Minerální látky

Minerály jsou anorganické prvky, které jsou přítomny v půdě a ve vodě. Odtud je absorbují rostliny a konzumují je zvířata - tak se dostávají do potravy člověka. 

Mezi nejvýznamnější minerální látky patří vápník, sodík a draslík. Významné jsou ale i stopové prvky, kterých potřebujeme ještě menší množství, mají ale významné funkce v organismu. Mezi ně patří například jód, zinek, železo či měď. 

Železo

Železo je důležitým stopovým prvkem, který je součástí hemoglobinu a myoglobinu. Bez železa se do tkání a svalů nedostává dostatek kyslíku, což je důvod, proč nízká hladina železa v krvi způsobuje únavu. Železo je tak nejčastěji chybějící mikroživinou na světě vůbec. Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, tzv. anémii z nedostatku železa.

Železo se v potravinách vyskytuje ve 2 formách, v hemové a nehemové. Maso a mořské plody jsou bohaté na hemové železo. Zdrojem nehemového železa jsou pak především luštěniny, listová zelenina či různá semínka a ořechy. Hemové železo z živočišných potravin se vstřebává lépe než nehemové.

Doporučená denní dávka železa je 8 mg pro muže a 18 mg pro ženy a až 27 mg pro těhotné ženy. Železo může chybět ženám se silnější menstruací či těhotným. Ty by ho tedy také měly doplňovat po konzultaci s lékařem.

V roce 1870 vyšla práce o špenátu, ve které se v obsahu železa ve špenátu autoři sekli o desetinnou čárku. Tak vznikla “zázračná” zelenina s desetinásobným obsahem železa oproti realitě. Tato chyba se stala inspirací pro slavného Pepka námořníka, který se vždy nadopuje špenátem a následně zneškodní všechny své nepřátele. Tipni si, jak dlouho trvalo, než došlo odhalení chyby v desetinné čárce. 67 let!

Vápník

Vápník je minerální látka, která je nejčastěji asociována se zdravými kostmi a zuby, hraje ale důležitou roli i při srážení krve, účastní se svalového stahu a reguluje normální srdeční rytmus i nervové funkce. 

Zdrojem vápníků není jen mléko a mléčné produkty, ale i ovoce,  brukvovitá zelenina (například květák, brokolice, kedlubna či kapusta), luštěniny, tofu srážené vápníkem či ořechy. V našich končinách je navíc významným zdrojem voda z kohoutku, zvláště pokud teče tvrdá, s vyšším obsahem minerálů. Co se týče rostlinných mlék, tak za zdroj vápníku lze označit pouze ta, která jsou o něj obohacena. Z těchto zdrojů se ale vápník vstřebává ve značně rozdílné míře. 

Doporučený denní příjem vápníku je 1000 mg. Vápník v kombinaci s vitaminem D by měli suplementovat zejména ženy po menopauze po konzultaci s lékařem.

Jód

Jód je významný pro správnou funkci štítné žlázy. Proto je vhodné používat sůl, která je o jód obohacena, další suplementace pak již nutná není. Pozor, jód není v různých přírodních solích - například himalájské.