Atopický ekzém

Atopický ekzém neboli atopická dermatitida je časté chronické svědivé zánětlivé 
kožní onemocnění, které se může projevit v každém věku. Jak poznat, že jde o atopický ekzém a jak ho léčit, když se objeví?

Jak se atopický ekzém projevuje?

Mezi nejčastější příznaky atmopického ekzému patří suchá kůže, svědění nebo zánětlivá červená ložiska (časo s puchýřky, které splývají a praskají).

Počet pacientů s atopickým ekzémem v posledních letech roste. V České republice tímto onemocněním trpí 10 % obyvatel. Z toho asi 16 % připadá na děti do 4 let věku a 12 % na děti školního věku. Postihuje stejně často muže i ženy. Do prvního roku života se projeví u 60 % dětských pacientů. U některých pacientů se však atopická dermatitida klinicky projeví až v dospělosti.

Jak poznat atopický ekzém?

Projevy atopické dermatitidy se liší s věkem.

U kojenců

U kojenců se atopický ekzém nejčastěji vyskytuje v obličeji, a to zejména na tvářích. Postupně dochází k rozšiřování na krk, trup a končetiny. Jedná se o symetrické výsevy drobných, živě červených pupínků a puchýřků, které splývají a praskají. Posléze mohou vznikat až mokvající plochy. Kožní projevy intenzivně svědí, dítě je škrábe, je neklidné, pláče, budí se ze spaní.

U dětí

U dětí se ekzém přesouvá zejména na krk a do záhybů kůže v okolí loktů, zápěstí a pod kolena. Kůže nebývá tak živě červená, mokvání je méně časté. Typická jsou ložiska suché, zhrubělé, v různé intenzitě se šupící kůže.

U dospělých

U dospívajících se projevuje jako neostře ohraničené symetrické zarudnutí postihující obvykle obličej, nejčastěji oblasti kolem očí a úst. Zarudlá, zdrsnělá ložiska se vyskytují i na krku a horní části hrudi. V dospělosti může být postižena i kštice s výrazným svěděním, šupením, se suchými a řídkými vlasy.

U pacientů, u nichž se vyskytují častá zhoršení nemoci, dochází k nezvratným změnám kůže označovaným jako lichenifikace, kdy je kůže zhrubělá a málo poddajná. Kvůli viditelným příznakům atopického ekzému může trpět i duševní pohoda dítěte, které se může na veřejnosti cítit nepříjemně nebo úzkostně. Každodenní život pacienta i jeho rodiny narušuje také neustávající svědění.

Co mají společného astma a ekzém?

Atopický ekzém, astma a alergickou rýmu řadíme mezi tzv. atopická onemocnění. Atopie je dědičný sklon ke vzniku alergických onemocnění. Rozvoj atopických onemocnění začíná vznikem atopického ekzému v časném dětství, pokračuje rozvojem alergické rýmy a později vznikem astmatu. Říkáme tomu atopický pochod, ale ne vždy se projeví všechny jeho složky.

Atopický ekzém mohou dále zhoršit provokující faktory:

  1. Kontaktní a vzdušné alergeny - prach, roztoči, pyly, zvířecí alergeny, srst, plísně
  2. Potravinové alergeny - mléko, vejce, ryby, mořské plody, citrusové plody, kiwi, ananas, mango, jahody, rybíz, rajčata, paprika, celer, petržel, křen, čokoláda, kakao, mák, med, ořechy, luštěniny, sója, hořčice, bílkoviny v obilninách, kysané zelí, konzervované potraviny, exotické koření, uzeniny
  3. Kontakt s dráždivými látkami (iritanty) - horká voda, mýdla, prací prostředky, chlór, cigaretový kouř, písek, oblečení z umělých vláken (polyester), vlny a kožešin
  4. Mikroorganismy – bakterie, viry, plísně, kvasinky 
  5. Emocionální stres
  6. Hormonální změny - dospívání, těhotenství, porod, menopauza, premenstruační zhoršení
  7. Chlad a horko 

Poslouchej podcast

Víc než 90% populace s astmatem může žít bezpříznakový život. Na astma lze ale i zemřít. Jak na život s astmatem bez problémů, i když tuhle nemoc nelze vyléčit?

Jak se atopický ekzém léčí?

Léčba atopie je kompletní a dlouhodobý proces, který vyžaduje úzkou spolupráci lékaře s pacientem, popřípadě rodiči dítěte. Na léčbě se podílí alergolog a dermatolog, velmi vítaný je také imunolog a psycholog.

Léčbu atopického ekzému v užším slova smyslu rozdělujeme na zevní (lokální) a vnitřní (celkovou, tzn. podání léků ústy či injekčně).

