Strašák jménem stres. Kdy škodí a jak se s ním vypořádat?

Duševní zdraví je úroveň psychické pohody, při které můžeš naplno rozvíjet svůj potenciál, produktivně pracovat a vypořádávat se s běžnými stresovými situacemi. 

Stres je běžnou zdravou psychologickou i fyzickou reakcí na zátěž. Když mozek takovou zátěž zaznamená, aktivuje obranný systém. Setkal se s nebezpečím, na které musí nějak reagovat. Jedná se o vývojově starý mechanismus, který původně umožňoval přežití jedince ve stavu ohrožení. Proto je reakcí na stres útěk, útok nebo zamrznutí. Když zátěž nebo nebezpečí pomine, organizmus by se měl vrátit do klidového stavu. Dnešní doba bohužel způsobuje, že stresová reakce začala a nekončí, což vede k dlouhodobým zdravotním komplikacím – fyzickým i psychickým. 

Není stres jako stres

Mezi základní druhy stresu patří eustres a distres. Eustres můžeš vnímat jako ten dobrý stres, protože představuje takovou míru stresu, která zvyšuje aktivitu organismu, pomáhá ti soustředit se a vede tak k lepšímu výkonu. Naproti tomu distres lze označit za ten špatný stres. Je to nadměrná, intenzivní zátěž, která člověku škodí. 

Často se dostavují rovněž úzkosti, pocit smutku nebo pocit zahlcení.

Problémy se spánkem, vysoký krevní tlak a mnoho dalšího

Dlouhodobý stres zhoršuje tvůj zdravotní stav a zvyšuje riziko vzniku dalších onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, onemocnění srdce, obezita nebo cukrovka.

Dlouhodobý stres může také způsobovat deprese nebo vést k syndromu vyhoření. Distres tedy poškozuje tvé psychické ale i fyzické zdraví.

Z fyzických příznaků se může objevit bolest hlavy, svalů nebo bolest na hrudi. Dále také únava, snížené libido a problémy se spánkem. Často se dostavují rovněž úzkosti, pocit smutku nebo pocit zahlcení. To všechno může vést ke změnám chování v podobě častých změn nálad, přejídání nebo naopak nedostatečnému přijmu potravy. Člověk může být náchylnější k užívání alkoholu, cigaret nebo jiných návykových látek, což může vyústit až v závislosti. 

Loono Podcast: O vlivu psychiky na imunitu 

Šest věcí, které pomůžou zabránit stresu 

  1. Zkus se na věci koukat i z té lepší stránky.
    Někdy je to nelehký úkol, ale pozitivní myšlení vede ke zklidnění a kontrole stresu. Vždy, když očekáváš negativní výsledek, zkus si říci i co se může stát opačného. Začnie třeba s „udělám to nejlépe, jak dovedu“ namísto „to nedokážu“. 
     
  2. Udělej si v průběhu dne pauzu, stačí klidně jen pár minut.
    Vyčisti si hlavu, zajdi si na krátkou procházku na čerstvém vzduchu nebo zkus dechová cvičení. Někdy stačí jen otevřít okno, zavřít oči nebo si uvařit svůj oblíbený čaj. 
     
  3.  Hledej potěšení.
    Pokud se cítíš špatně, udělej něco, co ti zvedne náladu. Pusť si třeba svůj oblíbený film, přečti si před spaním knížku, povečeř s přáteli nebo se vrať k dlouho zanedbávanému koníčku. V dobré náladě si zkus napsat seznam všeho, co ti dělá radost a co tě těší, a pak si ho znovu přečti, třeba když je špatný den. Podobně pomáhají i deníky vděčnosti. V neposlední řadě nevynechávej čas, který sis vyhradil pro svůj koníček, a to ani ve chvíli, kdy máš pocit, že nestíháš. 
     
  4.  Relaxuj nejen pasivně sledováním oblíbených seriálů, ale vyzkoušej i jógu, dechová cvičení, meditaci nebo jakýkoliv jiný sport.
    Nebo se zkus na pár chvil zastavit, posadit se, zavřít oči a párkrát se nadechnout a vydechnout. Pomůže i procházka na čerstvém vzduchu. A pokud na ni opravdu nemáš čas, vystup alespoň o stanici dřív z MHD nebo zaparkuj auto trochu dále od kanceláře. 
     
  5.  Vytvoř si seznam denních úkolů a plň je.
    Dávej si však realistické cíle. Stanov si přesnou dobu, kterou budeš denně trávit prací a kterou věnuješ koníčkům. Pomůže ti to zjistit, co dokážeš reálně za celý den stihnout, a vyhneš se tak možnému stresu. 
     
  6.  Udržuj zdravý životní styl a vyhni se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám, které mohou situaci ještě zhoršit.
    Vyvážená strava obsahující dostatek ovoce a zeleniny pomáhá imunitnímu systému vyrovnat se se stresem. Pravidelné cvičení stres odbourává, zvyšuje sebevědomí a uvolňuje endorfiny, mozkové hormony, které zlepšují náladu. Cvičení zvyšuje i kvalitu spánku. Kromě toho pozitivně působí na imunitní, kardiovaskulární i trávicí systém a posiluje jejich odolnost vůči stresu. Klíčem k úspěchu je najít si fyzickou aktivitu, která tě bude bavit, a dělat ji pravidelně. 

Nejčastější otázky

Jaké jsou nejčastější příčiny stresu?

Nejčastěji jde o velký tlak v zaměstnání, nemožnost kontroly nad vzniklou situací, pocit velké odpovědnosti. Příčinou mohou být také životní změny nebo pocit nejistoty. 

Kdy se obrátit na odborníka?

Odborníka vyhledej, když ti “ten tvůj způsob” vypořádávání se stresem, který dosud fungoval, už nepomáhá, nebo budeš cítit, že si o dané situaci chceš s někým promluvit. Vyhledat ho můžeš i v případě, že chceš nad danou situací získat nadhled nebo přijít na nové řešení.

Na koho se obrátit?

První otázka, kterou si musíš položit, je, zda jsi ochotný terapii uhradit. Pokud ne, je nutné hledat odborníka spolupracujícího s pojišťovnou.  Pokud potřebuješ poradit, jakého odborníka oslovit, tvé první kroky povedou do ordinace praktického lékaře. Pomoc však můžeš vyhledat i povlastní ose. Obrátit se můžeš na psychologa, tedy absolventa psychologie, nebo psychoterapeuta, absolventa psychoterapeutickeho vycviku. Leckdy to bývá tatáž osoba. Mysli na to, že tvůj vztah k terapeutovi hraje klíčovou roli, a pokud ti daný terapeut nesedí, najdi si jiného. Objednat se bez doporučení praktického lékaře můžeš k psychiatrovi. 

Text vznikl pro časopis Moje zdraví.