Screening rakoviny plic
Jak to celé probíhá?
Screening rakoviny plic má 3 stupně:
1. Praktický lékař
- vyhledá ve své evidenci pacienty s vyšším rizikem rakoviny plic ve věku 55–75 let, kteří vykouří 20 a více cigaret denně
- jestliže budeš mezi nimi, nejprve s tebou promluví o zanechání kouření, následně ti doporučí vyšetření u pneumologa (plicní lékař)
2. Pneumolog
- nejprve zjistí tvou anamnézu (zeptá se tě jestli trpíš nějakým onemocněním nebo jestli měl někdo v rodině rakovinu plic),
- provede fyzikální vyšetření (vyšetří tě poslechem fonendoskopem a pohmatem),
- provede funkční plicní vyšetření (například spirometrii nebo pulzní oxymetrii - zjištění množství kyslíku v krvi),
- provede také RTG plic,
- promluví s tebou o zanechání kouření,
- v případě posouzení vyššího rizika rakoviny plic tě odešle na radiologické pracoviště v Komplexním onkologickém centru (KOC).
3. Komplexní onkologické centrum
- zde ti bude provedeno nízkodávkové CT vyšetření (tunel), které poté zhodnotí odborný lékař - radiolog
- výsledky vyšetření předává radiologické pracoviště zpět pneumologovi
- v případě podezření na rakovinu plic z nálezu na CT je naplánován odběr tkáně tzv. biopsie a dále je o pacienta pečováno v KOC
- v případě negativního CT nálezu pacient zůstává v péči pneumologa a je pozván na vyšetření opět za 1–2 roky.
Patříš ty nebo tvoji rodiče či kamarádi do této rizikové skupiny? Informujte se u praktického lékaře o možnosti vystavení žádanky k pneumologovi.
Loono podcast: O rakovině plic a vlivu kouření
Jak se rakovina plic projevuje?
Bohužel neexistují žádné varovné příznaky, které by umožnily zachytit chorobu v počátečním stadiu. Jakmile se příznaky nemoci objeví, je už nádor ve stadiu pokročilém – až 75 % nádorů plic se objeví ve III. nebo IV. stadiu. Občas bývá nádor malého rozsahu objeven při vyšetřování jiné nemoci. Mezi ty nejčastější příznaky patří kašel, vykašlávání krve a dušnost. Ale neděs se, ne každý kašel je hned rakovina.
- Bez příznaků v počátečním stádiu.
- Kašel – nejprve suchý dráždivý později produktivní (nejčastější příznak)
- Změna charakteru chronického kašle (větší intenzita, častější, dráždivost)
- Vykašlávání krve
- Dušnost
- Bolest na hrudi
Pokud trpíš kašlem trvajícím déle než 4 týdny, navštiv svého praktického lékaře.
Rizikové faktory
- Kouření
- Pasivní kouření
- Věk nad 50 let
- Znečištěné ovzduší
- Vystavování se karcinogenním látkám - jako jsou radioaktivní látky, ionizující záření, azbest, arzen, nikl, chrom, polycyklické aromatické uhlovodíky atd.
- Genetika - výskyt rakoviny plic v rodině
- Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) - zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic až 5×
Co dělat, aby plíce zůstaly zdravé?
- Naslouchat vlastnímu tělu – nepřecházet dlouhodobý kašel.
- Navštěvovat 1× za 2 roky prohlídka u praktického lékaře.
- Nekouřit!
- Zúčastnit se screeningového programu rakoviny plic.
Stáhni si Preventivku
Měj své zdraví pevně v rukou a nezapomeň už ani na jeden screening!
-
Zapamatuje si všechny termíny tvých prohlídek a připomene ti je.
-
Připomene ti také samovyšetření prsou či varlat.
-
Naučí tě, že pro své zdraví můžeš udělat něco každý den.
1. Hladina tuků v krvi
Lékař vyšetřuje hladinu tuků v krvi na první návštěvě a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech nebo pokud máš vyšší riziko onemocnění srdce a cév. Tuky jsou ve vodě nerozpustné a tak musí v krvi putovat navázané na bílkoviny. Takovým komplexům říkáme lipoproteiny a právě ty nejčastěji v krvi stanovujeme. S hodnotou LDL se nejvíce zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, proto se právě na tuto hodnotu zaměřujeme při léčbě.
Na hodnoty tuků má významný vliv naše strava a pohyb. Doporučujeme se vyhýbat se transmastným kyselinám (najdeme je např. v levných kakaových polevách) a také snižovat příjem tzv. nasycených mastných tuků (nachází se v živočišných zdrojích a kokosovém oleji) a naopak navyšovat polynenasycené mastné kyseliny, které jsou ve vhodném poměru např. v olivovém a řepkovém oleji, avokádu nebo rybách.
Jak by měly ideální hodnoty zdravého člověka vypadat:
- Celkový cholesterol nižší než 5 mmol/l
- LDL částice do 3 mmol/l
- HDL částice nad 1 mmol/l (1,2 u žen)
- Triacylglyceroly do 1,7 mmol/l
2. Krevní cukr
Hladina krevního cukru se stanovuje na první návštěvě, ve 30 letech a dále od věku 40 let každé 2 roky. Pokud ho máš i nalačno výrazně zvýšený, tak to znamená, že máš bohužel cukrovku. Když je zvýšení jen mírné, tak tě lékař odešle na další vyšetření, kde se zjistí, jak si tvé tělo umí poradit s cukry.
3. Ledvinné funkce
Do povinných testů patří i laboratorní vyšetření ledvinných funkcí (kreatininu a odhad glomerulární filtrace) u pacientů trpících cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi ve věku od 50 let ve čtyřletých intervalech.
4. Hodnota PSA
U mužů mezi 50 a 69 lety se vyšetří také prostatický specifický antigen (PSA), který určuje zdraví prostaty. Podle výsledných hodnot ho pak kontrolujeme každé 2 nebo 4 roky. Jeho zvýšení může být způsobeno např. sexuální aktivitou nebo jízdou na kole, ale i vážným onemocněním jako je rakovina prostaty. Proto by měl být muž s vyšší hodnotou vyšetřen u urologa.
Další testy, které se zjišťují, pokud se léčíš nebo máš podobná onemocnění v rodině:
- jaterní testy: ALT, AST, GGT, bilirubin
- podrobné ledvinné testy: kyselina močová, močovina, kreatinin
- krevní obraz (počet krevních buněk) a diferenciální rozpočet bílých krvinek
- minerály: sodík, draslík, chloridy
- vitamíny: B12, B9, D