Cholesterol. Jak škodí a proč by nás měla jeho hladina v krvi zajímat?

Lipoproteinů existuje několik druhů a liší se podle toho, jaký podíl tuku obsahují a odkud kam cholesterol transportují. Rozlišujeme: 

• LDL částice = lipoprotein s nízkou hustotou, neboli, „špatný“ či „zlý“ cholesterol, ten transportuje částice cholesterolu po celém těle. LDL cholesterol se hromadí ve stěnách tepen, což způsobuje jejich tvrdnutí a zužování jejich průsvitu. Tento proces se označuje jako ateroskleróza, neboli kornatění tepen.
• HDL částice = lipoprotein s vysokou hustotou neboli  „dobrý“ či „hodný” cholesterol, zachycuje přebytečný cholesterol a vrací ho zpět do jater.
• Celkový cholesterol - tedy cholesterol obsažený ve všech lipoproteinech.
• Lipidový profil také obsahuje triglyceridy, což je jiný typ tuku v krvi. Vysoká hladina triglyceridů může také zvýšit riziko srdečních onemocnění nebo například zánětu slinivky břišní.

Optimální hodnoty při odběrech: 

• celkový cholesterol do 5 mmol/l
• LDL (lipoprotein s nízkou hustotou) cholesterol do 2,6 mmol/l, u nejrizikovější skupiny pacientů (např. již po kardiovaskulární příhodě) 1,4 mmol/l  
• HDL (lipoprotein s vysokou hustotou) cholesterol nad 1 mmol/l
• TAG (triglyceridy) do 1,7 mmol/l

Proč by tě tvá hladina cholesterolu měla zajímat? 

Zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi má až třetina dospělé populace. Možná tušíš, že je s tím spojené i zvýšené riziko onemocnění srdce. Proč tomu ale tak je? 

Vysoká hladina cholesterolu je jednou z hlavních příčin urychlení procesu aterosklerózy, při kterém se tvoří tukové usazeniny (pláty) v tepnách. Tyto usazeniny v průběhu života rostou, což postupně znesnadňuje průtok krve našimi tepnami. To může vést například k bolestem na hrudníku z nedostatečného prokrvení srdečního svalu. Říkáme tomu angina pectoris. 

Někdy mohou aterosklerotické pláty prasknout, což vede k aktivaci krevních destiček a vytvoření sraženiny v tomto místě. Jedná se o nejčastější mechanismus vzniku akutního infarktu při postižení věnčitých cév srdce a je jednou z možných příčin vzniku mrtvice, pokud k němu dojde v tepnách na krku.

Co je příčinou zvýšené hladiny cholesterolu?

Hladina cholesterolu v krvi je dána kombinací vrozených a získaných faktorů.

Ovlivnitelné rizikové faktory zvýšené hladiny cholesterolu:

• Nevhodná skladba stravy s příliš vysokým obsahem nasycených a trans mastných kyselin. Nasycené tuky najdeme v tučném, červeném mase, másle, sýrech či jiných tučných mléčných výrobcích. Z rostlinných olejů jsou v palmovém a kokosovém oleji. Trans tuky se nachází zejména ve zpracovaných potravinách, jako jsou některé cukrovinky, polotovary, ‘fast-foody’, polevy a instantní kaše.
• Obezita. Pokud máš index tělesné hmotnosti (BMI) 30 nebo vyšší, vystavuješ se riziku vysokého cholesterolu a triglyceridů. BMI si můžeš lehce vypočítat tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíš svou výškou v metrech na druhou. 
• Nedostatek pohybu. Cvičení pomáhá zvýšit „dobrý“ cholesterol v těle.
• Kouření. Kouření cigaret snižuje hladinu „dobrého“ cholesterolu. Navíc cévy poškozuje i jinými mechanismy a výrazně tak zvyšuje riziko infarktu a mrtvice.
• Alkohol. Nadměrné pití alkoholu může zvýšit celkovou hladinu cholesterolu a triglyceridů.
• Vyšší věk. I malé děti mohou mít zvýšenou hladinu cholesterolu. Tento problém je ale mnohem častější u osob nad 40 let věku, protože s vyšším věkem játra postupně  ztrácí schopnost odstraňovat “špatný” cholesterol z krve.
   

Prevence

Jakým způsobem si udržet přiměřenou hladinu cholesterolu v krvi? 

• Dbej na zdravou stravu s omezeným příjmem nasycených tuků. 
  • Zvyš naopak příjem nenasycených tuků, které najdeš v panenském olivovém oleji či řepkovém oleji (vhodný k tepelné úpravě). Dobrým zdrojem nenasycených tuků jsou také ořechy a mořské ryby. 
  • Omez příjem soli na 5 gramů denně. To je zhruba 1 čajová lžička. Ale pozor, 4 gramy jsou většinou už obsaženy v potravinách, které jíme, takže nám na dosolování jídla zbývá pouze 1 gram, tedy ⅕ čajové lžičky! 
  • Zvyš příjem vlákniny a vitamínů ze zeleniny a ovoce na 400 gramů za den. Toho docílíš snadno tak, že si ke každému jídlu přidáš porci ovoce či zeleniny o velikosti pěsti. 
• Dostatečně se hýbej. Minimálně 5x týdně 30 minut takové aktivity, při které se zapotíš.
• Udržuj si zdravou hmotnost. Ideální je BMI v hodnotách mezi 18,5 až 25.
• Nekuř!
• Alkohol nepij vůbec, nebo  jen v minimálním množství  U mužů se za takové množství považují maximálně dva alkoholické nápoje denně, u žen jen jeden. Alespoň dva dny v týdnu bys měl zcela abstinovat. 
• Snaž se snížit míru stresu. Toho můžeš dosáhnout například pomocí meditace, jógy, pravidelného cvičení nebo času stráveného s rodinou a přáteli.