Češi a sex: Máme méně sexu než před 10 lety a pořád se o něm stydíme mluvit

Sex je, byl a bude běžnou součástí života. Přesto o něm často mluvíme rozpačitě. Možná si z něj umíme dělat legraci, ale když přijde na otevřený rozhovor o sexuálním zdraví, prevenci nebo rizicích, mnozí z nás raději změní téma. 

Máme opravdu méně sexu?

Podle výzkumu CZECHSEX mají Češi sex méně často než dříve. Zatímco v roce 2013 to bylo zhruba dvakrát až třikrát týdně, dnes je to přibližně jedenkrát za měsíc 📉.

Tento trend se týká i mladých lidí. Ve věku 18 až 25 let mají ženy v průměru pohlavní styk 1,7× za měsíc a muži 1,3× za měsíc. Zároveň v této věkové skupině nikdy nemělo sex téměř 55 % mužů a 30 % žen.

Na první pohled to může působit překvapivě, ale důvody jsou poměrně jasné. Do intimního života dnes výrazně zasahují faktory každodenní reality: stres, únava, tlak na výkon, finanční nejistota nebo změna životních priorit. Mladí lidé často nejprve řeší kariéru, bydlení a finanční zajištění – a teprve potom vztahy.

Seznamování v digitální éře

Právě způsoby, jakými se seznamujeme, se zásadně proměňují. Průzkumy ukazují, že přibližně 13 % českých párů se dnes seznámí online, u lidí do 25 let je to dokonce 20,7 %. Do online prostoru se přesouvá i intimita. Sexting vyzkoušela více než třetina lidí (u mladých téměř polovina) a s pornografií má zkušenost 78,5 % Čechů (89,5 % mužů a 67,6 % žen).

📱Digitální seznamovací prostředí ale přináší svá úskalí. Jak upozorňuje doc. Janáčková, při zamilovávání hrají zásadní roli smysly – zrak, čich, chuť i dotek. Ty ale online prostředí nedokáže přenést. Výsledkem je paradox: máme více možností seznámení, ale zároveň větší nejistotu a častější zklamání z reality.

A nejen seznamovací aplikace, ale i právě zmíněná pornografie může mít vliv na představy o sexu a vztazích. Problém je, že vytváří nereálná očekávání – jak má vypadat tělo, jak dlouho má sex trvat nebo jaký „výkon“ je normální. Podle docentky Laury Janáčkové se mladí lidé často porovnávají s pornografií, což může negativně ovlivnit jejich sebevědomí i prožívání sexuality. 

👉 Kvalitní sex není o výkonu, ale o vztahu, blízkosti a komunikaci.

Bodycount i prevence: o čem tedy ve vztahu mluvit?

Jedno téma se ve vztazích vrací pořád dokola: počet sexuálních partnerů (často označovaný jako „bodycount”). Někdo to neřeší vůbec, pro jiného je to citlivá otázka. Jenže když se podíváme na data, sama o sobě moc neřeknou. Podle výzkumu CZECHSEX mají ženy v průměru 8,6 sexuálních partnerů za život a muži 11,6.

Čísla ale sama o sobě nic neznamenají. Neříkají nic o kvalitě vztahů ani o tom, jak se člověk chová dnes. Navíc kolem sexuality stále existuje dvojí metr – u mužů je vyšší počet partnerek často vnímán pozitivně, u žen naopak negativně. I co se týče počtu partnerů je nejdůležitější otevřená komunikace. „Je dobré nezapomínat na to, že bez znalosti prevence může vyšší míra sexuálních zkušeností představovat i zdravotní riziko,“ říká sexuoložka doc. Janáčková.

O čem mluvíme nejméně: sexuální zdraví

A právě tady narážíme na zásadní problém. Zatímco o počtech partnerů nebo fantaziích mluvit dokážeme, témata sexuálního zdraví zůstávají tabu.

Podle doc. Janáčkové je právě komunikace o pohlavně přenosných infekcích jednou z nejtěžších oblastí ve vztazích. Lidé se bojí reakce partnera, odsouzení nebo narušení vztahu. „Přitom prevence by měla být sexy!”

Mluvit o ochraně nebo testování není zabíjení atmosféry, ale projev respektu k sobě i partnerovi. Pozorujeme totiž stále vysoký výskyt sexuálně přenosných onemocnění. V Česku bylo v roce 2024 hlášeno například přes 1 100 případů syfilisu (78 % u mužů), více než 3 000 případů kapavky a počet nákaz dlouhodobě roste. #ToNechceš

HPV: Sexuálně přenosná infekce, na kterou často zapomínáme

Vůbec nejčastější sexuálně přenosnou infekcí je pak HPV, neboli nákaza lidským papilomavirem. Setká se s ní asi 80 % všech sexuálně aktivních lidí. #Uff

Často probíhá bez příznaků a imunitní systém si s ním poradí. V některých případech ale může vést ke vzniku rakoviny děložního čípku nebo genitálních bradavic. Více o HPV se můžeš dočíst třeba v článku zde.

Proč je ale komunikace o HPV problém? Na vině je nedostatek informací. Podle docentky Janáčkové se navíc stává, že žena která se dozví, že má HPV, si často myslí, že jí byl partner nevěrný. Přitom virus může být v těle dlouhodobě a projevit se až po letech.

Janáčková navíc připomíná, že infekce se nepřenáší pouze při penetrativním pohlavním styku (tedy klasickém vaginálním sexu). Ve skutečnosti se může přenášet i při orálním sexu, pettingu nebo pouhým kontaktem kůže. 

Proto je nejspolehlivější ochranou proti HPV očkování. To velmi dobře chrání nejen ženy před rakovinou děložního čípku, ale i muže – například před genitálními bradavicemi nebo rakovinou hlavy a krku. 

O sexuálně přenosných infekcích, ale také i očkování proti nim by spolu podle Janáčkové měli partneři mluvit otevřeně: „Není žádná ostuda mluvit o svém sexuálním zdraví – říct, že jsem byla na vyšetření, co lékař zjistil, nebo že jsem řešila konkrétní potíže. Naopak, když to otevřu hned na začátku, dává mi to možnost situaci řešit a předejít zbytečným pochybnostem, například o věrnosti, které by mohly vztah narušit. Otevřená komunikace může být přitom úplně jednoduchá: ‚Jsi očkovaný? Já ano, nechala jsem se očkovat tehdy a tehdy.‘"