Deprese je nemoc středního věku, onemocnět jí však mohou i malé děti.
Depresivní syndrom je velmi časté onemocnění, které závažně ovlivňuje denní činnosti člověka. Během svého života jím onemocní každá 5. žena a každý 10. muž. V České republice jde často ruku v ruce se závislostí na alkoholu. O tom, jak a kdy se deprese projevuje, jak ji předcházet a jaké může mít podoby jsme si povídali v 74. epizodě našeho podcastu s prof. MUDr. Lucií Bankovskou Motlovou, PhD.
Depresivní syndrom patří mezi poruchy nálady. Hlavní příčinu vzniku deprese nelze jednoznačně určit. Na jejím rozvoji se podílí více rizikových faktorů – genetika, závažné životní situace (např. ztráta blízkého člověka), dlouhodobý stres aj.
„Z medicínského hlediska je třeba odlišovat smutek od deprese. Deprese znamená, že chorobně smutná nálada trvá alespoň 14 dní v kuse. Dotyčný je plačtivý, nevýkonný, obviňuje se a často přemýšlí o tom, zda má smysl žít. Proto může být deprese i potenciálně smrtelná nemoc. Myšlenky na sebevraždu má až 70 % pacientů,” říká v podcastu prof. Motlová.
O prof. MUDr. Lucie Bankovské Motlové, PhD.
Uznávaná psychiatrička, která absolvovala 1. LF UK a už téměř 30 let působí na 3. LF UK, kde vyučuje psychiatrii a lékařskou psychologii. Předmětem jejího výzkumného zájmu je rodinná psychoedukace, psychosociální léčba a destigmatizace duševně nemocných a psychiatrie jako oboru. Zahlédnout jste ji mohli také v pořadech ČT Záhady duše nebo Řekni si o pomoc.
Nemoc středního věku, ale i školáků
Deprese se nejčastěji projevuje pokleslou náladou, kterou nelze vylepšit, ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje, ale také nespavostí a mnoha dalšími příznaky (více o nich TADY). „Může postihnout kohokoli od malých děti po lidi ve vysokém věku. U dětí se často projevuje tělesnými příznaky, kdy si stěžují např. na bolest břicha, starší děti se často uchylují k záškoláctví. Deprese se objevuje i v období adolescence, kdy se projeví zvýšenou spavostí, přejídáním se a pasivitou. Ve středním věku je jedním z vedoucích příznaků nespavost,” vyjmenovává lékařka.
Jak se deprese projevuje?
- Nejčastěji pokleslou náladou, kterou nelze vylepšit a která během dne kolísá
- Dále ztrátou radosti ze života
- Sníženou energií a motivací
- Pocitem prázdnoty a beznaděje
- Podrážděností a únavou či ztrátou sebedůvěry.
- Poruchou koncentrace a paměti
- Sebevýčitkami a pocitem viny
- U těžkých forem se pak mohou vyskytnout bludy a halucinace
- Sníženou či zvýšenou chutí k jídlu
- Přidat se mohou i fyzické obtíže jako např. nespavost, potíže se zažíváním, srdeční obtíže, snížení libida a chuti k jídlu
Poporodní deprese – trýznivé období v životě ženy
Téměř každá rodička zažije několikadenní smutek a plačtivost. U některých z nich se však může rozvinout tzv. poporodní deprese: „Matka začne mít pocit, že ke svému dítěti nemá vztah, což je pro ni nesmírně trýznivé. Přesto však musí fungovat a o miminko pečovat i s pocitem, že jako matka selhává,” přibližuje tento stav paní profesorka. Poporodní deprese je stav, který by žena měla okamžitě řešit a obrátit se na lékaře.Co dělat, když?
Chceme-li depresi diagnostikovat, musí symptomy přetrvávat nejméně 2 týdny. Pokud na sobě nebo blízkém člověku tyto příznaky zpozorujete, navštivte praktického lékaře, který doporučí psychiatrické vyšetření nebo můžete navštívit přímo psychiatra. Pokud psychiatr stanoví diagnózu depresivního syndromu, navrhne další kroky. Ty se mohou pro každého lišit. Důležitá je změna životního stylu (pohyb, strava, vynechat alkohol aj.), ale i pravidelné užívání léků, které mohou významně zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů. Biologickou léčbu deprese je vhodné doplnit i dlouhodobější psychoterapií.
Celý rozhovor si poslechni tady
Podpoř prevenci duševních onemocnění nákupem
Workshop nebo webinář Dobré nitro
Naučíme tě, jak předcházet a včas rozpoznat duševní onemocnění i kam zajít, pokud se člověk s některým setká u sebe nebo ve své okolí