Ischemická choroba dolních končetin: kdy nepodcenit bolest nohou

Mgr. Anička Altová, Ph.D., Head of Medical Content v Loono
Absolventka Přirodovědecké fakulty UK a sociální epidemioložka

Pan Petr se vydal na krátkou procházku – „jen kousek“ na čerstvém vzduchu. Ale po pár minutách ho začalo pálit a bolet lýtko tak, že se musel zastavit. Udělal si pauzu, bolest povolila a tak šel dál… Ale bolest byla za pár minut zpátky a pak zase. Mohlo by se zdát, že jde o špatnou kondici, vysoký věk, nebo „zkrácené svaly“.

Jenže také může jít i o závažné cévní onemocnění – ischemická choroba dolních končetin (ICHDK), které si rozebereme v dnešním článku.

Co to přesně ICHDK je?

Při ischemické chorobě dolních končetin (ICHDK) se do nohou dostává méně krve než by mělo. Nejčastěji za to může ateroskleróza, kterou možná znáš pod pojmem „kornatění tepen” – při té se do stěn cév ukládají tukové buňky (především cholesterol), další buňky nebo vápník, což cévy postupně zužuje. Krev pak hůř proudí a noha je pak hůře zásobená kyslíkem i dalšími živinami, prostě proto, že jich „proteče” méně.

Toto onemocnění zůstává většinou dlouho bez povšimnutí, protože cévy se zužují relativně pomalu. ICHDK trpí 1-10 % populace nad 50 let a výskyt postupně roste až k 15-20 % u lidí starších 70 let.

⚠️ Přestože mluvíme o chorobě „dolních končetin”, nejde jen o problém nohou. ICHDK objevuje s jinými nemocemi oběhového systému, které jsou způsobeny aterosklerózou a mohou mít souvislost s vyšším rizikem infarktu a mrtvice. Proto má smysl řešit ji včas a komplexně.

Od bolesti lýtek až k hrozbě amputace: Jak zachránit své cévy?

Hostem našeho podcastu byl MUDr. Tomáš Hauer.

Jak tedy poznat ICHDK?

V každodenním životě se ICHDK nejčastěji pozná při zátěži, typicky při chůzi. V poloze v sedě nebo ve stoje totiž není ve svalech potřeba tak velké množství kyslíku. Při chůzi by se ale mělo prokrvení zvýšit, jenže zúžená tepna má své limity a vzniká „kyslíkový dluh“. A ten se nejčastěji projeví bolestí.

Typickým projevem ICHDK je proto takzvaná klaudikace – svíravá bolest, tíha nebo křeč, která se objeví při chůzi a po krátkém odpočinku odezní. Často bývá „předvídatelná“: víte, po kolika metrech to přijde. V pokročilejších fázích onemocnění se ale může projevit i v klidu, zejména v noci a v leže.

Pokud je prokrvení horší, tělo začne posílat i další signály.

Patří mezi ně například:

na noze nejde (dobře) nahmatat tep,
končetina brní, pálí, mravenčí nebo má jiné nepříjemné pocity i v klidu,
noha je nápadně bledá, „vybledlá“ oproti druhé a může být i studená na omak,
drobné ranky nebo oděrky se hojí nezvykle dlouho,
ve velmi pokročilých fázích se může objevit tenčí a lesklá kůže, ubývá ochlupení, mění se nehty,
případně nejdou nejde končetinou pořádně hýbat nebo ji ovládat.

Často se příznaky shrnují pro snazší zapamatování pod zkratku 6P:

Pain (bolest),
Pallor (bledost),
Paresthesias (neobvyklé pocity na kůži, jako je brnění, mravenčení, pálení, píchání nebo znecitlivění),
Paralysis (strnutí, ochrnutí),
Pulselessness (nemožnost nahmatat puls),
Polar (chlad).

🚨 POZOR! Pokud se tyto potíže objeví náhle a jsou doprovázeny zblednutím a necitlivostí končetiny,může jít o náhlé ucpání celé tepny. To je život ohrožující stav, při němž ihned volej 155.

Co způsobuje ICHDK?

Jako mnoho jiných onemocnění cév i ICHDK je typické civilizační onemocnění, které nevzniká „ze dne na den“, ale roky se tiše vyvíjí a jeho vznik ovlivňuje zejména náš životní styl.

Asi tě už nepřekvapí, že nejvýznamnějšími rizikovými jsou:

kouření – to přímo poškozuje cévy (nejen ty na nohou) a výrazně urychluje aterosklerózu,
cukrovka – při té se také objevuje poškození cév a nervů a zhoršuje se celkové hojení těla,
vysoký tlak, který dlouhodobě naše cévy zatěžuj,
vysoký (LDL) cholesterol, který se v cévách ukládá.

