Jak si udržet dobré nitro?

Duševní zdraví ovlivňuje to, jak myslíme, jak se cítíme a jak jednáme. Jak poznáš, že je tvé duševní zdraví v pořádku? Ukážeme ti to na následujícím příkladu.

Zkus si představit sebe, jak jdeš ráno do práce, ale ujede ti tramvaj. Dokážeš však zachovat chladnou hlavu a nepanikařit, že přijdeš pozdě. Zamyslíš se nad možnými východisky, a nakonec se rozhodneš situaci vyřešit tím, že si najdeš jiný spoj a kus cesty dojdeš pěšky. Zavoláš svému šéfovi a omluvíš se, že zmeškáš ranní poradu, a hned co přijdeš do kanceláře, se začneš věnovat své práci.

I když ti možná zní výše popsaná situace banálně, pro někoho může být problémem, který mu v lepším případě zkazí a rozhodí celý den, v tom horším způsobí až psychické zhroucení. 

I když ti možná zní výše popsaná situace banálně, pro někoho může být problémem, který mu v lepším případě zkazí a rozhodí celý den, v tom horším způsobí až psychické zhroucení. 

Duševní onemocnění trápí 30 % Čechů. Jedná se o stavy našeho nitra, které mají negativní dopad především na myšlení, prožívání a vztahy k nám samým i k okolí. Patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti, předčasného odchodu do důchodu a invalidity. Na jejich zvýšeném výskytu v dnešní době má zásadní podíl i nevyvážený životní styl a podceňování faktorů, jako jsou shon a stres, nezdravá strava, nedostatek odpočinku, velké pracovní tempo a nedostatek sociálních vazeb.

Poslouchej podcast

Zajímá tě duševní zdraví a chceš se dozvědět více? Poslechni si naši podcastovou sérii. Do studia jsme si pozvali spoustu odborníků, kteří ti přiblíží, jak o své duševní zdraví pečovat správně.

Jak se tedy o nitro správně starat? Přinášíme ti několik ověřených rad: 

  • Ve zdravém těle zdravý duch. Základem duševního zdraví je i vyvážená zdravá strava, která nás zásobuje energií, vytváří naši tělesnou konstituci, a především je prevencí obezity. Klíčem je pestrost a vyváženost. Nezapomínej na zeleninu a ovoce, které jsou zdrojem vitamínů a antioxidantů. Například vitamín B12 je důležitý pro mozek ale i správnou tvorbu DNA a bílkovin v našem těle. Důležitou roli při regulaci neurotransmiterů (=mozkových hormonů), které vysílají zprávy do mozku a těla, hraje hořčík. Dostatečná hladina hořčíku v těle přispívá ke snížení pocitů stresu a úzkosti. 
     
  • Pohyb přispívá ke zdravému srdci, svalům nebo kostem. Ale věděl/a jsi, že má pozitivní vliv i na duševní pohodu? Pravidelné cvičení zvyšuje sebevědomí, odbourává stres a také pocity úzkosti.  Kromě toho že působí preventivně, zvyšuje i kvalitu života lidem trpícím nějakým duševním onemocněním a bývá součástí léčby deprese. Každému vyhovuje jiný druh pohybu. Najdi si ten, který tě baví a dělej ho pravidelně. Alespoň 30 min 5x týdně.
     

  • Spát bychom měli každý den 7-9 hodin ve vyvětrané místnosti a ve tmě. Klíčem je pravidelnost. Nauč se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, a to i o víkendu.  V posteli zůstávej jen po dobu spánku a 2-3 hodiny před spaním vypni obrazovky, ze kterých září modré světlo. To totiž brání vyplavení melatoninu, hormonu spánku. 
     

  • Rozvíjej své vztahy. Najdi si lidi, kteří tě budou podporovat, mít rádi a bude jim na tobě záležet. Rozvíjením vztahů s rodinou, přáteli i kolegy, kteří tě podpoří v náročném období, přispěješ k osobní pohodě.
     

  • Najdi balanc. Starej se o dobrou organizaci času a pestrost činností a zážitků nejen v pracovním životě, ale i v tom soukromém. Stanov si pevné hranice, kolik času věnuješ práci a kolik času svému soukromému životu. Zkus si udělat seznam úkolů na daný den a postupně je plň. Dávej si ale dosažitelné cíle a nauč se říkat ne ve chvílích, kdy se cítíš vyčerpaně. 

    Rozděl si velký problém na menší části a vypořádej se s nimi postupně. Po práci si přečti svou oblíbenou knihu, nebo zajdi na večeři s přáteli.  Nezapomínej na své koníčky, a to ani ve chvíli, kdy máš pocit, že to opravdu nestíháš.
     

  • Denně relaxuj. Základem psychohygieny jsou také relaxační cvičení, která pomáhají k zvládání stresu a podpoře duševní vyrovnanost. Jak už název napovídá, cvičení navozují relaxaci neboli uvolnění. Relaxaci charakterizuje snížené množství impulsů, které přicházejí do mozku z okolí - ze svalů a smyslových orgánů. Tím se sníží míra podráždění mozku a vytvářejí se podmínky k zotavení. 

    Jak to pomáhá? Dáte mysli něco jednoduchého, čím se má zabývat, a tím pádem nemá čas na nic jiného. Mezi nejúčinnější prostředky relaxace patří pohyb, ale také vnímání těla (mindfulness), joga a specifická cvičení, jako je střídání napětí a uvolnění i trénink dýchání. Stačí na to pár minut třeba kolem oběda v kanceláři. Zkusit můžeš třeba meditaci, dechová cvičení a nebo se jdi projít. A když se z kanceláře vzdálit nejde? Otevři okno a pusť si do ní čerstvý vzduch nebo si uvař oblíbený čaj.
     

  • Důležitou součástí prevence je vědět, kdy je čas jednat. Lidé si často říkají, že jejich potíže ještě nejsou dostatečně vážné na to, aby vyhledali odborníka. Někdy to však nechají zajít až příliš daleko a dostávají se do situace, kterou vyřeší až krizové centrum. Odborníka vyhledej kdykoliv, když ti přijde, že se u tebe vyskytl příznak duševního onemocnění jakékoliv závažnosti. Ale také kdykoliv cítíš, že si o svých potížích potřebuješ s někým promluvit. Vyhledat ho můžeš i v případě, že chceš nad danou situaci získat nadhled nebo přijít na nová řešení. 

Na koho se obrátit? První otázka, kterou si musíš položit, je, zda jsi ochotný terapii uhradit. Pokud ne, tvé první kroky by měly vést do ordinace praktického lékaře, který ti vystaví žádanku a doporučí jakého odborníka vyhledat. V tomto případě sezení hradí pojišťovna. Odborníka však můžeš vyhledat i sám. Obrátit se můžeš na psychologa, tedy absolventa psychologie, nebo psychoterapeuta, absolventa psychoterapeutickeho vycviku. Leckdy to bývá tatáž osoba. Důležité je si také uvědomit, že tvůj vztah k terapeutovi hraje klíčovou roli, a pokud ti daný terapeut nesedí, najdi si jiného. 

Kam dál?