Screening rakoviny děložního čípku

Jak to celé probíhá?

Nejdříve se tě gynekolog zeptá jestli se u tebe nebo v tvé rodině změnil zdravotní stav nebo jestli máš nějaké problémy. Dále se tě zeptá na datum poslední menstruace, krvácení mimo menstruační cyklus a potíže při pohlavním styku. Samotné vyšetření je zaměřeno na ženské pohlavní ústrojí (vaječníky, vejcovody, děloha, čípek děložní, pochva/vagína, zevní pohlavní orgány).

Gynekolog:

• tě vyšetří pohledem,
• prohmatá tě (bimanuálně – jednou rukou zavedenou v pochvě, druhou přes břicho),
• provede kolposkopii (pomocí zrcadel se podívá na děložní čípek),
• odebere cytologii (stěr z děložního čípku) a provede ultrazvukové vyšetření,

• může provést i ultrazvukové vyšetření (ale není to povinné).

Jak se rakovina děložního čípku projevuje?

• Nejčastěji vaginálním krvácením, po pohlavním styku nebo po menopauze,
• dále vaginálním dyskomfortem (svěděním či pálením),
• zapáchajícím či krvavým výtokem,
• či bolestmi při močení, v podbřišku nebo při styku.

Nechceme tě však vystrašit. Ne každá změna menstruačního cyklu či bolest v podbřišku musí být nutně rakovina. Každou změnu je ale dobré zkonzultovat s lékařem. Proto prosím, pokud na sobě zpozoruješ tyto příznaky, neváhej a navštiv svého gynekologa! Počáteční stadia rakoviny děložního čípku jsou nicméně bezpříznaková, a proto je tak důležité chodit na prevenci.

Co rakovinu děložního čípku způsobuje?

HPV neboli lidský papilomavirus se přenáší pohlavním stykem jak vaginálním, tak orálním a análním, a nenapadá proto jen buňky sliznice děložního čípku, ale také dutiny ústní a análního otvoru. Pozor! K přenosu HPV viru může dojít při jakémkoliv stylu kůže s kůží v genitální oblasti, tj. při orálním sexu či „mazlení".

Nejvíce náchylné k infekci jsou mladé dívky. S infekcí se do 30 let setká až 80 % žen, které měly 2 a více sexuálních partnerů. Většinu těchto infekcí odstraní imunitní systém ženy sám. U malé části populace se však mohou vyvinou přednádorové změny či právě rakovina. Pojďme se proto na jednotlivá stádia změn na čípku podívat blíže:

Co dělat, aby čípek zůstal zdravý?

• Choď 1× ročně na preventivní prohlídku ke gynekologovi.
• Účinnou prevencí je očkování proti lidským papilomavirům (HPV).
  Více informací najdeš zde. 
• Používej kondom, který sníží riziko přenosu HPV.
• Jez vyváženou stravu bohatou na vitamín A a C.
• Nekuř a nepij alkohol. 
• Pravidelně se hýbej.

1. Hladina tuků v krvi

Lékař vyšetřuje hladinu tuků v krvi na první návštěvě a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech nebo pokud máš vyšší riziko onemocnění srdce a cév. Tuky jsou ve vodě nerozpustné a tak musí v krvi putovat navázané na bílkoviny. Takovým komplexům říkáme lipoproteiny a právě ty nejčastěji v krvi stanovujeme. S hodnotou LDL se nejvíce zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, proto se právě na tuto hodnotu zaměřujeme při léčbě.

Na hodnoty tuků má významný vliv naše strava a pohyb. Doporučujeme se vyhýbat se transmastným kyselinám (najdeme je např. v levných kakaových polevách) a také snižovat příjem tzv. nasycených mastných tuků (nachází se v živočišných zdrojích a kokosovém oleji) a naopak navyšovat polynenasycené mastné kyseliny, které jsou ve vhodném poměru např. v olivovém a řepkovém oleji, avokádu nebo rybách.

Jak by měly ideální hodnoty zdravého člověka vypadat:

• Celkový cholesterol nižší než 5 mmol/l
• LDL částice do 3 mmol/l
• HDL částice nad 1 mmol/l (1,2 u žen)
• Triacylglyceroly do 1,7 mmol/l

2. Krevní cukr

Hladina krevního cukru se stanovuje na první návštěvě, ve 30 letech a dále od věku 40 let každé 2 roky. Pokud ho máš i nalačno výrazně zvýšený, tak to znamená, že máš bohužel cukrovku. Když je zvýšení jen mírné, tak tě lékař odešle na další vyšetření, kde se zjistí, jak si tvé tělo umí poradit s cukry.

3. Ledvinné funkce

Do povinných testů patří i laboratorní vyšetření ledvinných funkcí (kreatininu a odhad glomerulární filtrace) u pacientů trpících cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi ve věku od 50 let ve čtyřletých intervalech.

4. Hodnota PSA

U mužů mezi 50 a 69 lety se vyšetří také prostatický specifický antigen (PSA), který určuje zdraví prostaty. Podle výsledných hodnot ho pak kontrolujeme každé 2 nebo 4 roky. Jeho zvýšení může být způsobeno např. sexuální aktivitou nebo jízdou na kole, ale i vážným onemocněním jako je rakovina prostaty. Proto by měl být muž s vyšší hodnotou vyšetřen u urologa.

Další testy, které se zjišťují, pokud se léčíš nebo máš podobná onemocnění v rodině:

• jaterní testy: ALT, AST, GGT, bilirubin
• podrobné ledvinné testy: kyselina močová, močovina, kreatinin
• krevní obraz (počet krevních buněk) a diferenciální rozpočet bílých krvinek
• minerály: sodík, draslík, chloridy
• vitamíny: B12, B9, D