Riziko roste i s věkem, při nedostatku pohybu, při nadváze nebo obezitě, nezdravá strava (zejména zpracované potraviny, nedostatek vlákniny, nadměrná konzumace červeného masa) a svou roli může mít genetika. Prakticky to znamená, že pokud se u někoho potkají kouření, tlak a cholesterol (a třeba ještě cukrovka), cévy dostávají obrovský nápor.

Prevence je proto rozhodně na místě!

Aby ses ICHDK vyhnul/a je důležité snížit zejména riziko aterosklerózy a pečovat o své cévy jako celek. A ta dobrá zpráva je, že na tom můžeš začít pracovat už teď.

Jak už tomu tak bývá, naprosto zásadní je nekouřit. Tvé cévy (nejen ty v nohách) ti poděkují a předejdeš tak i riziku infarktu, mrtvice, ale i spousty dalších onemocnění.
ℹ️ Pokud potřebuješ pomoci přestat kouřit, neváhej se obrátit na Národní linku pro odvykání kouření 800 350 000, nebo Bezcigaret.cz.
Věnuj se pravidelnému pohybu – a pro prevenci ICHDK je důležité zejména chůze. Pokud máš sedavé zaměstnání, velký rozdíl udělá i to, že se pravidelně zvedneš ze židle, nebo se projdeš do práce ze vzdálenější zastávky.
Zajdi k praktikovi a nech se „změřit”. A je jedno, kolik měříš centimetrů, důležitý je krevní tlak, cholesterol a glykémie (cukr v krvi). To jsou ukazatele, které pro cévy znamenají hodně. Proto vyraž na prevenci k praktikovi, který ti pomůže rizikové faktory zachytit dříve.

Kdy vyrazit k lékaři, aneb co s podezřením na ischemickou chorobu dolních končetin?

Pokud pozoruješ příznaky ICHDK (tedy opakovanou bolest při chůzi, pocit nedostatečného prokrvení nohou, atd.), vyraž co nejdříve za svým praktikem – zhodnotí rizikové faktory, zejména tepny na nohou. Vyšetří ti i takzvaný ABI, neboli index kotníkových tlaků (Ankle-Brachial Index), který se vypočte na základě hodnot tlaku změřených na všech končetinách a tyto hodnoty se porovnají. Pokud je tlak na rukou i na nohou stejný, je vše v pořádku. Pokud je tlak na kotníku o 10 % a více nižší než na ruce, je to známka toho, že jsou tepny v nohách zúžené.

Pokud je to potřeba, pošle tě na speciální vyšetření prokrvení (může se při něm použít například ultrazvuk). Podle výsledků následuje specialista na cévy – typicky angiolog (případně internista nebo kardiolog). Ten rozhodne, jaká léčba je potřeba. Základem bývá kombinace úpravy životního stylu (hlavně nekouřit a hýbat se), léčby rizikových faktorů (třeba vysokého tlaku a cholesterolu nebo cholesterolu) a někdy i léků, které snižují riziko cévních komplikací – vždy podle individuálního posouzení.

V případě, že je zúžení cév příliš velké, přichází na řadu její rozšíření. Nejčastěji se to řeší zákrokem zevnitř cévy – lékař se do tepny dostane tenkou hadičkou (katétrem), zúžené místo může roztáhnout balónkem. Této metodě se říká angioplastika a někdy bývá potřeba ji po nějaké době opakovat, pokud se místo opět zúží. Během angioplastiky může být do cévy vložen i stent – malá výztuž, která pomáhá s tím, aby se céva znovu nezúžila. Stent může být navíc potažené speciálním lékem, který se uvolňuje přímo v místě ošetření, kde tlumí nadměrný růst tkáně a jizev, čímž snižuje riziko opětovného zúžení cév. Další relativně šetrnou metodou je aterektomie, zákrok, při kterém se katétrem šetrně odstraní usazeniny.

Pokud tato šetrná řešení nejsou vhodná nebo je postižení rozsáhlejší, může být potřeba operace, při které se vytvoří „objížďka“ kolem zúženého místa – tomu se říká bypass. Tyto výkony obvykle plánuje a provádí cévní chirurg nebo specializovaný intervenční tým.

Proč ICHDK nepodceňovat?

Ischemická choroba dolních končetin není jen bolest při chůzi. Pokud se neléčí, může vést k postupnému poškození tkání, vzniku nehojících se ran a v krajních případech až k amputaci končetiny – ročně je v Česku v důsledku ICHD provedeno až 4 000 amputací. Nebezpečnou komplikací je také náhlé ucpání tepny („infarkt v noze“), které vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

ICHDK navíc často souvisí s celkovým postižením cév, a proto zvyšuje i riziko infarktu srdce nebo cévní mozkové příhody.

O to důležitější je prevence. Základem je nekouřit, pravidelně se hýbat, dbát na zdravou stravu a hlídat si krevní tlak, cholesterol i hladinu cukru v krvi. Klíčové jsou také pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, které pomohou odhalit problém včas.

Včasná péče může výrazně snížit riziko vážných komplikací a pomoci udržet cévy i končetiny co nejdéle zdravé.