Očkování: Jak funguje a proč se ho nemusíš bát?

Co je to očkování?

Očkování je nejúčinnější prevence řady infekčních onemocnění. Jde o proces, při kterém je do organismu podána očkovací látka za účelem imunitní reakce. Při té se vytváří protilátky, které chrání očkovaného před daným onemocněním. Proto, aby byla očkování co nejúčinnější, je nutné dosáhnout kolektivní imunity. Obvykle je nutná víc jak 90% proočkovanost. Z tohoto důvodu je část očkování v ČR povinná ze zákona a řídí se podle očkovacího kalendáře - toto očkování je vždy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Čeho se díky očkování dosáhlo a proč je nutné se nechat přeočkovat? 

Cílem očkování je dosáhnout eradikace, tedy úplného vymýcení daného onemocnění. To se zatím stalo u jediného onemocnění – pravých neštovic. U celé řady dalších očkováním preventabilních nemocí jsme dosáhli výrazného snížení výskytu onemocnění v populaci. Některá onemocnění, proti kterým se očkuje, dodnes neumíme léčit, tedy naší jedinou možností je snížit výskyt tohoto onemocnění mezi lidmi. Například u obrny, viru klíšťové encefalitidy či žluté zimnice. 

Důvod, proč se očkuje i proti nemocem, které již neexistují, je jednoduchý. V případě, že dojde k poklesu kolektivní imunity, je zde jen malý krůček k propuknutí epidemie, tedy k masivnímu rozšíření onemocnění mezi lidmi. A to nechceme. Čím více nechráněných jedinců v populaci je, tím snadnější je přenos infekce mezi lidmi. A v konečné fázi mohou být pak postiženi i ti, kteří se v minulosti řádně očkovali, ale časem u nich došlo k vyvanutí imunity, tzn. poklesu hladiny protilátek a přílišnému oslabení dříve získané ochrany.

Ale pozor, žádná očkovací látka nemá 100% účinnost. Ty vysoce účinné chrání víc než 90 % očkovaných. Tedy část řádně očkovaných nevytvoří dostatečnou hladinu protilátek a může onemocnět. A nebo se začne šířit jiný, nový typ viru nebo bakterie, proti kterému vakcína nepůsobí. Příkladem může být virus chřipky, který často mutuje. Pak může onemocnět  i řádně očkovaný. Zpravidla ale onemocnění u tohoto člověka probíhá mírnou formou bez závažnějších komplikací. 

Nežádoucí účinky očkování 

Očkování sebou může nést i nežádoucí účinky. Většina z nich jsou běžné a můžeš se na ně připravit. V místě vpichu můžeš cítit bolest, může se objevit zarudnutí a otok. Celkově se můžeš cítit unaveně, bolet tě hlava, svaly, klouby nebo se dostavit zvýšená teplota. A to proto, že organismus začal pracovat na výrobě protilátek.

Zřídka se vyskytují alergické reakce nebo anafylaktický šok. Dále pak i některé neurologické komplikace. Všechny závažné a neočekávané nežádoucí účinky by se měly hlásit na SÚKL. 

Každý očkovaný by měl po očkování dočasně změnit denní režim. Nedoporučuje se cvičit, dělat těžkou a fyzicky náročnou práci, pít velké množství alkoholu atd. Tím lze nežádoucí účinky částečně minimalizovat.

Kdy naopak neočkovat?

• Prodělání závažné alergické reakce na předchozí očkování.
• Alergie na některou ze součástí očkovací látky.
• Lidé s těžším imunodeficitem, podstupující léčbu chemoterapií, transplantaci kostní dřeně nebo užívající vysoké dávky steroidů by se zpravidla měli vyhnout živým vakcínám.
• Stejně tak v těhotenství se nedoporučují živé vakcíny a také některé další, např. MMR - kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Kam dál?