Screening rakoviny tlustého střeva
Rakovině tlustého střeva a konečníku se dá účinně předcházet díky včasnému vyšetření. Existují 2 hlavní možnosti: test na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS) a koloskopie – vyšetření tlustého střeva a konečníku pomocí kamery.
Jak vyšetření tlustého střeva a konečníku probíhá?
- TOKS – provádí se jednou za 2 roky. Pokud je výsledek pozitivní (ve stolici jsou nalezeny stopy krve), následuje kolonoskopie.
- Screeningová koloskopie – můžeš ji zvolit rovnou místo TOKS,
a to jednou za 10 let.
Koloskopie poskytuje mnohem přesnější výsledky než TOKS. Pokud při ní lékař nenajde žádné polypy ani jiné změny, máš velkou jistotu, že v příštích deseti letech budeš v bezpečí.
Do 50 let se tato vyšetření provádějí jen při potížích nebo na doporučení lékaře.
Jaké jsou projevy rakoviny tlustého střeva?
To závisí na tom, v jaké části střeva se nádor vyskytne.
Pokud je to ve vzestupném tračníku, tedy na vaší pravé straně, nádor častěji krvácí. Krev je často skrytá, tzn. že není vidět pouhým okem, ale její přítomnost se zjišťuje pomocí speciálního testu (TOKS). Mezi další příznaky nádoru ve vzestupném tračníků patří také bolesti břicha nebo hubnutí.
Nádory v sestupném tračníku pak střevo častěji ucpávají. Proto mohou způsobit zácpu, průjem nebo jejich střídání a také zvýšenou plynatost.
Rizikové faktory vzniku rakoviny tlustého střeva

- Věk nad 50 let.
- Výskyt rakoviny tlustého střeva v rodině.
- Nezdravá strava – hlavně červené maso, uzeniny a tučná jídla.
- Nedostatek vlákniny, která střeva čistí od škodlivin. Jejím skvělým zdrojem je ovoce a zelenina.
- Nespecifické střevní záněty jako je ulcerózní kolitida či Crohnova choroba.
- Kouření zvyšuje riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva a konečníku až o 20 %.
- Obezita.
- Konzumace alkoholu.
Loono podcast: O rakovině tlustého střeva
Co dělat, aby tlusté střevo zůstalo zdravé?
- 1× za 2 roky navštiv praktického lékaře na preventivní prohlídku.
- Od 50 let věku podstupuj pravidelný screening. Můžeš si vybrat buď TOKS 1× ročně nebo 1× za 10 let screeningová koloskopie.
- Omez konzumaci červeného masa.
- Jez vyváženou stravu a dostatek zeleniny a ovoce (vláknina).
- Nekuř a nepij alkohol.
- Pravidelně se hýbej.
Stáhni si Preventivku
Měj své zdraví pevně v rukou a nezapomeň už ani na jeden screening!
-
Zapamatuje si všechny termíny tvých prohlídek a připomene ti je.
-
Připomene ti také samovyšetření prsou či varlat.
-
Naučí tě, že pro své zdraví můžeš udělat něco každý den.

1. Hladina tuků v krvi
Lékař vyšetřuje hladinu tuků v krvi na první návštěvě a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech nebo pokud máš vyšší riziko onemocnění srdce a cév. Tuky jsou ve vodě nerozpustné a tak musí v krvi putovat navázané na bílkoviny. Takovým komplexům říkáme lipoproteiny a právě ty nejčastěji v krvi stanovujeme. S hodnotou LDL se nejvíce zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, proto se právě na tuto hodnotu zaměřujeme při léčbě.
Na hodnoty tuků má významný vliv naše strava a pohyb. Doporučujeme se vyhýbat se transmastným kyselinám (najdeme je např. v levných kakaových polevách) a také snižovat příjem tzv. nasycených mastných tuků (nachází se v živočišných zdrojích a kokosovém oleji) a naopak navyšovat polynenasycené mastné kyseliny, které jsou ve vhodném poměru např. v olivovém a řepkovém oleji, avokádu nebo rybách.
Jak by měly ideální hodnoty zdravého člověka vypadat:
- Celkový cholesterol nižší než 5 mmol/l
- LDL částice do 3 mmol/l
- HDL částice nad 1 mmol/l (1,2 u žen)
- Triacylglyceroly do 1,7 mmol/l
2. Krevní cukr
Hladina krevního cukru se stanovuje na první návštěvě, ve 30 letech a dále od věku 40 let každé 2 roky. Pokud ho máš i nalačno výrazně zvýšený, tak to znamená, že máš bohužel cukrovku. Když je zvýšení jen mírné, tak tě lékař odešle na další vyšetření, kde se zjistí, jak si tvé tělo umí poradit s cukry.
3. Ledvinné funkce
Do povinných testů patří i laboratorní vyšetření ledvinných funkcí (kreatininu a odhad glomerulární filtrace) u pacientů trpících cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi ve věku od 50 let ve čtyřletých intervalech.
4. Hodnota PSA
U mužů mezi 50 a 69 lety se vyšetří také prostatický specifický antigen (PSA), který určuje zdraví prostaty. Podle výsledných hodnot ho pak kontrolujeme každé 2 nebo 4 roky. Jeho zvýšení může být způsobeno např. sexuální aktivitou nebo jízdou na kole, ale i vážným onemocněním jako je rakovina prostaty. Proto by měl být muž s vyšší hodnotou vyšetřen u urologa.
Další testy, které se zjišťují, pokud se léčíš nebo máš podobná onemocnění v rodině:
- jaterní testy: ALT, AST, GGT, bilirubin
- podrobné ledvinné testy: kyselina močová, močovina, kreatinin
- krevní obraz (počet krevních buněk) a diferenciální rozpočet bílých krvinek
- minerály: sodík, draslík, chloridy
- vitamíny: B12, B9, D





