Jak předcházet duševním onemocněním?

Závažným psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie či autismus, které mají zřejmě biologické základy, jednoduše předcházet nelze. Pomocí preventivních opatření ale můžeš výrazně snížit riziko rozvoje běžnějších duševních problémů, jako jsou úzkosti, deprese či závislosti. 

Ptáš se, jak na to? Základem je několik následujících tipů!  Mohou ti znít sice banálně, ale na tvou duševní pohodu mají zásadní vliv.

  • Nepodceňuj spánek. Spát bys měl/a každou noc ideálně 7–9 hodin. Pro teenagery je doporučená délka spánku dokonce 8–10 hodin, pro školáky ve věku mezi 6 a 13 lety pak 9–11 hodin. Jak toho docílit? Zkus si vedle budíku nastavit i usínák, tedy připomínku toho, kdy je potřeba začít se chystat ke spánku. Jednoduše od času, kdy potřebuješ ráno vstát, odečti 8–9 hodin tak, abys měl/a před samotným spánkem ještě půl hodinu času na relaxační aktivitu, jako je čtení či poslech hudby, a nechal/a si také dostatek času na usnutí. Neméně důležité je pak usínat a probouzet se každý den přibližně ve stejný čas. Snaž se také používat filtry modrého světla na mobilních zařízeních a spát v dobře větrané, chladné místnosti, kde tě nebudou rušit žádné zdroje světla ani hluk. Více se o pravidlech spánkové hygieny dozvíš v následujícím článku. 
  • Pravidelně se hýbej. Pohyb přispívá nejen ke zdravým svalům a kostem, ale také ke zdravému srdci. Pravidelný pohyb má ale pozitivní vliv i na duševní pohodu. Jelikož zvyšuje sebevědomí, snižuje stres a úzkost, je důležitým faktorem v prevenci duševních onemocnění. Najdi si nějaký druh aktivity, který tě baví, a dělej ho alespoň 30 min 5× týdně. Pokud opravdu nestíháš, zkus aspoň vystoupit o zastávku dříve po cestě z práce nebo ze školy či vyrazit na 15 minutovou procházku kolem bloku. I tento lehčí pohyb ti pomůže navodit pocit klidu a relaxace. 
  • Vybírej si potraviny s rozmyslem. To, jaké zdroje energie pro své tělo zvolíš, má samozřejmě vliv na jeho fungování. Pokud se budeš pravidelně stravovat ve fastfoodech, ládovat se zpracovanými potravinami a sladkostmi, povede to k únavě a zhoršené schopnosti rozhodovat se. Dlouhodobě nevhodná strava může dokonce zhoršit projevy stresu či deprese. Na druhou stranu není potřeba nic přehánět a občas si s chutí dopřát i koláč nebo zmrzlinu. Pokud se chceš stravovat vyváženě, pomůže ti tzv. zdravý talíř. Více se o něm i dalších zásadách zdravého stravování dočteš tady.
  • Važ si svého času a sepiš si seznam úkolů. Vzhledem k množství povinností, které jsou v dnešní době na člověka kladeny, je velmi důležité hospodaření s časem. Jak na to? Sepiš si úkoly, které je v daný den potřeba zvládnout, a zamysli se, kolik času ti jejich splnění zabere. Podle toho si stanov dobu, kdy se budeš věnovat práci, a čas, který si vyhradíš na koníčky nebo akce s blízkými. To, že úkoly uvidíš rozepsané, ti pomůže udržet si v činnostech pořádek. Navíc budeš mít jistotu, že na nic nezapomeneš. Pokud se aktuálně věnuješ práci, pokus se ji odvést co nejefektivněji. Snaž se nemít to-do list nerealisticky dlouhý, aby tě množství nesplněných úkolů nestresovalo a nevyvolávalo v tobě pocit úzkosti.
  • Dopřej si čas na relaxaci. Odpočívat můžeš pasivně třeba poslechem písniček nebo sledováním seriálů. Existují ale i aktivní formy relaxace, mezi které patří například meditace či lehký pohyb (jógy, procházka). Během relaxace do mozku přichází snížené množství impulzů, čímž se z organismu odstraňuje svalové a duševní napětí, které vede k jeho regeneraci a zotavení. Mezi vůbec nejefektivnější formy relaxace patří relaxační cvičení, během kterých vnímáš vlastní tělo nebo střídáš napětí a uvolnění jednotlivých svalových skupin. Vedené relaxační cvičení si můžeš vyzkoušet tady. 
  • Nauč se pracovat se stresem. Stres je běžnou zdravou psychologickou i fyzickou reakcí na zátěž. Když zátěž či nebezpečí pomine, měl by se organismus vrátit do klidového stavu. V dnešní době je ale často stres dlouhodobou, chronickou záležitostí, která vede ke zdravotním komplikacím. Vyvolává pocit zahlcení, úzkosti, nebo dokonce deprese. Výjimkou není ani nespavost či tendence ke vzniku závislostí. Více informací o různých druzích stresu i dalších způsobech, jak se sním vypořádat, najdeš v tomto článku.

Většina duševních onemocnění se rozvíjí do 24 let věku, proto je důležité o své #dobrenitro pečovat již v mládí.

Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Článek vznikl za podpory

Kam dál?

Pomohl ti náš článek?
Můžeš nás podpořit.

 

Pomohl ti náš článek?
Můžeš nás podpořit.