OCD – Obsedantně compulzivní porucha

Obsedantně compulzivní porucha (OCD) se projevuje nepříjemnými myšlenkami. Úlevu od nich člověk nalézá tak, že se neustále ujišťuje a opakovaně provádí nějakou činnost. Vyskytuje se ve stejném poměru u mužů i u žen.

Jak se OCD projevuje?

Jde o onemocnění charakterizováné vznikem obsese a kompulze. Výrazem obsese označujeme nechtěné, vtíravé, opakující se a neodbytné myšlenky, které se znovu a znovu vnucují do mysli člověka. Naproti tomu kompulze znamenají nutkavé, opakující se jednání či chování člověka.

Obsedantně kompulzivní poruchou (OCD) trpí 2–3 % lidí, což je asi každý 42. člověk.

Jaké jsou příklady nutkavého jednání?

  • neustálé kontrolování – např. dveří, zda jsou skutečně zamčené, až člověk přijde pozdě do práce
  • nadměrný smysl pro pořádek – např. neustálé přerovnávání šatníku, protože jeden kus oblečení není dokonale složený
  • nutkavé mytí – nejčastěji rukou, často tak dlouho a důkladně, dokud nejsou rozedřené
  • patologické shromažďování – např. shromažďování novin či časopisů v takové míře, až tím zásadně trpí kvalita bydlení

Provedení kompulze (rituálu) úzkost odstraňuje, ale pouze dočasně. Z dlouhodobé perspektivy vede ke vzniku „začarovaného kruhu“ a stupňování úzkosti. 

Jak se OCD léčí?

Léčbou první volby je dnes kognitivně behaviorální terapie. Pacient je vystaven situaci, která u něj vyvolává úzkost a je mu zabráněno ve vykonání kompulze/rituálu. Postupuje se od jednodušších aktivit ke složitějším a je pro každého pacienta individuální.

Dále se v léčbě využívá farmakoterapie( SSRI antidepresiva- inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), režimová opatření(eliminace stresu, relaxace, pohyb), zřídka neurochirurgický zásah či elektrokonvulzivní terapie.

Nejčastější otázky

Co dělat, když...

Pokud máš v okolí blízkého člověka, který trpí duševním onemocněním, neodsuzuj ho nebo neříkej, že by se měl „více snažit.“ Dej mu potřebnou oporu a porozumění. Není v tom zdaleka sám.

Kdy si říct o pomoc?

Kdykoliv, kdy cítíš, že bys ocenil/a si o problému s někým promluvit.

Komu říct o pomoc?

  • Blízký člověk, kterému věříš
  • Lékař, terapeut, psycholog
  • Svépomocné skupiny, pacientské organizace
  • Krizová centra, linka bezpečí

Jak postupovat, když potřebuješ pomoc?

  • Jsi v životní situaci, kterou musíš řešit okamžitě a nejsi ji schopný zvládnout sám/sama? Obrať se na krizové centrum nebo zavolej na krizovou linku (více o krizových centrech či krizové lince níže). Děti do 18 let mohou navštívit dětské krizové centrum.
     

  • Jsi v situaci, kterou nemusíš řešit okamžitě? 

    • Jsi schopný/á si péči hradit sám/sama?  (800–1500 Kč za jedno sezení)
      Navštiv psychoterapeuta nebo psychologa sám/a. Ten tě může odeslat na vyšetření k psychiatrovi. Seznam psychoterapeutů najdeš na https://www.czap.cz/, kde si také můžeš ověřit jeho/její vzdělání. 

    • NEjsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv praktického lékaře, který ti doporučí odborníka spolupracujícího s pojišťovnou.

    • Nevíš, kterého odborníka navštívit? Navštiv praktického lékaře, který ti odborníka doporučí.  

Přehledný seznam online a offline míst, kde hledat pomoc najdeš na webu Nevypusť duši.

Kdy se obrátit na odborníka?

Kdykoliv budeš cítit, že si o dané situaci chceš s někým promluvit. Vyhledat ho můžete i v případě, že chceš nad danou situaci získat nadhled nebo přijít na nové řešení. 

Jak si představit kompulzivní jednání?

Když například nemocný odchází z domova, zamkne. Po cestě si ovšem vzpomene, že nezamknul a musí se vrátit a zkoušet kliku. Po té odejde, ale opět se vrací z poloviny cesty aby se přesvědčil. Takto se to může opakovat mnohokrát než konečně dorazí do práce. 

Podcast k tématu

O lince bezpečí s Mgr. Kateřinou Liškovou.