práci rizikové? Vysoké nároky na výkon, málo možností úlevy a odpočinku a závažné důsledky v případě omylu. S tím se často setkáváme například u manažerů nebo lékařů.

Výkon takových profesí bývá spojen s velkou odpovědností, nasazením a vnímáním své profese jako poslání nebo jako koníčka. Vyhoření je pak důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou.

To zda vyhoříme však neurčuje jenom naše práce, rizikovými faktory mohou být i určitě osobnostní charakteristiky, jako jsou sklony k perfekcionismu a workoholismu, nebo třeba samotné prostředí a lidé, se kterými svůj čas trávíme. Syndrom vyhoření se však neobjeví jen tak z čista jasna. Má několik fází, přičemž platí, že čím dříve jej člověk rozpozná a začne řešit, tím snáze se s ním bojuje. 

Jaké jsou fáze syndromu vyhoření❓

🤗 Nadšení. Paradoxně začínáš s pocity nadšení, vysoké energie a zapálení do práce. Nakládáš si na talíř více a více a snažíš se ještě více šlápnout na plyn. Někdy se tomuto stádiu také říká fáze falešného nadšení. 

⏱️ Stagnace. Postupně se však dostavuje pocit, že nestíháš, nemůžeš dostát požadavkům a další úkoly se na tebe neustále valí. Nadšení do práce se ti nevrací a prostě nestačíš.

🪫Frustrace. Teď už opravdu ztrácíš energii a začínáš se cítit frustrován. Práce ztrácí smysl.

😓 Apatie. Dostavují se pocity úzkosti a potřeba ještě z posledních sil dohnat, co jsi zameškal. Ty jsou ale střídány apatií - nic nemusíš dělat, k čemu to všechno je, 

😵 Vyhoření. Nakonec své nadšení ztratíš úplně. Jsi lhostejný, vyčerpaný, pracovním požadavkům se spíš vyhýbáš a v hlavě se ti usídlily negativistické myšlenky. Zkrátka vyhoříš.

A jak se může syndrom vyhoření projevovat ❓

Zpočátku nijak, v pozdějších stádiích se můžeš cítit psychicky unavený/á, klesá tvoje výkonnost a kreativita. Zároveň se mohou objevit i další duševní problémy, jako třeba deprese, úzkosti či poruchy spánku. Dostavit se mohou také pocity zklamání, poruchy paměti a soustředění nebo neschopnost odpočívat. Lidé se syndromem vyhoření se také mohou jevit svému okolí jako emočně oploštělí a apatičtí. Zaměstnání a někdy i život pro ně postrádá smysl. Pozor dej i na fyzické příznaky - například poruchy trávení, pokles libida, zvýšení tlaku a s tím i rizika kardiovaskulárních onemocnění, únava a vyčerpání. V takovém stavu se zvyšují i tendence k užívání návykových látek, obzvláště alkoholu, tabáku, drog nebo třeba sladkostí. Syndrom vyhoření může mít i dopad na mezilidské vztahy a člověk se dostává do většího osamění.

Poslouchej podcast

S Mgr. Hanou Mezerovou o syndromu vyhoření. Některé průzkumy mluví o tom, že jím trpí asi 5 % obyvatel ČR. Jak mu předcházet? Jak ho rozpoznat a odlišit od stresu? A jak syndrom vyhoření vyléčit?

Pojďme se ale podívat na tu optimističtější stránku: Jak můžeš se syndromem vyhoření bojovat nebo mu dokonce úplně předcházet?

🫂 Ve dvou se to lépe táhne. Najdi si lidi, kteří tě budou podporovat, mít rádi a bude jim na tobě záležet. Rozvíjej vztahy s rodinou, přáteli i kolegy, kteří tu pro tebe budou v dobrých i náročných obdobích. 

😓 Když nemůžeš, tak rozhodně nepřidávej víc. Stanov si na sebe realistické nároky a dávej si dosažitelné cíle. Důležité je také umět říkat NE. A to, ať už ve chvílích, kdy jsi vyčerpaný a přehlcený, nebo i pokud zkrátka víš, že na dané úkoly nemáš kapacity. Říkat ne je zdravou součástí tvého pracovního i osobního života. 

🧘🏻‍♀️ Najdi balanc. Snaž se, abys měl/a vždy čas na odpočinek, své koníčky a různé pestré činnosti a zážitky. Stanov si pevné hranice, kolik času věnuješ práci a kolik času svému soukromému životu. Věnuj dostatek času i sám/a sobě. Je důležité tady nebýt jen pro druhé, ale i sám pro sebe. 

🛀🏻 Odpočívej. Dbej na dostatek spánku a odpočinku. V práci ti mohou pomoci i nejrůznější relaxační techniky, od krátkých protažení přes meditaci až po svižné procházky v obědové pauze. Relaxační techniky můžeš využít i mimo práci, vhodná může být jóga, meditace, dechová cvičení nebo různé metody mindfulness. 

❤️‍ Laskavost je od slova láska. Buď v kontaktu sám/sama se sebou a ptej se sám sebe, jak se cítíš, co potřebuješ. Vnímej své myšlenky, energii i tělo. Pokud se necítíš dobře, zaměř se na to, čím to je. Nedávej nepříjemné pocity na vedlejší kolej, ale naopak jim věnuj pozornost.

🚴🏼‍♀️ Sportem ku zdraví. Vyber si pohyb či sport, který tě baví a zapomínáš při něm na okolní svět. Díky tomu odpoutáš své myšlenky od běžných starostí a endorfiny ti určitě zlepší náladu.

🌲 Dopřej si lesní koupel. Najdi si svá oblíbená místa, kde je ti dobře a dokážeš tam hodit všechny starosti za hlavu. Nech čas jen tak plynout a užívej si čerstvého vzduchu.

🤳🏻 Nebuď obětí moderních technologií. Digitální svět a moderní technologie jsou fajn a v lecčems nám usnadňují život. Ale nauč se být i bez nich - dovol si nebýt na telefonu k dispozici 24/7, neusínej s tím, že kontroluješ ještě pracovní e-maily v telefonu, neprobouzej se s Facebookem či Instagramem v ruce. Dopřej si čas od času digitální detox. Pomoci ti také mohou různé aplikace, které  běží na pozadí telefonu a dají ti feedback, kolik času denně na mobilu strávíš.

⛑️ Houstone, mám tady problém aneb řekni si o pomoc. A to hned, pokud máš pocit, že se v tvém životě něco děje, něco se mění a ty už se necítíš tak jistý v kramflecích. Správný čas vyhledat odborníka je vždy, pokud máš pocit, že by sis chtěl o něčem promluvit.

Nevíš, za kým zajít a kde hledat pomoc? Mrkni na naši podstránku o duševním zdraví, kde najdeš více informací!

Kam dál?

Měj své zdraví pevně v rukou a nezapomeň už ani na jednu prohlídku!

  • Zapamatuje si všechny termíny tvých prohlídek a připomene ti je.

  • Připomene ti také samovyšetření prsou či varlat.

  • Pomůže ti najít toho správného lékaře či odborníka pro tvé zdraví.

  • Naučí tě, že pro své zdraví můžeš udělat něco každý den.

Pomohl ti náš článek?
Můžeš nás podpořit.

 

Pomohl ti náš článek?
Můžeš nás podpořit.