Součástí péče o pacienta s atopickým ekzémem je důsledná a opakovaná edukace. Porozumění nemoci totiž usnadňuje pacientům správně dodržovat léčebná opatření, což o vede k úspěchu v terapii. Dalším krokem v léčbě je zavedení režimových opatření s cílem odstranění nebo alespoň omezení potenciálních alergenů. U kojenců a malých dětí sem často patří i zavedení diety. 
Základem zevní léčby je pravidelné každodenní používání promašťovacích krémů či mastí (tzv. emoliencií). Úkolem emoliencií je kůži zvláčnit. Při akutním zhoršení  je potřeba k promazávání přidat ještě masti s protizánětlivým účinkem. Do této kategorie patří kortikosteroidy a topické imunomodulátory. Další možnou skupinou a teoreticky náhradou za kortikosteroidy jsou i dehtové preparáty v podobě ichtamolu nebo zinkové oleje či masti.
Nejčastějšími celkově (systémově) podávanými léky u ekzematiků jsou protialergická antihistaminika. Používají se ke zmírnění svědění, na samotný průběh nemoci ale nemají vliv. U závažných forem atopické dermatitidy, kdy ke kompenzaci nestačí lokální terapie kortikoidy a topickými imunomodulátory, se používají imunosupresivní léky. Po celou dobu léčby jsou kontrolovány jaterní a ledvinné funkce. 
Na pomezí lokální a celkové léčby je tzv. metoda vlhkých zábalů – tzv. wet wrap therapy. Ty zintenzivní zevní terapii a někdy mají i protisvědivý efekt.
K systémové léčbě patří i tzv. fototerapie. Jde o světloléčbu UV zářením ve specializovaných centrech či dermatologických ambulancích. Vhodným doplňkem léčby je také lázeňský pobyt.
Moderní možností léčby těžké formy atopické dermatitidy je tzv. biologická léčba. Cíleně blokuje pouze malou část imunitního systému, která onemocnění způsobuje. To umožňuje vyšší účinnost a zároveň větší bezpečnost léčby.

Nejčastější otázky

Jaké jsou rizikové faktory atopického ekzému?

Na rozvoji atopického ekzému se podílí:

  • Genetika
    Mnoho lidí má pro atopický ekzém genetický předpoklad, což znamená, že se ekzém může dědit v rodině. Přítomnost atopie v rodině zvyšuje riziko vzniku ekzému trojnásobně. 
     
  • Defekt kožní bariéry
    V důsledku porušení kožní bariéry dochází ke zvýšeným ztrátám vody, a tudíž ke zvýšení suchosti pokožky. Kůže se stává citlivější ke spouštěcím faktorům, jako jsou dráždivé látky a alergeny, které atopický ekzém dále zhoršují.
     
  • Zvýšená imunitní odpověď
    Imunitní systém chrání tělo před škodlivými vlivy. U atopiků je jeho odpověď zvýšená a dochází tak k přehnané imunitní reakci směrem k neškodným stimulům.
     
  • Vlivy životního prostředí
    Dle tzv. hygienické hypotézy se na rozvoji atopické dermatitidy podílí i přílišná čistota prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Zatímco “dítě z vesnice” se setká s množstvím podnětů, které rozvíjejí jeho imunitní systém a vedou k jeho vyváženosti, imunita “městského dítěte” vychovávaného v přílišné čistotě reaguje i na neškodné podněty přehnaně.
     
  • Infekce
    Naši kůži obývají přátelské bakterie, které ji chrání. Narušení tohoto tzv. mikrobiomu a snížení jeho pestrosti jinými mikroorganismy přispívá k rozvoji atopického ekzému.

Jak se atopický ekzém diagnostikuje?

Atopický ekzém diagnostikuje kožní lékař (dermatolog) na základě průběhu nemoci a klinických příznaků. Ke stanovení diagnózy může pomoci také vyšetření krve či vzorku kůže, popřípadě speciální alergologické testy. Pokud máš jakékoliv podezření na atopický ekzém, poraď se se svým praktickým lékařem, který tě odešle na specializované vyšetření. 

Dá se vzniku atopického ekzému předejít?

Bohužel ne. Můžeš ale předejít častějšímu zhoršování, a to omezením kontaktu se spouštěči a zároveň pravidelným užíváním doporučené léčby.

Jak na to?

  • Jez zdravou stravu (bohatou na antioxidanty), vynechávej potraviny, na které se ti objevila alergie.
  • Nekuř, a to ani elektronické cigarety.
  • Udržuj přiměřenou teplotu v místnosti, předejdeš tak pocení.
  • Vhodně se oblékej,  vyhni se těsnému oblečení z vlny či kůže, raději zvol prodyšnou bavlnu.
  • Omez kontakt s domácími zvířaty a dráždivými látkami, jako jsou například aviváže, prací prostředky, saponáty, chlor.
  • Přizpůsob tomu i svou domácnost  - zajisti vlhké, bezprašné, chladnější prostředí bez koberců a záclon,  pravidelně vysávej a větrej.
  • Správně se starej o svou pleť - používej vhodná mýdla, šampóny a kosmetiku, vyhni se dlouhým horkým koupelím. 
  • Zabraň škrábání a tím i průniku infekce do kůže - dostatečně pleť promašťuj a nos nakrátko střižené nehty.
  • Pracuj se stresem - v dnešní době se stresu nevyhneš, můžeš ho ale zmírnit například pravidelným pohybem, meditací či dechovými cvičeními.

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, články a podcasty, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.

 

Podpoř online edukaci
v oblasti prevence

Chceme, aby prevence lidi bavila a stala se běžnou součástí jejich životů. Proto vyrábíme infografiky, videa, články a podcasty, které postujeme na Instagram, náš Youtube nebo nahráváme na web do sekce prevence. Pomoz nám, ať můžeme vzdělávat online.