Očkování 101: Vše, co potřebuješ vědět

Že se nevyznáš v pojmech jako je antigen, kolektivní imunita nebo RNA? Nevadí! Od toho jsme tu my, abychom ti vše srozumitelně vysvětlili. Na pomoc jsme si zavolali MUDr. Alenu Slámovou, Ph.D. z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN.

Slovníček pojmů

• antigen = cizorodá částice, která v těle vyvolá imunitní odpověď

• atenuace = oslabení (viru)

• toxin = látka vylučovaná mikroorganismy do okolního prostředí, může způsobovat poškození hostitele (člověka)

• kolektivní imunita = stav odolnosti v populaci vůči infekčním onemocněním. Získává se aktivně (po onemocnění nebo po očkování), kdy si organismus sám protilátky vytváří, nebo pasivně (např.přenos mateřských protilátek)

• RNA = ribonukleová kyselina–genetická informace (např. virů)

• DNA = deoxyribonukleová kyselina–genetická informace (člověka)

• vyvanutí imunity = časem způsobené postupné oslabování imunity s poklesem hladiny protilátek proti danému onemocnění

Obecně k očkování

Co je to očkování a jak funguje? 
Očkování je proces, při kterém je do organismu vpravena očkovací látka za účelem aktivní imunizace. Tedy řízená reakce, při které se vytváří protilátky a stimulují paměťové imunitní buňky, které chrání očkovaného před daným onemocněním. Je to nejúčinnější prevence řady infekčních onemocnění.

Jaké jsou typy očkovacích látek? Čím se liší?
Existuje celá řada různých typů očkovacích látek, liší se vlastnostmi antigenní složky, tedy tím, v jaké formě je účinná součást vakcíny.

• Velmi silným podnětem pro imunitní systém jsou živé, oslabené vakcíny, kdy účinná složka je živý, ale oslabený původce (nejčastěji virus). Oslabení (neboli atenuace) je dosaženo opakovanou kultivací v laboratorních podmínkách. Tyto vakcíny většinou bývají aplikovány v malém počtu dávek a chrání očkovaného po poměrně dlouhou dobu. Mohou po očkování častěji vyvolat celkovou reakci (únava, horečka, bolesti hlavy nebo svalů). Příkladem může být očkování pro spalničkám, zarděnkám, příušnicím, planým neštovicím, tuberkulóze, žluté zimnici.
• Dále to jsou inaktivované očkovací látky, ve kterých je mikroorganismus usmrcený, příkladem je očkovací látka proti klíšťové encefalitidě či žloutence typu A.
• Dalším typem jsou očkovací látky, ve kterých jako účinná složka je inaktivovaný toxin – očkování proti tetanu či záškrtu.
• Nové vakcíny vznikají často na podkladě genového inženýrství – tedy do genomu (do genetické informace) například kvasinek či adenovirů se vkládá genová informace viru nebo bakterie, proti které má očkovací látka chránit. Toto pak vede k produkci protilátek proti danému onemocnění. Příkladem může být očkování proti hepatitidě B, ale i některé vakcíny proti SarsCov2.

Čeho se dosáhlo zavedením očkování? 
Zatím u jediného onemocnění – pravých neštovic – jsme dosáhli eradikace, tedy úplného vymýcení tohoto onemocnění. U celé řady dalších očkováním preventabilních nemocí jsme dosáhli výrazného snížení výskytu onemocnění v populaci. Některá onemocnění, proti kterým se očkuje, dodnes neumíme léčit, tedy naší jedinou variantou je prevence těchto nemocí. Příkladem onemocnění, která nemají zatím účinnou léčbu, je vzteklina nebo SARS covid-19.

Proč se očkuje i proti nemocem, které se již téměř nevyskytují? 
Je to proto, že pokud dojde k poklesu kolektivní imunity je zde jen malý krůček k propuknutí epidemie - tedy k masivnímu rozšíření tohoto onemocnění mezi lidmi. Názorně to bylo vidět v nedávné době u spalniček – virus spalniček byl zavlečen z okolních států a velmi rychle se začal šířit u nás. Stalo se tak především díky poklesu proočkovanosti v dětské populaci (odmítání očkování) a částečnému vyvanutí imunity u dospělé, řádně očkované populace. Přitom se zde dlouhá léta spalničky téměř nevyskytovaly. Čím více nechráněných jedinců v populaci je, tím snadnější je přenos infekce z člověka na člověka. A v konečné fázi mohou být pak postiženi nejen ti neočkovaní, ale i ti, kteří se v minulosti řádně očkovali a buď nevytvořili z nějakého důvodu protilátky anebo už u nich došlo k jejich poklesu pod ochrannou úroveň.

Jak je možné, že naočkovaný člověk onemocní? 
Žádná očkovací látka nemá 100% účinnost. Očkovací látky s vysokou účinností (např. očkování proti klíšťové encefalitidě) chrání víc než 90% očkovaných jedinců. To v praxi znamená, že malá část řádně očkovaných i přesto, že podstoupila očkování, ochrannou hladinu protilátek nevytvoří  (imunitní systém není dostatečně výkonný, nebo je imunitní reakce utlumena léky, které tento jedinec užívá). Velmi důležité je též dodržování klidového režimu po očkování. I to přispívá k řádnému průběhu reakce imunitního systému.

