Rozhovor: O všem, co jste se kdy chtěli zeptat na téma NEPLODNOST, s doktorkou Mardešićovou

Jaká je optimální doba snažení se o miminko? V jaké fázi se přistupuje na IVF? A co když se párům umělé umělé oplodnění na poprvé nepodaří? Na tyto a další otázky týkající se tématu neplodnosti nám odpověděla paní doktorka Mardešićová.

MUDr. Nicole Mardešićová vystudovavala 1. lékařskou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Má specializovanou způsobilost v oboru gynekologie a porodnictví. Od roku 2008 pracovala jako lékařka v Ústavu pro péči o matku a dítě, a od roku 2016 je členem doktorského týmu Sanatoria PRONATAL. Zároveň je členkou odborných společností ČGPS, SAR, ESHRE

Čím si vysvětlujete, že má čím dál více žen problém s otěhotněním? Je to spíše stoupající tendence mít první dítě až po třicítce nebo jsou na vině
i jiné věci (špatná strava, stres)?
Jedním z hlavních důvodů bude jistě odkládání mateřství do stále vyššího věku. Zatímco u mužů plodnost se stoupajícím věkem výrazně neklesá, plodnost ženy klesá po 30. roce věku. Od 35. roku věku se rychlost poklesu plodnosti ještě zvyšuje a po čtyřicítce je to již velký problém. Ideální by bylo porodit prvního potomka před 30. rokem věku.

Jaká je optimální doba snažení se o miminko? V jaké chvíli už by to pár měl začít řešit s lékaři?
Ideální věk pro porod prvního dítěte z pohledu matky přírody je mezi 20.  25. rokem života ženy. Pokud těhotenství nepřichází při pravidelném nechráněném pohlavním styku do 12 měsíců, je vhodné navštívit specialistu v oboru reprodukční medicíny. Samozřejmě záleží na věku ženy. Pokud se snaží o miminko žena starší 35 let, doporučuji kontrolu u specialisty klidně i dříve než za rok.

Jak tedy postupovat v případě problémů s otěhotněním? Za kým by pár měl jít jako první a poradit na dalších vyšetřeních?
Možností je více. Dle mého názoru je nejlepší obrátit se rovnou na kliniku reprodukční medicíny, kde vyšetříme jak ženu, tak muže. Není potřeba ani žádanka či doporučení od lékaře. 

Doporučujete první začít vyšetřením muže nebo ženy? Jaký je obvyklý postup?
Většinou na vstupní konzultaci přijde pár spolu. V tom případě odebereme anamnézu obou. Ženu pak gynekologicky vyšetříme a následně odebereme krev na hormonální vyšetření, vyšetření AMH (anti-müllerian hormon), sexuálně přenosně choroby a další. Muži také odebíráme krev (hormonální vyšetření, sex. přenosné choroby a další) a vydáme žádanku na spermiogram. Dle výsledků pak zhodnotíme, jaký postup by byl pro daný pár nejoptimálnější.

Jaká všechna vyšetření budou partneři podstupovat? Jak moc jsou invazivní, a jak se liší v případě ženy a muže?
Jak jsem již zmínila, na začátku jsou pouze krevní odběry a spermiogram u muže. Dle výsledků pak rozhodujeme o eventuální nutnosti dalších vyšetření. Algoritmus dalších vyšetření tedy určuje příčina neplodnosti, pokud jsme schopni ji hned na počátku diagnostikovat. Je-li podezření na genetickou příčinu neplodnosti, lze z krve dovyšetřit karyotyp a či další genetické abnormality. Při podezření na existující imunopatologii pár odesíláme na imunologické vyšetření.

U ženy dále připadá v úvahu dovyšetření průchodnosti vejcovodů pomocí kontrastního gelu nebo například hysteroskopie (zobrazení dutiny děložní). Pokud se jedná o hysteroskopii diagnostickou, není většinou nutná anestezie, v případě podezření na děložní patologii pak doporučujeme provést zákrok v anestezii a děložní patologii rovnou odstranit, je-li to možné. Nejinvazivnější pro ženu je kompletní dovyšetření pomocí laparoskopie, kdy pomocí optiky zavedené skrze pupeční jizvu prohlédneme celou dutinu břišní (dělohu, vaječníky, ověříme průchodnost vejcovodů, apod). Tento zákrok provádíme v nemocnici, v celkové anestezii a vyžaduje minimálně dvoudenní hospitalizaci. Laparoskopie ale nepatří mezi standartní dovyšetřovací metody a rozhodně není nutná pro všechny pacientky. 

V jaké fázi se přistupuje na IVF? Na co všechno by se pár měl připravit? Jak je to finančně náročné?
K IVF přistupujeme tehdy pokud jiné – méně náročné metody k těhotenství pacientky nevedou nebo ani vést nemohou. IVF však není pro pacientky a jejich partnery až tak náročné, jak se na první pohled zdá. Pacientka si musí aplikovat podkožně injekce (hormonální stimulace) – to bývá největší obavou. V dnešní době jsou ale stimulační preparáty uživatelsky velmi jednoduché a není se tak čeho obávat. Když folikuly na vaječnících dorostou do určité velikosti, rozhodujeme o odběru vajíček, který provádíme v krátké celkové anestezii. Hospitalizace není nutná. Za 5 dní po odběru následuje embryotransfer, neboli přenos embrya do dělohy.

