Atopický ekzém: Vše, co potřebuješ vědět
Atopický ekzém neboli atopická dermatitida je nepříjemným onemocněním, kterým trpí 15 – 20 % dětí v ekonomicky vyspělých zemích. Jak vzniká? Jakými způsoby se projevuje? A dá se vyléčit? V následujícím článku ti přinášíme odpovědi na ty nejčastější otázky.
Co je to atopie?
Jde o vrozený sklon člověka k alergickým reakcím, tedy k přehnaným reakcím imunitního systému na látky, které se běžně vyskytují v prostředí. Jednat se může o pyly, prach, roztoče, potraviny nebo třeba o kosmetiku. Atopie má mnoho forem. Projevit se může atopickou dermatitidou (ekzémem), astmatem, alergickou rýmou či potravinovou alergií. Samotná atopie není onemocněním, ale predispozicí, na kterou mají velký vliv faktory prostředí. Atopické onemocnění u rodičů zvyšuje riziko projevu některé z forem atopie u dítěte.
Co je atopický ekzém?
Atopický ekzém je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje suchou, podrážděnou pokožkou se zánětlivými ložisky. Tato ložiska intenzivně svědí a mohou i mokvat. Vlivem dlouhodobého zánětu často dochází ke změně struktury pokožky, k jejímu zhrubnutí.
Zejména úporné svědění negativně ovlivňuje kvalitu života. Děti bývají neklidné a špatně spí. U dospívajících či dospělých mohou viditelná zánětlivá ložiska snižovat sebevědomí.
Atopická dermatitida vzniká na podkladě narušené kožní bariéry, přes kterou pak snadno pronikají alergeny a vyvolávají tak nadměrnou reakci imunitního systému. Dalším faktorem vzniku je odlišné bakteriální osídlení kůže.
Zajímají tě detailnější informace o atopickém akzému?
Co má společného astmatem? Jak probíhá diagnostika atopického ekzému? A je možné mu předejít?
Jaké jsou formy atopického ekzému?
Průběh atopické dermatitidy je do značné míry individuální a může se projevit v jakékoliv fázi života. Rozeznáváme však 3 základní formy: kojeneckou, dětskou a dospělou.
Kojenecká forma atopického ekzému, známá také pod pojmem „ouročky“, je nejčastější. Obvykle postihuje tváře a čelo, někdy i celou hlavičku. Postupně se rozšiřuje na krk, trup a končetiny. Někdy dochází do dvou let k úplnému ústupu onemocnění, jindy přechází do dalších fází.
V dětské fázi, typicky ve školním věku, se ložiska objevují v ohbí loktů, na vnitřní ploše zápěstí, pod koleny nebo na krku. Při postižení obličeje se mohou projevy ekzému omezit pouze na oční víčka či partie kolem rtů.
Dá se atopický ekzém vyléčit?
Pokud na sobě zpozoruješ příznaky, obrať se na kožního lékaře (dermatovenerologa). Mírnější formy atopického ekzému může léčit i dětský či praktický lékař. S výběrem čistících přípravků či promašťovacích krémů (emoliencií) ti po předchozím stanovení diagnózy lékařem mohou poradit i v lékárně.
Atopický ekzém jako takový se nedá zcela vyléčit, jelikož souvisí s vlastnostmi pokožky. Lze ho ale dlouhodobě udržet v bezpříznakovém stadiu prostřednictvím některých změn v životním stylu a při správné péči o kůži.
Jaká opatření přijmout k omezení atopického ekzému?
- Snaž se omezit kontakt s alergeny, například roztoči, pyly, plísněmi nebo zvířecími alergeny. K tomu je nejvhodnější bezprašné, přiměřeně chladné prostředí. Nevhodné jsou naopak koberce.
- Vynech potraviny, při kterých se alergie objevuje.
- Nos volné oblečení, ideálně z bavlny. Ta je totiž prodyšná a omezuje pocení, které pokožku dráždí. Vyhýbej se naopak vlně a nepoužívej aviváž.
- Nekuř.
- Pomoci ti může i pobyt v přírodě, zejména pak přímořské klima.
- Atopickou dermatitidu prokazatelně zhoršuje také stres. Nauč se s ním proto pracovat. Může ti v tom pomoci psycholog nebo psychoterapeut.
Jak pečovat o kůži?
- Každý den ji zvláčňuj pomocí promašťovacích krémů (emoliencií). Díky tomu dochází k obnově mazové kožní bariéry i rovnováhy kožních bakterií. Proto se krémy nanášejí na celý povrch těla. Vybrat nejvhodnější přípravek je pro úspěšnou léčbu zcela zásadní.
- Vyhýbej se horkým koupelím. Sprchuj se vlažnou vodou a speciálními čistícími přípravky pro atopickou pokožku. Po každé sprše promaž kůži emolienciem.
- Při akutním zhoršení příznaků promaž pokožku ještě mastí s protizánětlivým účinkem. Ty se nanášejí pouze lokálně na ložiska ekzému. Do této kategorie patří kortikosteroidy a topické (lokální) imunomodulátory.
Kortikosteroidní masti
Kortikosteroidní masti jsou bezpečné, musí se ale používat správně. Je sice pravda, že kortikosteroidy mají kromě protizánětlivých účinků také celou řadu účinků vedlejších, jako je porucha růstu či změny nálad. To se ale týká pouze systémově užívaných kortikosteroidů (tablety, nitrožilní podání). Nicméně i při použití kortikosteroidních mastí je nutné důsledně se řídit schématem předepsaným lékařem, protože jejich nadměrné používání může vést k zeslabení kůže. Na obličej by se kvůli tenké kůži neměly tyto masti nanášet vůbec.
Alternativou kortikosteroidních mastí jsou topické (místní) imunomodulátory, které však může předepsat pouze kožní lékař. Tlumí funkce některých druhů imunitních buněk a jejich výhodou je možnost nanášení i na citlivá místa s tenkou pokožkou, jako jsou například oční víčka či třísla.
Systémová léčba
Pokud trpíš ty nebo tvé dítě těžkou atopickou dermatitidou, která na lokální léčbu nereaguje, existuje možnost léčby systémové v podobě léků potlačujících imunitní reakci organismu. Lékař tě může také odeslat do jednoho z 18 center biologické léčby. Jejich úplný seznam i s kontakty na daná pracoviště najdeš zde: www.dermanet.cz/cs/kozni-ordinace/centra-biologicke-lecby.
Biologická léčba
Další možností je biologická léčba, která působí přímo na úrovni vzniku zánětu v kůži a má tak méně nežádoucích účinků než jiná systémová léčiva. Nemusí se při ní například pravidelně monitorovat funkce jater nebo ledvin, sleduje se ale výskyt infekčních onemocnění. Podává se injekčně do podkoží ve dvoutýdenních intervalech a lze ho využít i v léčbě těžkého astmatu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, která se využívá v kombinaci s emoliencii, případně i lokálními kortikosteroidy či imunomodulátory.
Biologická léčba atopické dermatitidy je vysoce účinná, zatím je ale určena pouze pro děti od 6 let věku se středně těžkou až těžkou formou atopické dermatitidy (určuje lékař pomocí skórovacích systémů), která nereagovala na běžnou lokální léčbu ani světloléčbu (fototerapii).
Kam dál?
Pomohl ti náš článek?
Můžeš nás podpořit.
