Rozhovor: O sexuálně přenosných chorobách s MUDr. Štěpánem Hrňou

MUDr. Štěpán Hrňa pracuje na dermatovenerologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Za svou praxi se setkal se spoustou případů sexuálně přenosných chorob, a proto máme velkou radost, že se stal ambasadorem naší kampaně Dole dobrý a odpověděl nám na pár otázek, která se týkají právě STDs.

Jedním z hlavních témat naší nové kampaně jsou STDs tedy sexuálně přenosná onemocnění. Mohl byste vysvětlit, co to vůbec znamená a jaká onemocnění si pod tím můžeme představit?

Sexuálně přenosné choroby nebo sexually transmitted diseases (STDs)  jsou infekční onemocnění, k jejichž přenosu dochází zejména při sexuálních aktivitách, tedy jak u pohlavního, tak i u orálního nebo análního styku.

Pro přehlednost můžeme sexuálně přenosné choroby rozdělit na bakteriální (kapavka, chlamydie, mykoplazma, ureaplazma, syfilis), virové (HIV, genitální opar, genitální bradavice), kvasinkové (kandidóza), parazitární (svrab, zavšivení) a v neposlední řadě protozoární (trichomonáda).

Jak se člověk může nakazit a jak velký je to problém v České republice?

Každoročně zaznamenáváme nárůst počtu nových případů pohlavních a pohlavně přenosných chorob, a to jak u heterosexuálních, tak u homosexuálních skupin obyvatelstva. K nákaze dochází, jak jsem již předeslal při sexuálních aktivitách. Existuje určité možnost přenosu STD non-sexuální cestou (poranění, zdravotnického personálu, přenos z matky na dítě, …), tyto však tvoří zhruba 3-5 % všech případů.

Jen pro představu za minulý rok, tedy 2018, bylo diagnostikováno přes 250 nových případů HIV,  750 nových případů syfilis a zhruba přes 1300 případů kapavky. Jedním z hlavním důvodů, proč zaznamenáváme nárůst případů, je všeobecně nízké povědomí o pohlavně přenosných chorobách. Troufám si dokonce říct, že panuje názor: “O problému se nemluví, tedy problém neexistuje.” Sexuální výchova by nás měla provádět i na středních a vysokých školách. Ne jen na základní škole. V neposlední řadě jedním z dalších původců zvýšení incidence (pozn. Loono: počet nových případů onemocnění za určité časové období vztažený na populační jednotku) je promiskuita. A ta je nám servírována ze všech stran. Od přátel, známých, dokonce i z médií, kde ji můžeme vidět u herců, zpěváků, politiků. atd.  

A jak je to v porovnání se světem?

Nárůst počtu nových případů pohlavních a pohlavně přenosných chorob není jen regionální záležitost, ale jedná se o problém v celosvětovém měřítku. Rizikové sexuální chování se tedy stalo jakýmsi trendem.

Můžeme se proti nim nějak chránit? 

Prevence sexuálně přenosných chorob je poměrně jednoduchá, bohužel však dost často opomíjená. Dodržováním následujících bodů výrazně klesá možnost nákazy: 

  • Před zahájením vztahu absolvovat preventivní vyšetření na venerologii, tedy přesněji řečeno u každého nejbližšího dermatologa. 
  • Udržovat monogamní vztah. Promiskuita je jedním z faktorů, které vedou k nárůstu počtu pohlavních a pohlavně přenosných chorob.
  • Svého partnera znát a vědět i o jeho sexuální minulosti. Nejedná se o perzekuci, minulost už nikdo nenapraví. Jedná se nám přeci jen o budoucnost. Optimálním začátkem každého vztahu by tedy mělo být preventivní vyšetření obou partnerů. 
  • Pravidelné samovyšetřování. A to nejen sebe, ale i svého partnera. 
  • V případě náhodné sexuální aktivity použijte kondom. Jedná se o poměrně levnou a dosti účinnou ochranu. 
 

Jak se u člověka (u ženy i muže) infekce projevuje?

Zhruba v 90 % případů jsou projevy lokalizovány genitálně. U mužů se příznaky objevují v 70 - 80 %. Choroba se pak může projevit jako dyskomfort, nucení na močení, pocit nedokonalého vymočení, pálení při močení, výtok (čirý, bílý, žlutozelenavý, …), bolest v podbříšku, bolestivé zvětšení uzlin v tříslech, bolestivé nebo nebolestivé vřídky. U ženské populace je naopak drtivá většina bezpříznaková.

Kam s problémem může člověk zajít a dá se vůbec nějak léčit? 

Venerologie je úžasná v tom, že téměř vše se dá řešit a to poměrně rychle. Pokud se tedy objeví problém, vyhledejte svého dermatovenerologa. Zde je nutné vysvětlit, že každý dermatolog je zároveň i venerolog. Nejedná se o zvláštní specializaci dermatologie. Bohužel se setkávám s případy, kdy jsou pacienti odeslání od dermatologa ke mně, tedy k dalšímu dermatologovi, na venerologické vyšetření. Je s obrovskou výhodou, že jako jediný specializační obor (dermatovenerologie) máme udělenou výjimku a jsme osvobozeni od nutnosti vyžadovat žádanku. Zjednodušeně řečeno na STD testy můžete přijít rovnou a bez otálení. Popřípadě je možné kontaktovat svého gynekologa nebo urologa. 

Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře/fanoušky?

  • Nebojte se mluvit o intimních problémech s lékařem. Při správném pojmenování se rychleji stanoví diagnóza a to rychlejší bude léčba. A to se netýká jen venerologie. Jelikož nežijeme ve vakuu, může se někdy stát, že budeme potřebovat odbornou pomoc. Žádný lékař není soudce, chce vám jen pomoci. 
  • Dodržujte zásady prevence STDs.
  • Pomáhejte rozšiřovat povědomí o STDs.
  • A hlavně se chovejte slušně! :-)  (smích)