Cholesterol. Jak škodí a proč by nás měla jeho hladina v krvi zajímat?

Cholesterol má v těle nezastupitelnou funkci, ale v nadměřném množství je škodlivý. V našem článku zjistíš, jaké hodnoty cholesterolu jsou v normě a jak si udržet jeho přiměřenou hladinu. Podíváme se taky na to, jak je to ve skutečnosti s vejci.

Cholesterol je druh tuku, který vzniká v játrech, částečně ho přijímáme ale také v potravě. Přestože má v těle celou řadu nezastupitelných funkcí, v nadměrném množství je škodlivý. Je důležitou součástí membrán, vznikají z něj některé hormony a také vitamin D. Protože není rozpustný v krvi, musí v ní být přenášen prostřednictvím tzv. lipoproteinů, neboli bílkovinných částic s navázanými tuky.

Lipoproteinů existuje několik druhů a liší se podle toho, jaký podíl tuku obsahují a odkud kam cholesterol transportují. Rozlišujeme: 

  • LDL částice = lipoprotein s nízkou hustotou, neboli, „špatný“ či „zlý“ cholesterol, ten transportuje částice cholesterolu po celém těle. LDL cholesterol se hromadí ve stěnách tepen, což způsobuje jejich tvrdnutí a zužování jejich průsvitu. Tento proces se označuje jako ateroskleróza, neboli kornatění tepen.
  • HDL částice = lipoprotein s vysokou hustotou neboli  „dobrý“ či „hodný” cholesterol, zachycuje přebytečný cholesterol a vrací ho zpět do jater.
  • Celkový cholesterol - tedy cholesterol obsažený ve všech lipoproteinech.
  • Lipidový profil také obsahuje triglyceridy, což je jiný typ tuku v krvi. Vysoká hladina triglyceridů může také zvýšit riziko srdečních onemocnění nebo například zánětu slinivky břišní.

Optimální hodnoty při odběrech: 

  • celkový cholesterol do 5 mmol/l
  • LDL (lipoprotein s nízkou hustotou) cholesterol do 2,6 mmol/l, u nejrizikovější skupiny pacientů (např. již po kardiovaskulární příhodě) 1,4 mmol/l  
  • HDL (lipoprotein s vysokou hustotou) cholesterol nad 1 mmol/l
  • TAG (triglyceridy) do 1,7 mmol/l

Proč by tě tvá hladina cholesterolu měla zajímat? 

Zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi má až třetina dospělé populace. Možná tušíš, že je s tím spojené i zvýšené riziko onemocnění srdce. Proč tomu ale tak je? 

Vysoká hladina cholesterolu je jednou z hlavních příčin urychlení procesu aterosklerózy, při kterém se tvoří tukové usazeniny (pláty) v tepnách. Tyto usazeniny v průběhu života rostou, což postupně znesnadňuje průtok krve našimi tepnami. To může vést například k bolestem na hrudníku z nedostatečného prokrvení srdečního svalu. Říkáme tomu angina pectoris. 

Někdy mohou aterosklerotické pláty prasknout, což vede k aktivaci krevních destiček a vytvoření sraženiny v tomto místě. Jedná se o nejčastější mechanismus vzniku akutního infarktu při postižení věnčitých cév srdce a je jednou z možných příčin vzniku mrtvice, pokud k němu dojde v tepnách na krku.

Co je příčinou zvýšené hladiny cholesterolu?

Hladina cholesterolu v krvi je dána kombinací vrozených a získaných faktorů.

Ovlivnitelné rizikové faktory zvýšené hladiny cholesterolu:

  • Nevhodná skladba stravy s příliš vysokým obsahem nasycených a trans mastných kyselin. Nasycené tuky najdeme v tučném, červeném mase, másle, sýrech či jiných tučných mléčných výrobcích. Z rostlinných olejů jsou v palmovém a kokosovém oleji. Trans tuky se nachází zejména ve zpracovaných potravinách, jako jsou některé cukrovinky, polotovary, ‘fast-foody’, polevy a instantní kaše.
  • Obezita. Pokud máš index tělesné hmotnosti (BMI) 30 nebo vyšší, vystavuješ se riziku vysokého cholesterolu a triglyceridů. BMI si můžeš lehce vypočítat tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělíš svou výškou v metrech na druhou. 
  • Nedostatek pohybu. Cvičení pomáhá zvýšit „dobrý“ cholesterol v těle.
  • Kouření. Kouření cigaret snižuje hladinu „dobrého“ cholesterolu. Navíc cévy poškozuje i jinými mechanismy a výrazně tak zvyšuje riziko infarktu a mrtvice.
  • Alkohol. Nadměrné pití alkoholu může zvýšit celkovou hladinu cholesterolu a triglyceridů.
  • Vyšší věk. I malé děti mohou mít zvýšenou hladinu cholesterolu. Tento problém je ale mnohem častější u osob nad 40 let věku, protože s vyšším věkem játra postupně  ztrácí schopnost odstraňovat “špatný” cholesterol z krve.
     