Někdy se může také stát, že dojde k zásadní změně (mutaci) mikroorganismu a vakcína má pak nižší účinnost, než bylo původně předpokládáno. Jako příklad lze uvést  virus chřipky, který svoje antigenní vlastnosti mění často. Očkovaný člověk má (na rozdíl od vůbec neočkovaného) zpravidla mírnější průběh onemocnění bez závažných komplikací.

Jaké nežádoucí účinky můžeme po očkování očekávat?
Nežádoucí účinky po očkování se dělí podle frekvence výskytu od velmi častých až po velmi vzácné. Další dělení je na nežádoucí účinky lokální nebo celkové. Mezi velmi časté lokální reakce patří bolestivost, zarudnutí a otok v místě vpichu. K často se vyskytujícím celkovým reakcím patří přechodná únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Může být i zvýšená teplota. Každý očkovaný by měl po očkování dočasně změnit životní styl (nedoporučuje se cvičit, dělat těžkou, fyzicky náročnou práci, pít velké množství alkoholu..)  Tím lze nežádoucí účinky částečně minimalizovat. Mezi zřídka se vyskytující nežádoucí účinky počítáme těžkou alergickou reakci, anafylaktický šok i některé neurologické komplikace. Jejich výskyt je výjimečný. Všechny závažné a neočekáváné nežádoucí účinky se mají hlásit na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Není žádný vědecky podložený důkaz o tom, že by očkování způsobovalo autismus, cukrovku (diabetes mellitus) či samo o sobě vyvolalo alergii či astma.

Jaké jsou důvody, pro které někteří pacienti nemohou být očkováni? 
Důvodem jsou zdravotní problémy– tedy závažná alergická reakce na předchozí očkování, alergie na některou ze součástí očkovací látky, některá závažná neurologická onemocnění, závažné poruchy imunity (autoimunní onemocnění). U některých očkování se nedoporučuje očkovat v těhotenství či při kojení. Omezujícím faktorem může být i věk očkovaného jedince.

Má smysl očkování proti chřipce v zimních měsících? 
Každoroční očkování proti chřipce se doporučuje rizikovým skupinám obyvatel, tedy seniorům, chronicky nemocným nebo například lidem po odstranění sleziny. Očkování lze doporučit lidem, kteří pracují ve zdravotnictví, nejen jako osobní prevenci a i jako prevenci, která chrání pacienty, o něž pečují. Jsou státy, kde se očkuje proti chřipce podstatně více než u nás (Velká Británie má 73% proočkovanost dospělé populace). Ideální dobou pro očkování proti chřipce je podzim, tedy období, než se virus začne v populaci ve větší míře šířit. Při rozjeté epidemii se musí počítat s tím, že po očkování je 2 týdny němé okno, kdy ještě očkovaný člověk není chráněný a může onemocnět  (inkubační doby chřipky je 1 až 3 dny).

Které zdroje informací ohledně očkování jsou důvěryhodné a které naopak nikoliv? 
Důvěryhodné jsou webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR, České vakcinologické společnosti nebo očkovacích center. Jistě je důvěryhodná i celá řada dalších zdrojů. Vždy je vhodné se podívat, kdo je autorem příspěvku a podívat se na jeho odborný profil. Při nejasnostech je vhodné kontaktovat svého praktického lékaře, eventuálně se obrátit přímo na online poradnu očkovacích center či vakcinologické společnosti.

Q&A: Vakcína proti covid-19

Jak je možné, že vakcíny byly vyvinuty tak rychle, navíc když jde o nové typy přípravků? 
Většina vakcín proti covid-19 vznikla na podkladě genového inženýrství. Jejich vývoji bylo věnováno velké celosvětové úsilí. RNA vakcíny jsou ve vakcinologii nové, ale pracuje se na nich již delší dobu a jsou již nějaký čas používány ve veterinární medicíně. Zrychlení při výrobě bylo umožněno mimo jiné tím, že již při klinických zkouškách začala výroba s tím, že pokud by klinické pokusy nedopadly dobře, musela by se již rozjetá výroba zastavit a vše zlikvidovat. To se naštěstí nestalo.

Může být moje vlastní DNA ovlivněná touto vakcínou?
V RNA vakcíně je přítomna ribonukleová kyselina (tedy RNA), zodpovědná za tvorbu povrchového tzv. S proteinu. RNA se v buňkách lidského těla rozpadne. Není schopna jakkoliv ovlivnit lidskou DNA, lidský genom. 

Může vakcína způsobit že onemocním? 
Ve vakcíně není koronavirus přítomen, tedy v souvislosti s aplikací vakcíny není možné onemocnět.

Jak víme, že je bezpečná?
Bezpečnost vakcín byla testována ve třetí fázi klinických pokusů, těch se zúčastnili desetitisíce dobrovolníků. A navíc v některých státech se očkuje již daleko masivněji než u nás. Izrael hlásí miliony aplikovaných dávek.

Jaké má vakcína nežádoucí účinky? 
Při milionech proočkovaných jedinců by se jistě jakékoliv závažné nežádoucí účinky medializovaly. Používané vakcíny zatím mají lehké lokální, popřípadě celkové účinky – bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu, únava, zvýšená teplota nebo bolesti hlavy, svalů, kloubů. Většinou vymizí do 3 dnů. Je možné k jejich tlumení použít paralen v běžných léčebných dávkách. Pokud si očkovaný jedinec nebude s jakýmikoliv postvakcinačními obtížemi vědět rady, měl by vždy kontaktovat očkovací centrum nebo svého praktického lékaře.