Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření (burn-out syndrom) je Světovou zdravotnickou organizací definován jako onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu. Je charakterizovaný vyčerpáním, odosobněním, negativismem a poklesem pracovní výkonnosti.

Jaké jsou projevy syndromu vyhoření?

Z psychických jsou to:

  • Únava, pokles výkonnosti a kreativity
  • Deprese, úzkost a pocity zklamání
  • Poruchy paměti a soustředění
  • Neschopnost uvolnit se či emoční oploštělost
  • Postárádní smyslu v zaměstnání, v životě, apatie

Z fyzických jsou to:

  • Poruchy trávení a dýchání
  • Pokles libida
  • Poruchy spánku
  • Tendence k návykovým látkám (alkohol, tabák, drogy, sladkosti)
  • Vysoký krevní tlak nebo až riziko infarktu
  • Únava, pocity vyčerpání, ztráta energie

Jak syndromu vyhoření předcházet?

Prevence je základ a proto se vyplatí do prevence investovat čas a energii, než pak řešit důsledky našeho přetížení a to, že jsme sami pro sebe nebyli hlavní prioritou.

  1. Nebýt sám - Najdi si lidi, kteří tě budou podporovat, mít rádi a bude jim na tobě záležet. Rozvíjením vztahů s rodinou, přáteli i kolegy, kteří tě podpoří v náročném období, přispěješ k osobní pohodě.
  2. Nepřepínat se - Stanov si na sebe realistické nároky a dávej si dosažitelné cíle. Důležité je také umět říkat NE ve chvílích, kdy se člověk cítí vyčerpaný.
  3. Najít balanc - Starej se o dobrou organizaci času a pestrost činností a zážitků nejen v pracovním životě, ale i v tom soukromém. Stanov si pevné hranice kolik času věnuješ práci a kolik času svému soukromému životu.
  4. Relax - Dbej na dostatek spánku a odpočinku. V práci ti mohou pomoci i nejrůznější relaxační techniky, od protažení, přes meditaci, až po krátkou procházku v obědové pauze. Relaxační techniky můžeš využít i mimo práci, vhodná může být jóga, autogenní trénink, Jacobsonova progresivní svalová relaxace, mindfulness.
  5. Koníčky a čas pro sebe - Věnuj dostatek času i vlastním koníčkům a sám/sama sobě. Je důležité tady nebýt jen pro druhé, ale i sám pro sebe.
  6. Buď laskavý/á - Buď v kontaktu sám/sama se sebou a ptej se sám sebe, jak se cítíš, co potřebuješ. Vnímej své myšlenky, energii i tělo. Pokud se necítíš dobře, zaměř se na to, čím to je. Nedávej nepříjemné pocity na vedlejší kolej, ale naopak jim věnuj pozornost.
  7. Pohyb - Vyber si pohyb či sport, který tě baví a zapomínáš při něm na okolní svět. Díky tomu odpoutáš své myšlenky od běžných starostí a endorfiny ti určitě zlepší náladu.
  8. Příroda - Choď do přírody. Najdi si svá oblíbená místa, kde je ti dobře a dokážeš tam hodit všechny starosti za hlavu. Nech čas jen tak plynout.
  9. Nebuď obětí moderních technologií - Digitální svět a moderní technologie jsou fajn a v lecčems  nám usnadňují život. Zkus se naučit být i bez nich. Dovol si nebýt na telefonu k dispozici 24/7, neusínej s tím, že kontroluješ ještě pracovní e-maily v telefonu, neprobouzej se s Facebookem či Instagramem v ruce. Dopřej si digitální detox. Pomoci ti také mohou různé aplikace, které ti běží na pozadí telefonu a dají ti feedback, kolik času denně trávíš na mobilu.

Nejčastější otázky

Co dělat, když...

Pokud máš v okolí blízkého člověka, který trpí duševním onemocněním, neodsuzuj ho nebo neříkej, že by se měl „více snažit.“ Dej mu potřebnou oporu a porozumění. Není v tom zdaleka sám.

Kdy si říct o pomoc?

Kdykoliv, kdy cítíš, že bys ocenil/a si o problému s někým promluvit.

Komu říct o pomoc?

  • Blízký člověk, kterému věříš
  • Lékař, terapeut, psycholog
  • Svépomocné skupiny, pacientské organizace
  • Krizová centra, linka bezpečí

Jak postupovat, když potřebuješ pomoc?

  • Jsi v životní situaci, kterou musíš řešit okamžitě a nejsi ji schopný zvládnout sám/sama? Obrať se na krizové centrum nebo zavolej na krizovou linku (více o krizových centrech či krizové lince níže). Děti do 18 let mohou navštívit dětské krizové centrum.
     

  • Jsi v situaci, kterou nemusíš řešit okamžitě? 

    • Jsi schopný/á si péči hradit sám/sama?  (800–1500 Kč za jedno sezení)
      Navštiv psychoterapeuta nebo psychologa sám/a. Ten tě může odeslat na vyšetření k psychiatrovi. Seznam psychoterapeutů najdeš na https://www.czap.cz/, kde si také můžeš ověřit jeho/její vzdělání. 

    • NEjsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv praktického lékaře, který ti doporučí odborníka spolupracujícího s pojišťovnou.

    • Nevíš, kterého odborníka navštívit? Navštiv praktického lékaře, který ti odborníka doporučí.  

Přehledný seznam online a offline míst, kde hledat pomoc najdeš na webu Nevypusť duši.

Kdy se obrátit na odborníka?

Kdykoliv budeš cítit, že si o dané situaci chceš s někým promluvit. Vyhledat ho můžete i v případě, že chceš nad danou situaci získat nadhled nebo přijít na nové řešení. 

Jak zdravý životní styl pomáhá předcházet stresu?

Vyvážená strava obsahující dostatek ovoce a zeleniny pomáhá imunitnímu systému vyrovnat se se stresem. Pravidelné cvičení odbourává stres, zvyšuje sebevědomí a uvolňuje endorfiny, mozkové hormony, které zlepšují náladu. Cvičení zlepšuje i spánek. Kromě toho také pozitivně působí na imunitní, kardiovaskulární i trávicí systém a posiluje jejich odolnost vůči stresu. Klíčem k úspěchu je najít cvičení, které tě baví a dělat ho pravidelně. 

Podcast k tématu

Podcast o syndromu vyhoření s Mgr. Hanou Mezerovou.