Lia Ramplé: Když je cytologie pozitivní: co znamená předrakovinové stadium na čípku a co se děje potom

„Byla jsem očkovaná, tak proč tam musím chodit každý rok?“ 

Přesně takhle o pravidelných kontrolách přemýšlela i Lia Ramplé, která si ve 24 letech při preventivní prohlídce vyslechla zprávu o nálezu odpovídající předrakovinným změnám na děložním čípku. A právě screening jí tak nejspíš pomohl zachránit život (nebo minimálně předejít mnohem komplikovanější léčbě).

Co to je předrakovinné stádium děložního čípku?

Většina předrakovinových změn na děložním čípku souvisí s infekcí vysoce rizikovými typy HPV (human papilloma virus, neboli lidský papilomavirus). HPV je virus, se kterým se během života setká většina sexuálně aktivní populace. 

💡Nakazit se HPV můžeš i v případě, žes měl/a jen jednoho partnera. Rozhodně neplatí, že kdo se setká s HPV virem, vede promiskuitní život. S nákazou se potká až 80 % populace. A netýká se jen žen! U mužů může způsobovat např. genitální bradavice, nádory penisu, hlavy a krku nebo análního otvoru. Co to vlastně HPV je a jak se před ním nejlépe chránit, se dozvíš třeba v tomto článku. 

U většiny lidí si s infekcí imunita poradí, ale pokud virus v těle přetrvává, může postupně vyvolat změny buněk na čípku. Předrakovinná změna znamená, že buňky se mění pouze na povrchu, neprorůstají do hlubších vrstev a nešíří se. Je to spíš varování, že je třeba zasáhnout, než se z nich vyvine rakovina.

Změny zjednodušeně dělíme na:

• změny nižšího stupně: to jsou změny v úplném počátku, kdy gynekolog většinou pouze pozoruje jejich vývoj a pozve si tě častěji na kontrolu, 
• změny vyššího stupně: pokud už jsou změny na buňkách větší, může lékař přistoupit k jejich odstranění pomocí tzv. konizace,
• nádor na čípku: pokud se změny dále rozvíjejí mohou se vyvinout v rakovinu. V tomto článku se budeme věnovat pouze přednádorovým změnám na čípku. Více o samotné rakovině děložního čípku se dozvíš zde.

Jak zjistíš, že je tvůj čípek v pohodě? 

Nejjednodušší způsob, jak zjistit, že je s tvým čípkem vše v pořádku je vyrazit na pravidelnou gynekologickou prohlídku. Té by se měly každý rok účastnit všechny ženy od 15 let. Její součástí je právě screening rakoviny děložního čípku: gynekolog udělá stěr z čípku, který pak odešle do laboratoře na vyšetření (cytologii). A právě ta může odhalit nejen rakovinné bujení, ale i přednádorové změny. Pokud se na cytologii objeví něco neobvyklého může se test opakovat nebo následují další specializovaná vyšetření. 

💡Mimo klasického vyšetření klasického Pap stěru „na sklíčko” (kdy lékař stěr z čípku natře rovnou na speciální sklíčko, které odešle do laboratoře), existuje ještě liquid based cytologie. Jedná se o způsob zpracování buněk z čípku, kdy se vzorek nejprve ošetří speciální fixační tekutinou a pak se zpracuje v laboratoři tak, aby se zbavil nežádoucích příměsí (hlen krev). A teprve pak se nanese na sklíčko. Takový vzorek je mnohem přehlednější a čitelnější. Tento test si většinou ženy platí samy a stojí cca 600–1300 Kč. 

V Česku probíhá v rámci gynekologického vyšetření i HPV DNA testování (tedy test na to, zda se virus HPV v tvém těle nachází) a to konkrétně ve 35, 45 a 55 letech. Pokud je test na HPV pozitivní, doporučuje se ještě zjistit typ viru, kterým je pacientka nakažena (jestli se nejedná o jeden z těch agresivních) a dále pak probíhají častější kontroly u gynekologa, aby se případné změny na čípku odhalily včas.

Kolposkopie, aneb čípek zblízka

Pokud se na cytologii objeví něco podezřelého, následuje často kolposkopie, vyšetření, při kterém lékař čípek prohlíží speciálním mikroskopem – kolposkopem. Díky němu může vidět změny, které by byly pouhým okem neviditelné. Buňky na čípku může navíc pomocí vatičky potřít speciálním roztokem, který pomůže problematická místa „zvýraznit.” Z podezřelých míst pak může odebrat vzorek pomocí biopsie pro další vyšetření. 

Vzorek odebraný při kolposkopii se posílá na další podrobné vyšetření, po kterém se stanoví další postup.

U Lii se po biopsii lékaři rozhodli nečekat a doporučili rovnou konizaci – a zpětně se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí, protože histologie po zákroku potvrdila, že šlo už o velmi pokročilé předrakovinové změny.

Konizace čípku – léčebná operace

Konizace čípku je relativně šetrný zákrok, při kterém se odstraní postižená část čípku ve tvaru kuželu (konu, proto konizace), na které se předrakovinné buňky nacházejí. Může probíhat v lokální anestezii či v krátké narkóze. Cíle tohoto výkonu jsou dva:

• diagnostický: dovyšetření postižené tkáně – odebraný kus čípku se znovu podrobí histologii, aby se finálně stanovilo stádium změn a ověřilo, že byla odebrána celá postižená část čípku, 
• léčebný: pokud se podaří vyříznout vše, ve velké části případů již další léčba není potřeba, pacientka je jen dále sledována.

Co se děje po konizaci

Celková doba v nemocnici je většinou velmi krátká, obvykle tě propustí hned druhý den. Samotné hojení čípku trvá asi šest týdnů, z čehož první týden až dva bys měla dodržet klidový režim a po dobu šesti týdnů vynechat pohlavní styk, dbát na zvýšenou hygienu a nepoužívat tampony nebo kalíšky. Po zákroku je běžné, že budeš několik týdnů špinit nebo mít silnější výtok.

I Lia popisuje toto období trochu jako hojení po porodu: bez sportu, bez zvedání těžkých věcí, bez sexu… Ale jako nejtěžší vnímala čekání na výsledky histologie.

Po úspěšné konizaci lékař stanoví další schéma sledování (podle věku, nálezu i dalších faktorů). Doporučuje se i očkování proti HPV, které může pomoci snížit riziko návratu onemocnění.

Jak se nákaze HPV vyhnout?

Nejlepší formou ochrany proti HPV je očkování. V Česku se v rámci zdravotního pojištění očkují dívky a chlapci ve věku od 11 do 14 let. Očkování má ale smysl v každém věku. Tak se na něj zeptej u svého gynekologa nebo praktika.