Ženám do 39. narozenin hradí pojisťovna 4 cykly umělého oplodnění. Je ale pravdou, že bohužel nehradí většinu laboratorních technik, a proto musí pacienti počítat s určitým doplatkem. Ceny laboratorních technik se v různých centrech liší.

Jedná se o bolestivý zákrok? Je třeba nějaké rekonvalescence?
Odběr vajíček se provádí v krátké celkové anestezii, tedy nebolí. Po odběru je břicho v podbřišku trochu citlivé, ale většinou se nejedná o silné bolesti. Spíše pocit tlaku. V den odběru vajíček doporučujeme klidový režim, následující den již může pacientka do práce – samozřejmě pokud nevykonává fyzicky extrémně náročnou práci.

Co když se párům umělé oplodnění na poprvé nepodaří? Můžete vyjít ze své zkušenosti, kolik procent párů mají štěstí hned na poprvé? 
Úspěch IVF je individuální a záleží na příčině neplodnosti. Pokud hned po prvním pokusu pacientka neotěhotní, další postup záleží na tom, zda má zamražená embrya z prvního stimulovaného cyklu. Pokud ano, plánujeme kryoembryotranfer. Pokud ne, je nutná další hormonální stimulace nebo event. jiná léčba.

Jsou pokusy na umělé oplodnění nějak limitovány (věkem, četností opakování)? 
Pojišťovna hradí pojištěným ženám do 39. narozenin 4 cykly IVF za předpokladu, že bylo v prvním a druhém cyklu přeneseno v čerstvém transferu pouze 1 embryo. Pokud si žena v prvním nebo druhém IVF cyklu nechá zavést embrya dvě, pak přichází o 4. IVF cyklus placený pojišťovnou.

Pro každého, kdo si tímto prochází je zřejmě důležitá také psychická pohoda? Co radíte párům, kteří toto podstupují?
To je těžká rada. Vydržet a snažit se co nejméně stresovat. Samozřejmě máme k dispozici i kontakty na psychology, kteří mohou poskytnout profesionální psychologickou podporu během léčby. Většina pacientek ale tuto možnost nevyužívá.

Existuje nějaká komunita, která spojuje páry s reprodukčními problémy? Z hlediska psychického zdraví je pro lidi vždycky příjemnější, když si o tom mohou promluvit s někým, kdo zažívá podobné problémy. Doporučujete svým pacientům něco takového? 
V Česku existuje spolek Adam, který založila paní doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, PhD. Kromě toho se pacienti často sdružují i na diskuzních fórech a facebookových stránkách.

Zaznamenala jste za doby své praxe něco, co může už dopředu předikovat neplodnost jak u muže (například diabetes) nebo u žen (problémy s menstruací)? 
Samozřejmě jsou onemocnění, která mohou způsobit poruchy plodnosti jak u žen, tak u mužů. Často jsou to například autoimunitní onemocnění nebo jiná systémová onemocnění jako vámi uvedený diabetes. Přítomnost toho onemocnění ale neznamená nutně reprodukční problémy. Poruchy menstruačního cyklu mohou naznačovat poruchu plodnosti u žen, ale také ne nutně. Záleží na typu a příčině poruchy.

Jaké jsou nejčastější rizikové faktory, které ohrožují plodnost?
Velmi důležitý je životní styl – rizikovým faktorem je obezita, kouření. U mužů dále patologie varlat, pokud nejsou řešeny včas (nesestouplá varlata u chlapečků, varikokéla u mužů apod.). Největším rizikem je ale odkládání mateřství na dobu, která již je z hlediska reprodukce ne úplně vhodná.

Pokud žena dosud nepotkala partnera, se kterým by chtěla mít děti, ale děti plánuje, je možné si vajíčka do budoucna zamrazit? A jak je to finančně náročné?
Pokud žena nemá partnera a chápe, že kvalita jejich vajíček nebude se stoupajícím věkem ideální, pak si může vajíčka zamrazit. Jedná se o tzv. social freezing. Nutné je zdůraznit, že ideální věk pro social freezing je před 30. rokem života ženy, případně co nejdříve potom, co se žena pro tuto možnost rozhodne. Vajíčka lze mrazit i u pacientek, které musí podstoupit chirurgický zákrok, který by mohl zmenšit jejich ovariální rezervu (operace na vaječnících) nebo u pacientek, které musí podstoupit léčbu ohrožující kvalitu vajíček (chemoterapie). Social freezing bohužel není hrazený ze zdravotního pojištění, a tak musí žena počítat s tím, že bude celou proceduru včetně stimulačních preparátů hradit. Cena social freezing se v různých centrech liší.

A na závěr máte nějakou osobní radu, kterou byste chtěla vzkázat párům, kteří se stále o miminko pokoušejí?
Moje nejdůležitější rada je mateřství neodkládat. A pokud se již o miminko snažíte a nedaří se, nebojte se a objednejte se na vstupní konzultaci ke specialistovi v oboru reprodukční medicíny.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s partnerem kampaně Dole dobrý společností Pronatal.