Srdce a srdeční infarkt

Srdce je svalový orgán uložený obvykle vlevo za hrudní kostí. Jeho úkolem je pumpovat krev do malého oběhu, tedy do plic, a velkého oběhu, tedy do zbytku těla.

Čím může srdce onemocnět?

Infarkt je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce, vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy, neboli kornatění tepen. Srdce pak nepracuje tak, jak má a není schopné správně pumpovat krev do těla.

Srdce natepe 3 miliardy tepů za život.

Projevy infarktu

  • Bolest na hrudi, která trvá alespoň 20 minut
  • Infarkt se může projevit ale i déletrvající bolestí zad
  • Pocit nedostatku dechu
  • Bledost, pocení
  • Úzkost
  • Nevolnost
  • Ztráta vědomí

Věděl/a jsi, že až 20 % infarktů může proběhnout bez bolesti na hrudi, nejčastěji u diabetiků.

Jak tomu mohu předejít?

Co mohu ovlivnit:

  • Kouření – Když přestaneš kouřit, sníží se po roce riziko infarktu a mrtvice až o 50 %.
  • Spánek – Spi alespoň 7 hodin denně a dodržuj pravidelné usínání a vstávání. I o víkendu :-).
  • Pohyb – Pravidelně se hýbej – alespoň 5krát týdně 30 minut.
  • Cukrovka – Pokud máš cukrovku pravidelně ji kontroluj a choď k praktickému lékaři.
     

Co ovlivnit nemůžu, ale měl/a bych o tom vědět

  • Pohlaví – Vyšší riziko hrozí mužům, ženy až do menopauzy chrání ženské hormony zvané estrogeny.
  • Věk – Riziko se zvyšuje s věkem nad 55 let.
  • Genetika – Pokud měl někdo v rodině infarkt nebo mrtvici před 55. rokem, informuj o tom svého praktického lékaře. Například familiární hypercholesterolémie je dědičné onemocnění, které může způsobit infarkt už v mladém věku.

Nejčastější otázky

Co dělat, když...

Co dělat, když u sebe nebo někoho v okolí zpozoruješ příznaky infarktu nebo mrtvice?
  1. Nepanikař, ale začni jednat!
  2. Volej 155!
  3. Zkontroluj vědomí – promluv na něj, štípni ho do ucha.
  4. Zkontroluj dýchání – zakloň mu hlavu a pozoruj, jestli se mu zvedá hrudník
  5. Stlačuj hrudník – v případě, že je člověk v bezvědomí a nedýchá.

Jaké jsou nejčastější rizikové faktory?

  • Pohlaví – Vyšší riziko hrozí mužům, ženy až do menopauzy chrání ženské hormony zvané estrogeny.
  • Věk – Riziko se zvyšuje s věkem nad 55 let.
  • Genetika – Pokud měl někdo v rodině infarkt nebo mrtvici před 55. rokem, informuj o tom svého praktického lékaře. Například familiární hypercholesterolémie je dědičné onemocnění, které může způsobit infarkt už v mladém věku.
  • Kouření – Když přestaneš kouřit, sníží se po roce riziko infarktu a mrtvice až o 50 %.
  • Spánek – Spi alespoň 7 hodin denně a dodržuj pravidelné usínání a vstávání. I o víkendu :-).
  • Pohyb – Pravidelně se hýbej – alespoň 5krát týdně 30 minut.
  • Cukrovka – Pokud máš cukrovku pravidelně ji kontroluj a choď k praktickému lékaři.
  • Váha – Nebezpečný je tuk, který se ukládá především na břiše. Váhu ovlivníš i zdravou stravou – obohať svůj jídelníček o zeleninu, celozrnné produkty, ryby a ovoce.
  • Krevní tlak – Pokud máš vysoký krevní tlak, pravidelně ho kontroluj a užívej léky od svého lékaře

Je pravda, že kouření škodí zdraví?

Ano, samozřejmě. Kouření totiž:
  • zvyšuje riziko krevní sraženiny
  • narušuje funkci krevních destiček
  • zvyšuje počet bílých krvinek (buňky zánětu)
  • zvyšuje produkci volných kyslíkových radikálů, které poškozují povrch cév

Cigareta obsahuje 5000 škodlivých látek a z toho 60 rakovinotvorných. 

Co se děje v těle při zapálení cigarety?

  • už po několika minutách v zakouřeném prostředí jsou patrné změny na vnitřní výstelce cév
  • stoupá krevní tlak až o 20 mmHg (přetrvává až 30 min po vykouření cigarety)
  • zvýší se stažlivost srdce a tepová frekvence
  • stoupají hladiny hormonů
  • stahují se cévy

Kouření je v Evropě je příčinou každého 5. úmrtí.

Co vše kouření ovlivňuje?

  • Plíce - Zvyšuje riziko rakoviny plic, porušuje jejich samočisticí schopnost a způsobuje kašel.
  • Cévy, srdce a mozek- Urychluje rozvoj aterosklérozy a tím vznik infarktu srdce a mozkové mrtvice.
  • Kůže, vlasy, zuby, dech - Má vliv na drobné tepénky v kůži, urychluje tak její stárnutí a vznik vrásek.
  • Plodnost - Zvyšuje pravděpodobnost potratu a vznik vrozených vad. Novorozenci matek kuřaček jsou náchylnější k nemocem a závislosti. 
  • Trávicí systém - Kouření má vliv na horší trávení a vznik rakoviny slinivky.
  • Rakovina - S kouřením se nejčastěji pojí rakovina plic, ale i dutiny ústní, slinivky, děložního čípku, ledvin, močového měchýře, střev i konečníku.

V zemích s nekuřáckými uzavřenými veřejnými prostory klesl výskyt akutních infarktů myokardu o 10 až 20 %

Co se stane v těle, když přestanu kouřit?

  • 20 minut - Tepová frekvence a krevní tlak se dostávají na normální hodnoty.
  • 24 hodin - Oxid uhelnatý se dostává pryč z těla a plíce se očišťují od pozůstatků z kouření.
  • 48 hodin - Nikotin se dostává pryč z těla, zlepšuje se chuť i čich.
  • 1 rok - Oproti kuřákům klesá riziko infarktu o polovinu.
  • 10 let - Oproti kuřákům klesá riziko rakoviny plic o polovinu.

Počet kuřáků v ČR klesá. V roce 2017 denně kouřilo 2,4 milionů Čechů. V roce 2019 jsou to 2 miliony.

Jak přestat kouřit?

  • Poraď se se svým lékařem.
  • Navštiv Centrum pro závislé na tabáku.
  • Zjisti, zda tvoje pojišťovna přispívá na léčbu závislosti na tabáku.
  • Stanov si den D a opravdu začni s odvykáním.
  • Změň svoje zvyky, najdi si nového koníčka.
  • Vyhýbej se situacím, kdy by sis normálně zapálil/a.
  • Neboj se využít pomocníky: sprej, žvýkačka, pastilka nebo náplast.

Každoročně v ČR zemře 18 000 osob na nemoci způsobené kouřením.

Podcast k tématu

O srdci s prof. MUDr. Petrem Touškem, Ph. D.