Úzkostná porucha
Úzkost je běžná lidská emoce, jejíž příčinu nelze jednoznačně určit. Tím se liší od strachu, který má jasnou příčinu. Pokud se úzkost objevuje nečekaně, v neadekvátních situacích, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, jedná se o úzkostnou poruchu. Za život se s úzkostnou poruchou setká až ¼ lidí. 2× častěji se pak vyskytuje u žen. Co ji způsobuje? Na vině může být trauma z dětství, ale také stres či genetika.
Příznaky úzkostné poruchy
Celou řadou fyzických a psychických příznaků. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se u něj mohou i potíže se spánkem. Jednotlivé ataky pak mohou přicházet náhle, v rámci minut dosáhnout maxima a poté odeznít. V této formě se s úzkostí nejčastěji setkají mladí lidé se stresovým dětstvím či maminky v šestinedělí.
Fyzické:
- Bušení srdce, pocení, třes, sucho v ústech, zrychlené dýchání
- Bolesti hlavy, břicha či na hrudi
- Dostavit se mohou i návaly horka a chladu, mravenčení či závrať
- Neschopnost se uvolnit
Psychické:
- Neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly
- Strach, co přijde v budoucnu
- Odosobnění
- Potíže se soustředěním
Poslouchej podcast
Všichni ten pocit známe. Čeká nás první den v nové práci nebo máme před těžkou zkouškou. Naše srdce najednou bije tak rychle, jakoby chtělo vyskočit z hrudníku. Bolí nás břicho, je nám na zvracení, do sebe nedostaneme ani kousek chleba. Z nás pak nevyjde ani slovo, máme knedlík v krku.
Jak se úzkostná porucha léčí?
Léčba úzkostné poruchy je opět v psychoterapii a psychoedukaci a v případě středně či těžkých příznaků se nasazuje i medikace.
Děti rodičů s panickou poruchou mají riziko vzniku úzkostné poruchy až 20 %.
Jak předejít úzkostem?
- Zkus začít myslet pozitivně (i když se to zdá jako těžký úkol). Pozitivní myšlení pomáhá s uklidněním a kontrolou stresu. Místo „to nedokážu“ si říkej „Udělám to nejlépe, jak dovedu“.
- Během dne se zkus na pár minut zastavit, pročistit si hlavu (pomáhá procházka či dechová cvičení).
- Zaměř se na aktivity, které ti zvednou náladu. Pusť si třeba svůj oblíbený film, přečti si před spaním knížku, povečeř s přáteli nebo se vrať k oblíbenému koníčku.
- Nezapomeň, že relaxovat se dá nejen koukáním na oblíbený seriál, ale zkusit můžeš třeba sport, jógu či dechová cvičení. Projít se můžeš i po cestě z práce domů.
- Dávej si realistické cíle. Vytvoři si seznam denních úkolů a ty se snaž splnit.
- Mysli na zdravý životní styl. Vyhni se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám. Právě ty situaci ještě zhoršují.
Loono Blog
Relaxační a meditační techniky pro začátečníky. Pomohou s odbouráním stresu i bolesti.
Tento proces sebeuvědomování je schopností, která se dá trénovat jako každá jiná, a je tedy možné se v ní zdokonalovat. K lepšímu sebeuvědomování nám mohou pomoci relaxační a meditační...celý článek.
Nejčastější otázky
Kdy se obrátit na odborníka?
Jaké jsou základní metody péče o duševní zdraví
Dostatek spánku – Každodenní přísun spánku by měl být ideálně mezi 7–9 hodinami. Samozřejmě záleží na tvém věku. V pravidelném spánku ti pomůže, pokud si stanovíš čas, ve který budeš pravidelně každý den chodit spát a vstávat.
Vyvážená a zdravá strava – Základem duševního zdraví je i vyvážená zdravá strava, která nás zásobuje energií a vytváří naši tělesnou konstituci.
Pravidelný pohyb – Ten je pro celkové zdraví člověka nepostradatelný. Pravidelný pohyb přispívá, jak k fyzickému zdraví, tak k tomu psychickému. Snížuje stres, úzkost a zvyšuje sebevědomí. Právě proto je důležitým faktorem v prevenci duševních onemocnění a zároveň zvyšuje kvalitu života lidem, kteří nějakým duševním onemocněním trpí (často se zařazuje do léčby deprese). Zkus si proto najít nějaký druh aktivity, která tě bude bavit a věnuj se jí 3× týdně po dobu alespoň 30 minut.
Správné hospodaření s časem – Na všechny z nás je kladeno obrovské množství povinností, proto je důležité zaměřit se na správné hospodaření s časem. Do svého denní režimu zařaď dostatečnou dávku relaxace (až už aktivní či pasivní), stanov si přesný čas, kdy se budeš věnovat práci a jakou dobu budeš věnovat sobě.
Relaxační a autoregulační cvičení – Jsou základem psychohygieny, pomáhají k cílovědomému zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost. Relaxace odstraňuje svalové a duševní napětí, umožňuje organismu (včetně mozku) regeneraci a zotavení. Mezi nejúčinější prostředky relaxace patří pohyb, vnímání těla (mindfulness) nebo střídání napětí a uvolnění. Zkus třeba jógu, procházky, cvičení nebo meditaci.
Loono Blog
Podcastová série o duševním zdraví
Zajímá tě duševní zdraví a chceš se dozvědět více? Poslechni si naši podcastovou sérii. Do studia jsme si pozvali... celý článek.