Příčinou zvýšené hladiny cholesterolu v krvi mohou být i některá další onemocnění, jako je například chronické selhání ledvin, snížená funkce štítné žlázy, cukrovka nebo HIV. Ovlivnit cholesterol mohou i některé druhy léků, například proti akné nebo rakovině.

FAH
Pokud je cholesterol zvýšený už od mladého věku, může se jednat o dědičné onemocnění tzv. familiární hypercholesterolémii (FAH) nebo familiární hypertriacylglycerolémii. Při tomto onemocnění bývají hladiny tuků v krvi zvýšené opravdu výrazně a mohou tak vést k infarktu či mrtvici již v nízkém věku, typicky pod 50 let. Podezření na tuto chorobu lze potvrdit genetickým vyšetřením.

Existují i genetické předpoklady k sníženému odbourávání “špatného” cholesterolu z krve či jeho ztíženému zpracování v játrech. Tato onemocnění bývají méně závažná než FAH.

Prevence

Jakým způsobem si udržet přiměřenou hladinu cholesterolu v krvi? 

  • Dbej na zdravou stravu s omezeným příjmem nasycených tuků. 
    • Zvyš naopak příjem nenasycených tuků, které najdeš v panenském olivovém oleji či řepkovém oleji (vhodný k tepelné úpravě). Dobrým zdrojem nenasycených tuků jsou také ořechy a mořské ryby. 
    • Omez příjem soli na 5 gramů denně. To je zhruba 1 čajová lžička. Ale pozor, 4 gramy jsou většinou už obsaženy v potravinách, které jíme, takže nám na dosolování jídla zbývá pouze 1 gram, tedy ⅕ čajové lžičky! 
    • Zvyš příjem vlákniny a vitamínů ze zeleniny a ovoce na 400 gramů za den. Toho docílíš snadno tak, že si ke každému jídlu přidáš porci ovoce či zeleniny o velikosti pěsti. 
  • Dostatečně se hýbej. Minimálně 5x týdně 30 minut takové aktivity, při které se zapotíš.
  • Udržuj si zdravou hmotnost. Ideální je BMI v hodnotách mezi 18,5 až 25.
  • Nekuř!
  • Alkohol nepij vůbec, nebo  jen v minimálním množství  U mužů se za takové množství považují maximálně dva alkoholické nápoje denně, u žen jen jeden. Alespoň dva dny v týdnu bys měl zcela abstinovat. 
  • Snaž se snížit míru stresu. Toho můžeš dosáhnout například pomocí meditace, jógy, pravidelného cvičení nebo času stráveného s rodinou a přáteli.

A co vejce?

Vejce byla dříve často neprávem démonizována pro vysoký obsah cholesterolu. Je ale potřeba si uvědomit, že mezi cholesterol ve stravě a cholesterol v krvi nelze dávat rovnítko. Vejce navíc obsahují další látky, které hladinu cholesterolu v krvi naopak snižují, jako je třeba lecitin. Studie prokázaly, že konzumace jednoho vejce denně není spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Vejce je navíc dobrým zdrojem tzv. plnohodnotných bílkovin, což znamená, že obsahuje i aminokyseliny, které si tělo nedokáže samo vyrobit. 

Další důležitou součástí prevence jsou preventivní prohlídky u praktického lékaře. Ty je potřeba navštěvovat každé dva roky. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví je praktický lékař povinen stanovit hladinu cholesterolu, TAG a lipoproteinů v krvi ve věku 18 let a dále ve věku 30, 40, 50 a 60 let. Většina z nich je ale do odběrů zahrne každé dva roky. Pokud ti praktický lékař předepíše léky na snížení cholesterolu, je důležité brát je pravidelně. Také uprav svůj životní styl.

Článek vznikl za podpory

Kam dál?

Pomohlo vám naše video?
Můžete nás podpořit.

 

Pomohlo vám naše video?
Můžete nás podpořit.