Depresivní syndrom
Je to časté onemocnění, které závažně ovlivňuje denní činnosti člověka. Podle Světové zdravotnické organizace jím na celém světě trpí více než 250 milionů lidí.
Depresivní syndrom patří mezi poruchy nálady. Hlavní příčinu vzniku deprese nelze jednoznačně určit. Na jejím rozvoji se podílí více rizikových faktorů, např. genetika (zvyšuje riziko až 3×), závažné životní situace (např. ztráta blízkého člověka), dlouhodobý stres aj.
Jak se deprese projevuje?
- Nejčastěji pokleslou náladou, kterou nelze vylepšit a která během dne kolísá
- Dále ztrátou radosti ze života
- Sníženou energií a motivací
- Pocitem prázdnoty a beznaděje
- Podrážděností a únavou či ztrátou sebedůvěry.
- Poruchou koncentrace a paměti
- Sebevýčitkami a pocitem viny
- U těžkých forem se pak mohou vyskytnout bludy a halucinace
- Sníženou či zvýšenou chutí k jídlu
- Přidat se mohou i fyzické obtíže jako např. nespavost, potíže se zažíváním, srdeční obtíže, snížení libida a chuti k jídlu
Depresi je potřeba odlišit od smutku. Při depresi trvá chorobná nálada alespoň 14 dní a 70% pacientů při ní má myšlenky na sebevraždu.
Koho se deprese týká?
Může postihnout člověka v jakémkoliv věku. U dětí má často tělesné projevy například v podobě bolesti bříška a starší děti pak chodí třeba za školu. V období dospívání je pak typická zvýšená spavost a přejídání. Ve středním věku pak naopak dominuje nespavost. Specifickou kapitolou je pak poporodní deprese, což je stav, kdy matka k dítěti ztrácí vztah a má pocit, že selhává. Takovou situaci je potřeba okamžitě řešit a obrátit se na lékaře.
Jak se deprese léčí?
Chceme-li depresi diagnostikovat musí symptomy přetrvávat nejméně 2 týdny. Pokud na sobě nebo blízkém člověku tyto příznaky zpozorujete, navštivte praktického lékaře, který doporučí psychiatrické vyšetření. Pokud psychiatr stanoví diagnózu depresivního syndromu, navrhne další kroky. Ty se mohou pro každého lišit. Důležitá je změna životního stylu (pohyb, strava, techniky ovládající vlastní vnímání aj.), ale i pravidelné užívání léků, které mohou významně zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů. Biologickou léčbu deprese je vhodné doplnit i dlouhodobější psychoterapií
K depresím jsou statisticky náchylnější ženy a to až v 5 %, u mužů se pak vyskytuje ve 3%.
Prevence
-
Zkus začít myslet pozitivně (i když se to zdá jako těžký úkol). Pozitivní myšlení pomáhá s uklidněním a kontrolou stresu. Místo „to nedokážu“ si říkej „Udělám to nejlépe, jak dovedu“.
-
Během dne se zkus na pár minut zastavit, pročistit si hlavu (pomáhá procházka či dechová cvičení).
-
Zaměř se na aktivity, které ti zvednou náladu. Pusť si třeba svůj oblíbený film, přečti si před spaním knížku, povečeř s přáteli nebo se vrať k oblíbenému koníčku.
-
Nezapomeň, že relaxovat se dá nejen koukáním na oblíbený seriál, ale zkusit můžeš třeba sport, jógu či dechová cvičení. Projít se můžeš i po cestě z práce domů.
-
Dávej si realistické cíle. Vytvoři si seznam denních úkolů a ty se snaž splnit.
-
Mysli na zdravý životní styl. Vyhni se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám. Právě ty situaci ještě zhoršují.
Nejčastější otázky
Co dělat, když...
Pokud máš v okolí blízkého člověka, který trpí duševním onemocněním, neodsuzuj ho nebo neříkej, že by se měl „více snažit.“ Dej mu potřebnou oporu a porozumění. Není v tom zdaleka sám.
Kdy si říct o pomoc?
Kdykoliv, kdy cítíš, že bys ocenil/a si o problému s někým promluvit.
Komu říct o pomoc?
- Blízký člověk, kterému věříš
- Lékař, terapeut, psycholog
- Svépomocné skupiny, pacientské organizace
- Krizová centra, linka bezpečí
Jak postupovat, když potřebuješ pomoc?
-
Jsi v životní situaci, kterou musíš řešit okamžitě a nejsi ji schopný zvládnout sám/sama? Obrať se na krizové centrum nebo zavolej na krizovou linku (více o krizových centrech či krizové lince níže). Děti do 18 let mohou navštívit dětské krizové centrum.
-
Jsi v situaci, kterou nemusíš řešit okamžitě?
-
Jsi schopný/á si péči hradit sám/sama? (800–1500 Kč za jedno sezení)
Navštiv psychoterapeuta nebo psychologa sám/a. Ten tě může odeslat na vyšetření k psychiatrovi. Seznam psychoterapeutů najdeš na https://www.czap.cz/, kde si také můžeš ověřit jeho/její vzdělání. -
NEjsi schopný/á si péči hradit sám/sama? Navštiv praktického lékaře, který ti doporučí odborníka spolupracujícího s pojišťovnou.
- Nevíš, kterého odborníka navštívit? Navštiv praktického lékaře, který ti odborníka doporučí.
-
Přehledný seznam online a offline míst, kde hledat pomoc najdeš na webu Nevypusť duši.
Kdy se obrátit na odborníka?
Kdykoliv, kdy cítíš, že bys ocenil/a si o problému s někým promluvit.
Jak zdravý životní styl pomáhá předcházet depresi?
Dostatek spánku – Každodenní přísun spánku by měl být ideálně mezi 7–9 hodinami. Samozřejmě záleží na tvém věku. V pravidelném spánku ti pomůže, pokud si stanovíš čas, ve který budeš pravidelně každý den chodit spát a vstávat.
Vyvážená a zdravá strava – Základem duševního zdraví je i vyvážená zdravá strava, která nás zásobuje energií a vytváří naši tělesnou konstituci.
Pravidelný pohyb – Ten je pro celkové zdraví člověka nepostradatelný. Pravidelný pohyb přispívá, jak k fyzickému zdraví, tak k tomu psychickému. Snížuje stres, úzkost a zvyšuje sebevědomí. Právě proto je důležitým faktorem v prevenci duševních onemocnění a zároveň zvyšuje kvalitu života lidem, kteří nějakým duševním onemocněním trpí (často se zařazuje do léčby deprese). Zkus si proto najít nějaký druh aktivity, která tě bude bavit a věnuj se jí 3× týdně po dobu alespoň 30 minut.
Správné hospodaření s časem – Na všechny z nás je kladeno obrovské množství povinností, proto je důležité zaměřit se na správné hospodaření s časem. Do svého denní režimu zařaď dostatečnou dávku relaxace (až už aktivní či pasivní), stanov si přesný čas, kdy se budeš věnovat práci a jakou dobu budeš věnovat sobě.
Relaxační a autoregulační cvičení – Jsou základem psychohygieny, pomáhají k cílovědomému zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost. Relaxace odstraňuje svalové a duševní napětí, umožňuje organismu (včetně mozku) regeneraci a zotavení. Mezi nejúčinější prostředky relaxace patří pohyb, vnímání těla (mindfulness) nebo střídání napětí a uvolnění. Zkus třeba jógu, procházky, cvičení nebo meditaci.
Podcast k tématu
O depresi s prof. MUDr. Lucií B. Motlovou, PhD.
