Pečuj o své žíly aneb jak na zdravé a lehké nohy.
Pocit těžkých nohou, otoky, metličky, varixy a mnoho dalšího. Možná si myslíš, že je to běžné stárnutí, se kterým se musíš jen smířit.
Ale tak to není, jsou to příznaky chronického žilního onemocnění, které lze ovlivnit léčbou a prevencí. Nejde jen o kosmetický problém, ale nemoci žil mohou výrazně ovlivnit kvalitu života a při zanedbání vést i k vážnějším zdravotním komplikacím. Proto nezapomínej na péči o své žíly.
Jak to vlastně v nohách funguje?
Žíly jsou cévy, které vedou krev z celého těla zpátky k srdci a plicím. A to je na dolních končetinách docela fuška, protože krev musí překonávat gravitaci. Pomáhají jí k tomu dva hlavní mechanismy:
1️⃣ Žilní chlopně jsou takové jednosměrné ventily uvnitř žil, které se zavřou, jakmile krev proteče nahoru a zabraňují jejímu návratu zpět dolů.
2️⃣ Svalová pumpa – při každém kroku se stahují svaly na lýtkách a stehnech a doslova „pumpují" krev vzhůru k srdci.
Když tyto chlopně nefungují správně nebo je svalová pumpa nedostatečná (třeba kvůli nedostatku pohybu), krev se začne v žilách hromadit. Žíly se roztahují a mohou vznikat komplikace.
Rizikové faktory žilního onemocnění: Kdo je v ohrožení?
Někteří z nás mají bohužel k žilním onemocněním větší sklony. Mezi nejčastější rizikové faktory patří:
🧑🧑🧒🧒 dědičnost – pokud mají problémy s žilami tvoji rodiče nebo prarodiče, je pravděpodobné, že se nevyhnou ani tobě (70 % lidí s nemocemi žil má rodinnou anamnézu)
🚺 pohlaví – ženy jsou postiženy častěji než muži, zejména kvůli hormonálním změnám (těhotenství, menopauza, hormonální antikoncepce)
👵🏻 věk – s přibývajícím věkem se snižuje pružnost cév a chlopně se opotřebovávají
🪑nedostatek pohybu a dlouhé stání/sezení – krev neproudí efektivně, když se svalová pumpa nehýbe
🦵🏻nepřiměřená váha – zvýšená hmotnost zatěžuje žilní systém
🤰🏻těhotenství – zvýšený objem krve a tlak rostoucí dělohy na pánevní žíly
🚭 kouření poškozuje cévy a zhoršuje jejich pružnost
Jak poznat, že tvoje žíly nestíhají?
Tvoje nohy ti dají jasné signály, když něco není v pořádku. Mezi nejčastější příznaky žilního onemocnění patří:
👉🏻 pocit těžkých a unavených nohou – hlavně večer
👉🏻 otoky kotníků a lýtek, které se objevují během dne a mizí po odpočinku vleže, případně po polohování nohou
👉🏻 bolest, pálení, mravenčení
👉🏻 noční křeče – bolestivé stahy svalů, často v lýtkách
👉🏻 metličky (drobné červené nebo modré žilky)
👉🏻 varixy – vystouplé, klikaté křečové žíly
v pozdějších stádiích chronického žilního onemocnění i:
👉🏻 změny na kůži – hyperpigmentace (tmavé skvrny), ztvrdnutí kůže, suchost nebo ekzémy v oblasti kotníků.
👉🏻 bércové vředy – v nejzávažnějších případech mohou vznikat špatně se hojící rány na kůži.
Co můžeš udělat pro své žíly?
Prevence je alfa a omega! Díky ní můžeš zpomalit rozvoj onemocnění nebo zmírnit jeho průběh:
🚶🏻♀️Pohyb, pohyb a ještě jednou pohyb. Pravidelná chůze, plavání, jízda na kole aktivují svalovou pumpu. Vyhni se dlouhému stání nebo sezení. Periody inaktivity prokládej alespoň krátkými přestávkami v podobě malé procházky nebo protažení. Pípají ti hodinky každou hodinu otravnou notifikací „je čas vstát”? Využij toho a dej si malou pauzu.
🧍🏼♀️Zdravá váha. Pravděpodobně to víš, ale udržováním optimální hmotnosti odlehčuješ žilnímu systému.
🆙 Nohy hore. Kdykoli je to možné, dej nohy nahoru. Pokud ležíš, podlož si nohy polštářem a najdi si alespoň 15–20 minut na to, aby tvoje nohy byly nad úrovní srdce.
🧦 Kompresní punčochy. I když ti to možná zní jako doporučení pro někoho 70+, kompresní punčochy jsou skvělým pomocníkem v prevenci i předcházení zhoršování komplikací se žilami. Pokud víš, že budeš muset dlouho sedět nebo stát, navleč si kompresní punčochy ideálně hned ráno. Pomáhají udržovat tlak na žíly a podporují proudění krve. Správné punčochy ti doporučí lékař nebo personál ve zdravotnických potřebách.
🚰 Strava a hydratace. Přijímej dostatek vlákniny a pij dost vody.
🔥 Vyhýbej se horku, pokud je to možné. Dlouhé horké koupele, sauna nebo přímé slunce mohou žíly rozšiřovat. Sprchu si tak večer dej raději chladnější.
🚭 Přestaň kouřit, kouření má totiž devastující účinky na celý cévní systém.
A kdy vyhledat odborníka?
Nečekej, až budou tvé potíže nesnesitelné. Pokud si u sebe všímáš příznaků, které jsme zmiňovali výš, tak se neboj obrátit na odborníka.
Začni u svého praktického lékaře, který by měl vyšetřit tvoje žíly v rámci preventivní prohlídky každé dva roky. Zavítej k němu i v případech, kdy pociťuješ příznaky chronického žilního onemocnění – pocit těžkých nohou, večerní otoky, bolesti, noční křeče, metličky nebo křečové žíly. Praktik zhodnotí situaci a pomůže nastavit léčbu venofarmaky, doporučí ti režimová opatření a kompresní punčochy. V případě potřeby tě odešle k cévnímu specialistovi (angiologovi).
Angiolog provede podrobné vyšetření včetně ultrazvuku a navrhne nejvhodnější léčbu, která může zahrnovat kompresní terapii, léky či moderní miniinvazivní zákroky nebo chirurgické ošetření varixů.
Pamatuj, že včasná diagnostika a léčba jsou základem pro prevenci vážných komplikací a pro zachování zdravých a lehkých nohou po celý život. Neignoruj své žíly!
Zdroje:
https://zilniporadna.cz
https://www.angiology.cz/odborne-informace/doporucene-postupy
Měj své zdraví pevně v rukou a nezapomeň už ani na jednu prohlídku!
-
Zapamatuje si všechny termíny tvých prohlídek a připomene ti je.
-
Připomene ti také samovyšetření prsou či varlat.
-
Pomůže ti najít toho správného lékaře či odborníka pro tvé zdraví.
-
Naučí tě, že pro své zdraví můžeš udělat něco každý den.
